Na letní školu na Masarykově univerzitě narazila Allison úplnou náhodou při brouzdání na webu Brock University v Kanadě, kde studuje učitelství se zaměřením na francouzštinu a historii. „Procházela jsem sekci mezinárodní studia, protože jsem vždycky chtěla studovat v zahraničí, ale nevěděla, jak na to. A protože je můj studijní program dost intenzivní, mám jen málo příležitostí. Tak jsem neváhala a podala si přihlášku,“ vysvětluje.
Cesta do Brna byla pro Kanaďanku první zkušeností s Evropou. Částečně ji inspiroval také její přítel, který v Česku strávil několik týdnů. „Pořád mluvil o tom, jak to bylo skvělé. Tak jsem si řekla, že to musím taky zažít.“ Na první pohled ji překvapila podobnost České republiky s Kanadou. „Dělala jsem si předem průzkum, abych se vyhnula kulturnímu šoku. Paradoxně mě překvapilo, jak stejně města v obou zemích vypadají. A taky počasí je tu dost podobné jako u nás,“ popisuje.
Velký dojem udělala na mladou studentku česká doprava. „Vaše vlaky a tramvaje jsou tak pohodlné a přehledné, a hlavně jezdí pořád! V Kanadě je to mnohem složitější.“
Z programu letní školy nejvíce ocenila vycházky a exkurze. „Líbila se mi myšlenka učit se venku, mít možnost procházet se a tak nějak objevovat zemi vlastníma očima, ne z učebny. Brno je krásné město,“ říká. Nadchla ji ale i další místa. „Telč byla kouzelná, pořád mám plno fotek v mobilu. A Hluboká? Ten zámek vypadá jako z pohádky. Knihovna a královnina ložnice mě úplně dostaly,“ vzpomíná.
Zákeřné „ř“, smažák a loutky
Povinnou součástí programu byla výuka češtiny, která Allison trochu potrápila. „Nejtěžší české slovo vůbec je ‚tři‘. Neumím vyslovit tu pekelnou hlásku ‚ř‘. Prostě nedokážu ten zvuk vydat,“ směje se. Přesto ocenila, že se naučila spoustu praktických frází, například jak si objednat kávu, poděkovat nebo zaplatit. Právě místní kavárny a restaurace si rychle oblíbila, stejně jako tradiční jídla. „Nejvíc miluju smažený sýr,“ přiznává.
Svůj závěrečný projekt o českém dědictví věnovala loutkám a marionetám. „Navštívila jsem muzeum v Brně, kde mají celou expozici o loutkách. Bylo úžasné vidět, kolik druhů existuje.“
I po skončení programu zůstává Allison Hackett-Haslan v kontaktu s ostatními účastníky letní školy. „Máme velkou skupinu na chatu a píšeme si pořád. Někteří jsou z Hongkongu, takže je to logisticky náročné, ale funguje to. Dokonce plánujeme společné setkání příští léto,“ naznačuje.
Czech Heritage Summer School je podle ní vhodná i pro ty, kteří nemají české kořeny. Program je totiž hlavně o poznávání české historie, učení jazyku a objevování země. „Byl to nezapomenutelný zážitek. A kdybych mohla, do Brna bych se přestěhovala. Miluji ho,“ uzavírá.
