Korejštinu se studentka bezpečnostních a strategických studií a mezinárodních vztahů na fakultě sociálních studií začala učit během pandemie hlavně díky korejským seriálům. „Fascinovalo mě, jak ten jazyk zní. Začala jsem si hledat základní fráze a abecedu, a nakonec jsem si zapsala i univerzitní kurz korejštiny,“ vzpomíná Kristýna.
Z osobního koníčku se tak postupně stal i akademický zájem. „K jazykům mám vztah díky oboru mezinárodních vztahů. Každý nový jazyk je přece jen další klíč k pochopení jiné kultury,“ dodává. A jazyk, který byl původně jen koníčkem, ji nakonec zavedl až do Busanu. Tam strávila několik týdnů na Busan University of Foreign Studies.
Přihláška ale nebyla jen formalita – vyžadovala sepsání studijního plánu, osobní motivační dopis, doporučení od vyučujícího a celou řadu dokumentů, které bylo nutné doručit až na korejskou ambasádu v Praze. „Byl to trochu maraton,“ směje se. „Musela jsem vše vytisknout třikrát – potvrzení o studiu, výpis známek, kopie ocenění... A pak čekat. Výběrové řízení trvalo asi měsíc. Nakonec mě agentura, která dává šanci jen pěti studujícím, vybrala.“
První dny v Koreji pro ni znamenaly nejen jazykový ponor, ale i kulturní adaptaci. „Bylo zvláštní vidět, že v jídelně máme ke každému jídlu – snídani, obědu i večeři – rýži. Ke konci pobytu už to na mě bylo trochu moc.“ Na druhou stranu ji mile překvapily ceny: „Kosmetika, oblečení, koncerty nebo jídlo obecně jsou tam levnější než u nás.“
Výuka se konala každý den od devíti do jedné, a tempo bylo podle Kristýny mnohem rychlejší než u nás. Ale právě díky tomu jsem se v korejštině zlepšila nejvíc – v Koreji se bez ní skoro nedomluvíte.“ Kromě studia se účastnila i výletů a aktivit pořádaných univerzitou, například hraní tradičních her nebo výletu do demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou nebo na koncert zpěváka PSY, který se proslavil hitem Gangnam Style.
Pobyt jí přinesl nejen jazykové dovednosti, ale i nové přátele z celého světa. Na univerzitě potkávala studenty z různých zemí – nejen Korejce, ale i Japonce, Thajce nebo Američany. „Většina korejských studentů bohužel nemluvila moc anglicky, takže komunikace byla často výzva. Ale poznala jsem skvělé lidi z různých koutů světa – a díky nim jsem viděla, jak odlišně můžeme všichni přemýšlet, i když nás spojuje zájem o stejnou kulturu.“
Když se Kristýna ohlíží zpět, má jasno: pobyt v Koreji pro ni byl obrovským přínosem – nejen jazykovým, ale i osobním. Tato zkušenost ji také inspirovala do budoucna. „Uvažuji, že bych se vrátila do Asie – třeba na semestrální pobyt do Koreje, Japonska nebo Číny,“ přiznává. Zaujaly ji i stáže na zastupitelských úřadech v zahraničí, láká ji práce nebo dobrovolnictví v nějaké organizaci.
Pro ty, kteří o podobném programu teprve uvažují, má Kristýna několik rad. „Určitě doporučuji trénovat před odjezdem jazyk a důležité je nebát se jít mimo svou komfortní zónu.“ A když má svůj pobyt shrnout do tří slov? „Jedinečný, krátký, rýže,“ směje se Kristýna. „Bylo to intenzivní, plné nových zážitků – a rýže tam byla opravdu ke všemu.“
