Přejít na hlavní obsah

V Brně rostou startup kids

Studenti, kteří chtějí prorazit v byznysu s neotřelými nápady, se sešli v Brně.

Startupista je člověk, který se vrhá do nejistého podniku.V Česku vládne mezi mladými nadšenci do nových technologií fascinace úspěšnými projekty, jako je Dropbox, SoundCloud či Vimeo. Když s nimi dobyli svět mnohdy ještě nedospělí teenageři, proč bychom nemohli my? Tuto otázku si čím dál častěji kladou také brněnští studenti.

V sále Břetislava Bakaly to nadšeně bzučí. Je 8. března a brněnskou premiéru tu má dokument The Startup Kids, který je sondou do úspěchů světově proslulých startupistů, ke kterým mnozí z publika vzhlížejí. Na pódiu právě sedí trojice řečníků, kteří odpovídají na otázky z hlediště. Jak rozběhnout byznys? Jak udělat dojem na investora? Nejsou startupisté jen lidé, kteří sice mají nadšení, ale nic neumějí?

Honba za nejistým výsledkem
„Startupista je člověk, který se vrhá do nejistého podniku – místo toho, aby si otevřel restauraci, pokouší se prorazit s nápadem, u kterého předem neodhadne, zda se uchytí,“ vysvětluje rozdíl mezi startupem a podnikáním Vladimír Mokrý. Sám se při doktorském studiu na pedagogické fakultě vrhnul jako grafik do startupů svých spolubydlících.

Masarykova univerzita má také svá podnikatelská želízka v ohni. „V posledních pěti ročnících soutěže Nápad roku se náš student umístil vždy v první trojici a třikrát z toho si vysloužili titul Student podnikatel,“ sumarizuje Jaroslav Škrabálek, držitel zmíněného titulu za rok 2010. Jak se jeho oceněnému rezervačnímu systému TakePlace vede?

„Přidali jsme spousty nových funkcí, vylepšujeme uživatelské rozhraní a tento rok chystáme spuštění dalšího projektu,“ tváří se optimisticky Škrabálek. Zato Jan Kolář pustil svůj první a v soutěžích oceňovaný projekt Universator k ledu a své síly nyní upíná k novému startupu.

Studentem podnikatelem roku 2009 je absolvent ekonomicko-správní fakulty František Churý. „Devadesát osm procent startupů neuspěje, protože budují produkt s nulovým tržním potenciálem,“ shrnuje Churý. Řešením je podle něj použití metodik, kdy se nejdřív analyzují potřeby zákazníků, identifikují se první uživatelé, následují testy s reálnými zákazníky na levných prototypech a až poté se řeší vývoj produktu. „V průběhu prvních kroků často zjistíte, že musíte změnit původní plán, nebo že vůbec nemá smysl ve vývoji pokračovat.“ Churý měl však štěstí. Jeho první aplikaci Keepinhead si stáhlo už 2,5 milionu lidí a na dalších se pilně pracuje.

Devadesát osm procent startupů neuspěje, protože budují produkt s nulovým tržním potenciálem.Podobné štěstí měl i Martin Novák z fakulty informatiky. Spolu se svým týmem dobře odhadli, jak by měl vypadat jejich software Celebrio určený pro seniory. „Největší chybou bylo, že jsme spoustu věcí postavili jen na vlastních netestovaných domněnkách. A také to, že jsme začínali všichni jako informatici a věnovali jsme se příliš vývoji a málo tomu, jak to vlastně prodávat,“ ohlíží se Novák. Jeho projekt však existuje už rok jako firma a sklízí řadu úspěchů.

Řeč však dosud byla výhradně o pánech. Co studentky? „Myslím, že ženy jsou víc zvyklé vyčkávat, než je někdo osloví, není pro ně přirozené jít si tvrdě za svým,“ přemýšlí nahlas studentka ekonomicko-správní fakulty Lenka Holubová. Tak to bylo i s ní – do týmu startupu Gameful ji přivedli kamarádi. „Přitom ženský pohled je důležitý.“

Na koho se obrátit na univerzitě
Podporuje podobné projekty také univerzita? Na fakultě informatiky se o ně stará Tomáš Pitner. Pomohl v začátcích řadě projektů, včetně Škrabálkova TakePlace. „Konzultace ohledně duševního vlastnictví mi pak poskytlo Centrum pro transfer technologií MU. V rámci programu Jihomoravského kraje a jeho inovačních voucherů jsme poté získali expertní služby poskytnuté univerzitou a na Masarykově univerzitě také proběhlo několik akcí, které využily naši aplikaci,“ říká Škrabálek.

„Univerzita se ve vztahu se startupy a spin-offy hodně vyvíjí, a věříme, že dobrým směrem,“ doplňuje Martin Novák.