MUNI MUN je vzdělávací iniciativa, která spojuje studenty z různých prostředí, aby se zapojili do diplomacie, debat a mezinárodního dialogu. Od svého vzniku v roce 2023 se konference výrazně rozrostla a stala se platformou pro rozvoj vůdčích schopností, vyjednávání a kritického myšlení. Letos byl navíc představen speciální výbor pro středoškoláky, jehož cílem je inspirovat budoucí generaci lídrů. Kromě vzdělávací hodnoty lze MUNI MUN vnímat také jako skvělou příležitost, jak upozornit na Brno a Masarykovu univerzitu jako na místo, kde se setkává aktivní a mezinárodní komunita mladých lidí a kde vzniká prostor pro spolupráci při řešení globálních výzev.
Akce jsem se mohl účastnit díky aktivitě ve Studentské sekci Mezinárodního politologického ústavu (IIPS), jejímž členům pořadatelé nabídli pět vstupů zdarma. Konference se konala od pátečního poledne do nedělního večera a její program byl poměrně intenzivní.
V rámci simulace jsem zastupoval Singapur, který mi byl přidělen. Působil jsem v komisi DISEC, tedy v prvním výboru Valného shromáždění OSN zaměřeném na otázky mezinárodní bezpečnosti, odzbrojení a kontroly zbrojení, včetně jaderných programů. V naší komisi bylo šestnáct zástupců různých států – většinou studenti bakalářských a magisterských programů z Česka i ze zahraničí, často například v rámci programu Erasmus.
Hlavním cílem celé konference bylo rozvíjet schopnosti komunikace, argumentace, vedení diskuse a hledání společných řešení mezinárodních problémů. Další studenti zasedali v jiných orgánech – například v Radě bezpečnosti OSN, Právní komisi, Radě Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti nebo simulaci INTERPOLu.
Zastupování Singapuru pro mě bylo výzvou, protože jsem si o této zemi mnoho informací nastudoval až v rámci povinné přípravy. První den pro mě byl spíše o orientaci v prostředí a dynamice jednání – někteří účastníci byli velmi dobře připravení, skoro bych řekl, že spolkli Chat GPT. Díky tomu ale vznikaly velmi podnětné a živé diskuse, například o šíření jaderných zbraní v kontextu situace v Íránu nebo o napětí na Korejském poloostrově.
Jako zástupce Singapuru jsem v těchto otázkách zastával spíše neutrální postoj, což často znamenalo složitější vyjednávání s delegacemi jako USA, Írán, Rusko nebo Čína. Přesto všichni účastníci brali své role velmi zodpovědně a důsledně hájili zájmy „svých“ států. Vzhledem k tomu, že jsme měli na řešení komplexních témat jen necelé tři dny, bylo nutné jednat efektivně a hledat kompromisy.
Za jeden z největších úspěchů považuji přijetí společné rezoluce k situaci na Korejském poloostrově, kterou podpořila téměř celá komise včetně zástupců obou Korejí. V reálném světě by podobný krok mohl významně přispět k otevření dialogu mezi znepřátelenými zeměmi.
Ačkoliv jsem první den spíše pozoroval a zapojoval se postupně, v dalších dnech jsem byl aktivnější. Na závěrečném ceremoniálu jsem nakonec získal slovní uznání za svou práci a v rámci neformálních ocenění naší komise i titul „nejpravděpodobnější budoucí zaměstnanec OSN“.
Kromě samotných diskusí pro mě byla velkým přínosem i možnost poznat řadu zahraničních studentů, a to nejen během jednání, ale i neformálně například při společných pauzách v brněnských kavárnách.
Celkově považuji MUNI MUN za velmi přínosnou zkušenost pro všechny studenty, kteří se chtějí blíže seznámit se světem diplomacie, mezinárodních vztahů a leadershipu.
Autor článku je studentem fakulty sociálních studií.




