Dobově laděné taneční lekce, divadelní hra i hudba vtáhly příchozí do londýnské regentské éry přelomu 18. a 19. století a do začátku aktuální plesové sezony. V sálech se vlnily barevné plesové šaty a leskly se pánské cylindry. Vzduchem se nesla hlasitá hudba i smích, cinkaly o sebe sklenice vína. Po roce se prostory Zoner Bobyhall opět staly místem, kde bylo téměř nevyhnutelné vidět tváře minulých i současných spolužáků.
Letos dorazilo na Ples studentů Masarykovy univerzity neuvěřitelných 2 300 návštěvníků – ještě více než loni – a na obou parketech to bylo znát už z velké dálky. „Za tímto večerem stojí desítky lidí, kteří do příprav dali to nejlepší ze sebe. Skoro 25 lidí tvořilo hlavní organizační tým a za měsíce práce společně připravovali každý krok a ladili každý detail,“ řekla prezidentka spolku MUNIE Katarína Kundrátová, na kterou se svým přivítáním navázala také prorektorka pro záležitosti studentů MU Jana Fialová. „Masarykova univerzita by nebyla úplnou bez svých spolků, byla by jen nudnou vědeckou institucí. Spolky přinášejí přátelství a univerzitu oživují, a tento ples je toho dokladem,“ komentovala plné sály prorektorka.
Taneční lekce a interaktivní program
„Pán se zaměří na dámu číslo jedna a láká ji, potom se spolu společensky zatočíme,“ ozývalo se od lektorky taneční masterclass. Desítky, ne-li stovky studentů, následovaly instrukce a z tanečního parketu se při pohledu z výšky stal obraz připomínající vlnící se moře.
Letošní plesový program se od minulých ročníků odlišoval tím, že stavěl na interaktivitě. „Chtěli jsme, aby lidé opravdu nasáli atmosféru regentské éry a byli vtaženi do programu,“ popisovala snahu organizátorů hlavní koordinátorka plesu Kristýna Lázňovská.
„Jedničky se posouvají, dvojky obchází svoje jedničky venkem. Jedničky prostředkem na svoje místo a do kříže!“ Tak pokračoval večer další skupinovou taneční lekcí. Menší kroužky lidí chodily do kříže a kolem sebe, a potom se ve velkých kruzích chytaly do párů a slečny šly doprostřed.
„Bylo to hodně rychlé, v tom množství lidí se pokyny skoro nedaly stíhat, ale bavilo mě to,“ komentoval lekci student elektrotechniky na Vysokém učení technickém v Brně Denis Kučera, který na plese doprovázel svou kamarádku z Lékařské fakulty MU. „Naše plesy na VUT jsou ještě větší, bývají na výstavišti. Míváme vystoupení profíků a prostě tančíme, ale interaktivní prvky tam tolik nejsou – to si tady cením,“ dodal. Ples hodnotila pozitivně i studentka Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity Eliška Veselá, kterou jsem potkala u volného tance s partnerem. „Na to, že tady nikoho neznám, to je super. Program je hodně propracovaný – na našich plesech bývá laxnější.“
Po dvou tanečních lekcích přišlo další překvapení – spolek Divadlo Petra Cendelína předvedl živou divadelní scénu, do které zapojil i účastníky plesu a strhnul je tak do příběhu soupeřících rytířů. Jeden z herců si dokonce vybral z davu studentku Pedagogické fakulty MU Martinu Polickou jako svou sekundantku, čímž přidal večeru další dávku noblesního dramatu. Martina tak bojovala po boku jednoho z rytířů o srdce jedné z dam.
„Podle mého názoru jsem vyhrála – soupeř ode mě utekl. Nakonec se ale ukázalo, že boj byl zbytečný – pánové si potom projevili lásku mezi sebou,“ smála se Martina. Ostatní přítomní na parketu zatím dělali špalír a tleskali procházejícím hercům.
