Když se Abhinav Banerjee z Indie hlásil na MU, měl už v kapse přijetí na prestižní londýnskou univerzitu. Pak ale potkal svou přítelkyni. „Ona je ze Slovenska. A já jsem k ní chtěl být blíž,“ vzpomíná Abhinav. Své rozhodnutí ale nezaložil pouze na citech. „Dělal jsem si malý průzkum a Brno mi nakonec nabídlo všechno to, co Londýn. Je bezpečné a dá se tu domluvit anglicky. Navíc studium je v Česku cenově dostupnější,“ vysvětluje. Když pak našel Masarykovu univerzitu v žebříčku mezi 500 nejlepšími na světě, měl jasno. „Dnes můžu říct, že jsem své volby nikdy nelitoval. Brno mě formovalo nejen studijně a profesně, ale také lidsky. Za to budu navždy vděčný,“ říká s pokorou.
Brno je láska na druhý pohled
Přitom když v lednu 2021 poprvé vystoupil na brněnském nádraží, nadšení se nedostavilo. „Byla zima a nikde nikdo. První dojem? Upřímně nic moc,“ směje se. V té době totiž platila přísná covidová opatření. Postupně si ale život v Brně zamiloval, a to především díky lidem. „Nikdy jsem se necítil sám. Ostatní spolužáci ze zahraničí i místní studenti byli neuvěřitelně přátelští. Žijí tu skvělí lidé. Díky nim se mi nikdy skutečně nestýskalo po domově.“
I proto nově příchozím radí, aby si co nejdříve vybudovali síť přátel, třeba přes ESN, buddy program nebo studentského ambasadora, kterým sám Abhinav nějakou dobu byl. „Ambasadoři si sami prošli fází, kdy byli noví, takže vědí, co potřebujete,“ vysvětluje.
Úskalí studia překonal díky podpoře fakulty
Studium mezinárodních vztahů a evropské politiky na fakultě sociálních studií pro něj zpočátku představovalo velkou výzvu. Musel se přizpůsobit vysoké úrovni studia a formálním požadavkům, na které nebyl zvyklý. „Na střední škole jsme třeba nikdy nemuseli citovat. Nevěděl jsem, jak na to,“ vzpomíná. Při svém vyprávění ale několikrát vyzdvihuje podporu, se kterou se při studiu setkal. „Pomoc ze strany fakulty je rozhodně to nejlepší, co jsem si mohl přát. Vyučující vás nepenalizují za to, že jste z jiné kultury nebo něco neumíte. Naopak vás podpoří, abyste se to naučili a zlepšovali se,“ uzavírá.
Nejen díky zázemí a příležitostem, které mu univerzita nabídla, získal ještě při studiu práci jako mediální výzkumník v americké agentuře. „Do týmu mě vzali, protože už tam pracovali absolventi MU a věděli, že i já budu dobrý. Byla to skvělá zkušenost, i když bylo náročné kombinovat práci a studium,“ dodává.
Od teorie k praxi
Abhinav stojí za projektem MUNI Model United Nations. Jedná se o třídenní konferenci, která simuluje zasedání OSN. Studenti na ní vystupují v roli diplomatů, diskutují a přijímají rezoluce o aktuálních globálních problémech od humanitních krizí přes jadernou proliferaci až po ekonomické otázky. „Zjistili jsme, že v Brně nic takového není, a tak jsme to spustili. Fakulta sociálních studií nás podpořila finančně i organizačně, dokonce do projektu vložila svou reputaci. To pro nás hodně znamenalo,“ říká Abhinav. „Je to totiž skvělý projekt. V praxi si můžeme vyzkoušet to, co se učíme teoreticky. A člověk se naučí také organizační věci jako vedení lidí, shánění sponzorů i komunikaci s médii,“ vysvětluje. Velkou hodnotu projektu vidí také v tom, že spojuje české a zahraniční studenty.
První brněnský ročník měl 40 účastníků, letos jich dorazilo přes 250 z celé Evropy. Byli mezi nimi i velvyslanci, poradci NATO a skuteční diplomaté Spojených národů. „Je skvělé vidět, jak se z nápadu stala největší simulace OSN v České republice,“ dodává Abhinav s hrdostí.
A co dál?
Abhinavovo studium na Masarykově univerzitě se pomalu chýlí ke konci, a tak začíná bilancovat: „Bylo to úžasné. Univerzita je velmi podpůrné prostředí. Studium jsem si velmi užil a jako člověk tu hodně vyrostl. Proto nelituji, že jsem neodjel do Londýna, i když můj život mohl být úplně jiný.“
V Brně zůstat neplánuje, s Českou republikou se ale neloučí. „Prostě jsem se do téhle země zamiloval a chtěl bych tu zůstat.“ Po státnicích se plánuje stěhovat do Prahy, kde by se chtěl profesně věnovat ekonomické analýze sankcí a bankovnictví.
