Přejít na hlavní obsah

Přes hromadu papírů do velkého světa

Chcete vyrazit na zahraniční studijní pobyt? O tom, kdo a kam pojede v příštím akademickém roce, se rozhoduje už teď.

Nechcete se propisovat úředními lejstry, učit se základní fráze podivných jazyků a testovat, kolik se vám toho vejde do kufru? Pak se na zahraniční studium nehlaste. Ale přijdete o jedinečnou životní zkušenost, která vám dá zážitky, přátele a rozhled. O tom, kdo a kam pojede v příštím akademickém roce, se rozhoduje právě teď.

Krok 1 – Vyber si typ studijního pobytu
Za čím vyrazit do zahraničí? No přece za dobrodružstvím! Ale primárně za studiem, které může mít spoustu podob. Od absolvování semestru přes vykonávání praxe až po realizaci výzkumu. Každý typ výjezdu má svůj specifický program, podmínky a způsob financování. Jejich přehled naleznete na stránkách Centra zahraničních studií MU.

Nejznámějším z programů je Erasmus, který umožňuje studovat v zemích Evropské unie a v několika dalších přidružených státech. Jeho rozšířenější obdobou je Erasmus Mundus, který se vztahuje i na vybrané země mimo Unii. Země střední Evropy sdružuje program CEEPUS, země cizích kontinentů zase ISEP. Domluvit si studium na vysněné univerzitě mimo rámec jakékoliv oficiální dohody umožňuje Freemover. Během studia se tak dá přes různé programy vycestovat až několikrát.

Krok 2 – Vyber si univerzitu
Freemoveři to mají těžké, ale v rámci sítě partnerských univerzit je výběr jednodušší – je totiž omezený. Podle čeho studenti vybírají svou cílovou univerzitu? Studentka Veronika Svobodová říká, že mimo jiné podle sympatií ke kultuře.

„Erasmus nespočívá jen ve studiu, ale taky v poznávání nové kultury. Mě nejvíc lákala ta severská,“ říká studentka, nyní pobývající ve Stockholmu. „A pak jsou tady další kritéria. Počet předmětů vyučovaných v angličtině, jejich struktura a obsah,“ dodává.

Většinou student do přihlášky uvádí více univerzit a podle počtu a kvality zájemců o tu kterou se rozhodne.

Krok 3 – Nezalekni se úřednického šimla
Nikoho jistě nepřekvapí, že součástí žádosti o zahraniční studijní pobyt bývá motivační dopis a ústní pohovor (obojí samozřejmě v cizím jazyce). Ale teprve když přijde zpráva o tom, že je ruka v rukávě, začíná kolotoč vyřizování. Oficiální nominace. Přihláška na univerzitu, finanční smlouva, studijní smlouva, letter of acceptance. A ne vždy je jednoduché všechno správně a včas vyplnit.

„Například do studijní smlouvy se píšou předměty, které chcete během zahraničního pobytu studovat. Ovšem fakulta v Litvě, kam jsem měla vyjet, ještě týden před ukončením sběru studijních smluv neměla vyvěšené předměty,“ líčí jednu z předodjezdových stresových situací Lucie Mezuláníková. Úřední kolotoč zamotá hlavu každému studentovi. Ale odměna za to stojí.

Krok 4 – Odpočítej den odletu!
Odevzdáním posledního formuláře ale příprava nekončí. Úspěšné přežití závisí i na detailech, jako je zjištění, jaký typ zásuvek v cílové destinaci používají. „Z hlediska studia je fajn zkusit si sehnat povinnou literaturu pro plánované kurzy ještě doma, na univerzitách často bývá obtížně dostupná,“ radí Veronika Svobodová.

Samozřejmostí je také rozloučit se s přáteli. Veronika si kvůli nim dokonce založila blog: „Píšu do něj novinky a zajímavosti, které tu zažívám. Protože když odjedeš, tak se všichni ptají, jak se máš a co je nového, a přijde mi, že je lepší napsat to pro všechny najednou.“

Koho nadchla myšlenka vycestovat, nejspíš ho nepotěší, že akce na seznámení s možnostmi výjezdu zvaná Mobilitní týden se uskutečnila už na začátku akademického roku. Nic však není ztraceno. „Před vypsáním výzvy na Erasmus v následujícím roce už si každá fakulta, katedra či ústav organizuje svoje vlastní informační schůzky pro studenty,“ radí koordinátorka pro program Erasmus Lucie Durcová.

Hlavní novinky