Hudba, kabaret i salonek pro gentlemany
Hlavní sál tradičně rozezvučela kapela Frontman, která doprovázela taneční páry i skupinky přátel až do pozdních hodin. Program a organizaci plesu si chválila i studentka Filozofické fakulty MU Marie Drábková, která na ples zavítala poprvé.
„Je tady dost času na tancování, a když už bolí nohy, tak sedíme u stolečku s kamarádkami a sledujeme program zpovzdálí. Třeba ta masterclass byla z našeho místa divácky zajímavá, jak se mezi sebou lidi pletli – jak z nějakého historického dramatu. Kamarádi nám říkali, že nebylo tak jednoduché se držet instrukcí, ale ze shora to bylo krásné,“ popsala Marie. Dodala, že se jí hodně líbilo i v druhém sále – Café de Paris.
Letos se tam nacházel pánský salonek. Zpěvačky, burlesky a DJové přilákali desítky lidí, až byl sál k prasknutí plný. „My jsme šli hlavně za hudbou, takže zrovna tu jsme ocenili víc než doprovodný program. Atmosféru i téma plesu si ale letos hodně užívám,“ zhodnotila studentka Fakulty sociálních studií MU Tina Stasiowská, která přišla na ples podruhé.
Program v salonku moderovali už podruhé členové Radia R, student Fakulty sociálních studií MU Jakub Holler a student Právnické fakulty MU Matyáš Kočí. „Bylo poměrně náročné uvádět první body programu, ale pak jsme si na tu atmosféru a na lidi zvykli. Moc nás to bavilo a snad budeme moderovat i příští rok,“ zadoufal Matyáš. „Je fajn, že letos lidi chodili dřív než minulý rok – hodně lidí, co letos přišlo už v devět, chodilo loni do salonku až v jedenáct hodin. Atmosféra byla skvělá a úžasně ji doplnilo i představení burlesek, na to lidi reagovali skvěle,“ komentoval Jakub.
Večer pomalu končil, ale v obou sálech dál držely studenty ve víru tance diskotékové hity. Plesoví hosté mohli zaznamenat zhruba desetičlennou skupinku mužů ve třpytivých zlatých oblecích s cylindry. Údajně na akci chodí každý rok už od vysoké školy, a pokaždé si na sebe vezmou jinak sladěné oblečení. „Vysoká škola nám moc chybí, bez ní už se tolik se spolužáky nepotkáváme, takže toto je taková naše tradice,“ prozradil Filip, absolvent Masarykovy univerzity a zároveň člen nepřehlédnutelné skupinky.
Za zrcadlem noblesy: práce, která není tolik vidět
Studentský spolek MUNIE, který vznikl v roce 2012, se snaží zejména od dob pandemie covid-19 obnovit tradici plesů a potkávání studentů mimo univerzitu. Ples připravovala od dubna také hlavní koordinátorka Kristýna Lázňovská, studentka psychologie na Filozofické fakultě MU. Na přípravě plesu pracovala do srpna zhruba jednou týdně a od srpna už nebyl den, kdy by se mu nevěnovala – někdy hodinu denně, jindy pět hodin.
Jednou z nejtěžších úloh byl podle ní fundraising. Organizační tým oslovil zhruba tři sta sponzorů z oblasti květinářství, médií či gastronomie. Díky organizování tak rozsáhlé akce se ale Kristýna ještě víc zdokonalila v měkkých dovednostech – řízení týmu, plánování a komunikačních dovednostech a také v řešení krizových situací.
„Ne vždy šlo vše podle plánu, i když často ne naší vinou. V takových situacích je potřeba zachovat chladnou hlavu, takže psychická odolnost byla určitě třeba,“ vyjádřila se Kristýna. Do vedení plesu šla i s vizí, že zlevní vstupenky, aby pro studenty představovaly nižší finanční zátěž. Po kalkulaci všech výdajů ale zjistila, že to nebude možné. Rovněž si stanovila cíll naplánovat interaktivní program, aby se lidé zapojili, a hlavně, aby si ples užili.
Autorka textu je studentkou FSS a členkou studentské redakce Magazínu M.
