Pro Martinu Vráblikovou nebyla Vídeň úplnou neznámou, neboť už na střední škole tam absolvovala studijní pobyt. „I tentokrát jsem hledala nějakou německy mluvící zemi. Chtěla jsem se znovu vrátit do Vídně, protože právě tam ve mně místní profesorka chemie podnítila budoucí zájem o farmacii. Výhodou byla také blízkost Rakouska ke Slovensku,“ přiznává rodačka z Bratislavy.
Nakonec si vybrala lékárnu Adler, kde se postupně seznámila se všemi rozmanitými činnostmi, které může farmaceut vykonávat. „Jednalo se hlavně o asistenci při výdeji léčiv na recept i volně prodejných léků. Velkou část dne jsem trávila v laboratoři při tzv. IPLP, což je individuální příprava léčivých přípravků ve formě mastí, krémů, gelů, roztoků, éterických olejů, nosních a očních kapek, ale také složitějších forem, jako jsou čípky a kapsle. Každý den vypadal jinak díky široké nabídce činností, které lékárna poskytuje,“ popisuje.
Při povinné lékárenské praxi vypozorovala také odlišnosti, které v rakouských lékárnách fungují. „Některé lékárny mají samostatná oddělení na přípravu čínské medicíny. U návštěvníků je to velmi vyhledávané a rádi si tam chodí pro rady, jaký konkrétní druh medicíny mají užívat. V lékárnách v Rakousku se zachovala i příprava sypaných čajů, které se připravují podle receptur na různé potíže. Používají se sušené části rostlin – květy, listy, nať, kořeny i oddenky. Vůně různých rostlinných částí se linuly celou lékárnou. Jednotlivé směsi nebo i jednodruhové čaje si může pacient zakoupit i bez receptu. Kromě toho si lékárna sama vyrábí etanolové tinktury z výše zmíněných rostlinných částí. Speciální službou je také příprava léků pro seniory do dávkovačů podle jejich lékových rozpisů,“ zmiňuje studentka, kterou na jaře čekají státnice. Po škole by ráda zůstala pracovat v Rakousku, ale nevylučuje ani uplatnění například v nemocniční lékárně se specializovanými pracovišti.
Studentku ve Vídni překvapila i mezinárodní skladba návštěvníků lékárny. „Místní pacienti velmi oceňují výdej léků ve svém rodném jazyce, protože se potom i díky tomu rádi do lékárny vrací. Velkým benefitem tedy byla znalost více jazyků. Rakušané si zakládají na přesnosti a důslednosti v práci, což bylo při práci vyžadováno i ode mě. Dbají také na zdravý životní styl a jezdí na kole za každého počasí, ať prší nebo sněží.“
Ve volném čase si Martina Vrábliková užila objevování nových míst ve Vídni a zachycování jejich krás přes fotoaparát. Pozadu nezůstal ani její velký koníček – hudba. „V Brně se stíhám hudbě věnovat i při studiu, hraji na housle v symfonickém orchestru. Ve Vídni se mi také podařilo vystoupit na několika koncertech s orchestrem sídlícím na lékařské fakultě Universität Wien.“
