Brno je už pověstné tím, jak bohatý společenský život tu vedou zahraniční studenti. To ale platí jen pro období od září do června. Chodby na kolejích Vinařská s koncem semestru nezvykle utichly a znamená to jediné: řady zahraničních studentů v Brně prořídly. Někteří na čas nebo na už navždy odjeli, jiní ale tráví svoje léto právě zde.
Letní boj s češtinou
Ambiciózní plán má na léto čerstvá absolventka fakulty sociálních studií Shuangping Xu pocházející z Číny. Předsevzala si zlepšit svoje znalosti češtiny. Přestože do Brna ji studium sociologie přivedlo už před dvěma lety, neznalost místního jazyka cítí jako handicap, který chce alespoň částečně napravit. „Přihlásila jsem se na kurz češtiny, který budu navštěvovat dvakrát týdně po celé léto,“ svěřuje se.
Méně trnitá cesta čeká pětadvacetiletou Ritu Edelhäußer. I ta se rozhodla více pracovat na své češtině. Vedle ruštiny je ale právě český jazyk oborem, kterému se na Masarykově univerzitě věnovala v uplynulém semestru, takže to už nebude mít tak těžké. „Chystám se teď na deset dní do Londýna, pak strávím pár týdnů doma v Německu a potom přijde na řadu pilování češtiny. Budu ji potřebovat – chci se tu usadit,“ vyjmenovává Rita svoje plány.
Práce a toulky po Brně
Osmadvacetiletý Fin Simo Tynkkynen vyměnil na čas studentský život za práci na plný úvazek. Do finské firmy poskytující technickou podporu nastoupil už na začátku května. Na měsíc a půl tedy musel skloubit studium a práci a přechod podle Simových slov nebyl nejlehčí. „Jednou jsem byl na večírku dlouho do rána a vstávat do práce o pár hodin později nebyl vůbec žádný med,“ směje se Simo, který má ovšem vlastní originální způsob, jak bojovat s ranní společenskou únavou: palačinky, kofola a panák tuzemského rumu. „Funguje to líp než prášky na kocovinu, “ krčí rameny.
Přestože práce mu zabírá většinu času, večer nebo o víkendu si vždy najde čas na procházky Brnem a návštěvu místních památek. Třeba do vily Tugendhat zašel hned, jak ji otevřeli. „Bylo to tam menší, než jsem čekal, ale interiér je moc pěkný,“ říká finský student, který mezi své oblíbené brněnské památky řadí i budovu hlavního nádraží. „Potřebovala by lepší údržbu a pár oprav, ale stavba sama o sobě je velmi pěkná,“ hodnotí.
Finského studenta nicméně překvapilo, že v létě Brno hromadně opustili všichni jeho místní studentští kolegové a kamarádi. „U nás v Tampere jsou právě studenti téměř jedinými, kdo je v době dovolených ve městě a pracuje,“ srovnává Simo brněnskou atmosféru se situací v místě své domovské univerzity.
Bojan z Chorvatska: procestuji Balkán
Cesty daleko za hranice Brna i České republiky si na prázdniny naplánoval Bojan Amanović z Chorvatska. „S kamarádem se chystáme procestovat Ukrajinu a velkou část Balkánského poloostrova,“ přibližuje čtyřiadvacetiletý student svoje dobrodružné plány a rekapituluje: „Navštívíme na deset různých zemí a stopem procestujeme 7000 kilometrů.”
Hlavní motivací cesty je setkání s novými kulturami a lidmi. „V podstatě tak budu pokračovat v cestě, kterou jsem začal během Erasmu na Masarykově univerzitě,“ vysvětluje Bojan, který se v Brně věnoval studiu slovanských jazyků a literatury.
