Anoop Kumar Yadav pochází z Indie, a když se rozhodoval, zda bude po střední škole pokračovat v inženýrském nebo biologickém směru, vybral si nakonec biotechnologie. „Měl jsem raději biologii, ale po technické stránce, proto ta volba, která mě zavedla tisíce kilometrů od domova do jiného kouta Indie,“ popsal začátky své vědecké kariéry.
Výzkumu se chtěl věnovat i po vysoké škole, a tak si už během magisterského studia hledal místa mimo Indii, kde by mohl pokračovat ve své práci a zároveň získal lepší přehled v oboru a poznal jiné výzkumné prostředí. V posledním semestru se proto přesunul do Vídně do Institute of Molecular Biology (IMBA), Vienna BioCenter.
„Byla to velmi dobrá zkušenost, ale protože v té době vypukla pandemie covidu-19, musel jsem se po osmi měsících vrátit domů. Po dalším roce se mi podařilo zajistit si stáž v European Molecular Biology Laboratory v Německu a hledal jsem doktorské pozice, kde bych mohl pokračovat ve výzkumné práci. Chtěl jsem se ale přesunout od práce s modelovým živočichem háďátkem obecným (C. elegans) k výzkumu základních biologických procesů,“ uvedl Yadav.
Narazil mimo jiné na inzerát poměrně nové brněnské laboratoře, kterou v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR založila absolventka Masarykovy univerzity Hana Polášek-Sedláčková. „Poslední možný den jsem zaslal přihlášku a Hana Sedláčková byla tak velkorysá, že mi odpověděla a sjednali jsme si pohovor. Tehdy jsem se dozvěděl také o Brně a Masarykově univerzitě a vše nakonec dopadlo skvěle,“ podotkl doktorand, který čtvrtým rokem studuje na přírodovědecké fakultě a pracuje v laboratořích akademie věd.
Posun studijního a výzkumného zaměření k základům biologie vysvětluje Yadav jednoduše: „Kromě technických znalostí jsem chtěl získat také zkušenosti v základním biologickém výzkumu, protože věřím, že jedině tak se můžu posunout dál v biotechnologickém výzkumu. Na začátku doktorského studia jsem musel absolvovat některé teoretické kurzy a prohloubil si tak znalost nádorové a molekulární biologie. A po doktorátu bych se rád zase věnoval méně základnímu výzkumu a víc se zaměřil na technické aspekty vývoje terapeutických postupů.“
Aktuálně se Yadav a laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové soustředí na pochopení základních charakteristik replikace DNA a především toho, jak je celý tento proces zdvojení genetické informace před dělením buňky regulován. „Já se zaměřuji na první krok replikace a jeho regulaci. Snažím se pochopit, jak mohou poruchy tohoto regulačního mechanismu vést až k rozvoji rakoviny. Nejdříve jsem začal pracovat s ORC komplexem, který iniciuje replikaci, a pak jsem se začal zabývat biogenezí komplexu MCM, který je součástí enzymu helikázy zodpovědného za rozpletení dvoušroubovice DNA. Už při vytváření MSM komplexu, respektive jedné z jeho forem, může dojít k narušení stability genomu a rozvoji různých onemocnění, včetně rakoviny.“
Publikace v Nature i Cena rektora MU
Jeho úspěchy ve výzkumu se dají srovnat s mnohem zkušenějšími vědci. Je prvním autorem článků, které vyšly v časopisech Journal of Cell Biology a Nature Communications, které patří mezi nejprestižnější v oblasti molekulární biologie. „V této fázi studia je to mimořádný úspěch a svědčí to o talentu, kreativitě a velkém pracovním nasazení,“ hodnotí svého doktoranda jeho školitelka Hana Polášek-Sedláčková.
V práci, která byla publikována v Journal of Cell Biology, spolupracoval Anoop Kumar Yadav s kolegy z laboratoří Roberta Váchy a Jakuba Švendy z Masarykovy univerzity a vyvinul zcela novou technologii, která umožňuje izolovat proteinové varianty z živých buněk podle jejich stáří – což dosud nebylo možné a otevírá to nové cesty ke studiu buněčné paměti a regulace proteinů. V článku v Nature Communications pak pomohl odhalit klíčový mechanismus, který řídí sestavování replikačních helikáz při kopírování lidského genomu.
Navíc je Yadav spoluautorem práce, která vyšla v prestižním časopise Nature, pro kterou vytvořil unikátní buněčnou linii, která přispěla k objevu, jak lidské buňky nastavují limity replikace DNA. „Hodně toho připravila Hana a díky své zkušenosti s psaním článků nás velmi dobře vedla. Co se týče publikace v Nature a dalších časopisech, tak je to pro mě spíše zodpovědnost a motivuje mě to pokračovat v práci,“ podotkl doktorand, který na květnovém shromáždění akademické obce MU Dies academicus obdržel Cenu rektora MU pro vynikající studenty doktorských studijních programů.
Vyhovuje mu klid Brna
Yadav je v Brně od prosince 2022 a život tady se mu líbí. „Příjemně mě překvapil institut, kde pracuji. Je malý, především ve srovnání s univerzitním kampusem. Mně to ale vyhovuje, nemám rád davy, jsem spíš introvert a raději se soustředím na práci. Navštívil jsem i Prahu a tady mi to vyhovuje mnohem víc. Brno je pohodlné a přátelské a nemám ani problém s tím, že neumím česky.“
Částečně i díky kolegům z Indie, kteří v laboratoři pracovali či pracují, udržuje Yadav kontakt také s indickou komunitou v Brně. Volný čas ale nejraději tráví vařením. „Vařím hodně a rád. Je to taková moje terapie, když můžu připravit dobré a vydatné jídlo pro sebe nebo pro své přátele.“
