Přejít na hlavní obsah

Většina vysokoškoláků studuje nejraději večer v klidu domova a s kávou

Výsledky ankety mezi studenti o tom, jaké mají návyky ve zkouškovém období.

Jako každý semestr přichází jeho nepopulární závěrečná část: zkouškové období. Poctiví studenti zúročí pečlivě nasáté vědomosti, ostatní dohánějí na poslední chvíli, co se dá. Zelená políčka pak zasvítí těm úspěšnějším, kteří prokážou znalost alespoň větší části zkoušené látky.

V internetové anketě jsme se studentů zeptali na nejtypičtější znaky zkouškového: kde se učí, jak dlouho, zda spí a co je zaručeně nakopne.

Většina z téměř čtyř set dotázaných studentů nepřekvapila. Nejraději se učí doma, odpovědělo tak celých 90 procent dotazovaných. Jednoznačně přitom vítězí postel jako nejoblíbenější koutek. Některým také vyhovuje učit se u stolu, na podlaze, v kuchyni nebo v pohodlném křesle.

„S místem k učení mám velký problém, protože jsem dost roztěkaný. Snažím se utéct od počítače, ale ne vždy se mi to podaří,“ hodnotí student chemie Michal Vašíček. „Skvěle se mi učí doma na zahradě, kde je potřebný klid.“

Studenti, kteří se učí doma ale upozorňují na jednu past, a sice obskakování maminkou. Nejen že člověk nepěkně nabírá váhu, ale může ho to připravit i o osvěžující pauzy. I krátká přestávka na odskočení do kuchyně a uvaření čaje může mozek perfektně osvěžit a dodá mu potřebné vydechnutí před další studijní etapou.

Za domácností následuje v oblíbenosti knihovna, do které za učením aspoň někdy vyrazí čtvrtina lidí, a studovna s 13 procenty. V těsném závěsu je příroda. Studenti v této otázce mohli zvolit i více možností. Pár jedincům pak nezáleží na prostoru, ale na ruchu či klidu – v tichu se jim učí úplně nejlépe. Jedna studentka pedagogiky v anketě prozradila, že jí pomáhá cvičení, konkrétně na rotopedu: „Šlapu a učím se souběžně.“

Studenti si radši přispí
Pouhá čtyři procenta studentů preferují k učení ráno, tedy čas mezi pátou a devátou hodinou. Naopak nejoblíbenější dobou je suverénně večer od 18:00 do 23:00, který volí 38 procent studentů. Následuje dopoledne (28 %) a odpoledne (17 %), nočních sov najdeme 13 procent.

S tím souvisí i spánkový cyklus: na své dlouhé poležení nedá dopustit 17 procent lidí, kteří i přes zkouškové spí déle než osm hodin denně. Téměř polovina studentů preferuje zdravých sedm až osm hodin spánku a pouze čtyři procenta „sebevrahů“, doháněčů či hyperaktivistů spí ve zkouškovém období denně méně než čtyři hodiny.

Mezi ně patří i studentka práv Anežka Močubová. „Učení na zkoušky mě nijak zvlášť nestresuje, tak se většinou stane, že se učím na poslední chvíli,“ přemýšlí a prozrazuje svou taktiku: „Často v jedenáct večer před zkouškou sednu za stůl, zamotám se do deky a snažím se využít zbývající čas. Učím se do čtyř nebo pěti do rána s pravidelnými pětiminutovými pauzami. Pak si zdřímnu, dám sprchu a pokračuji až do hodiny H,“ doplňuje Anežka.

Cukr, káva, čokoláda, čaj...
Do žil si při trápení mozkových buněk polovina vysokoškoláků vlévá kávu, z dalších tekutin vede zelený čaj daleko před černým (37 % versus 18 %). Z pochutin smyslům vévodí čokoláda, kterou oceňuje 40 % studentů. Za zmínku stojí i guarana, jejíž účinky využívá desetina tázaných.

„Všemi vychvalovanou guaranu jsem zkoušel, ale necítil jsem žádné efektivní účinky. Spíš jsem pak byl leda roztěkaný,“ popisuje svou zkušenost Vašíček. „Raději se udržuji svou sbírkou sypaných čajů, můj oblíbený je ceylonský.“

Některým pomáhají i energetické nápoje, maté, sušené ovoce či obyčejná voda. Naopak alkoholově orientovaných je až překvapivě málo: pivo a tvrdý alkohol jako povzbuzovače k učení přiznalo jen 14 studentů z téměř čtyř set. Osmině lidí pak nepomáhá vůbec nic. Takže se zkrátka musí jen učit...

Čtyři dny po sedmi nebo dva dny po osmnácti?
Průměr učení se na zkoušku jsou čtyři dny, během kterých se studenti věnují látce přibližně sedm hodin denně. Průměrování je ale docela ošemetné, protože jak ukazují data, existuje například 14 procent studentů, kteří se učí déle než sedm dní, a naopak pět procent šťastlivců, kteří zkoušce věnují sotva jeden den. Naprostým extrémem pak byli dva dotazovaní studenti z informatiky a lékařství, kteří uvedli průměr učení 18 hodin denně, z toho první se tímto tempem učí pouhé dva dny, zatímco druhý z nich déle než týden.

Existují ale i tací, kteří se neučí „na zkoušky“. „Zásadně jsem se ve zkouškovém období neučil. Vždy jsem strávil celý semestr učením, a když začalo zkouškové, tak jen jsem vše jen rychle zopakoval a šel na to,“ vysvětluje absolvent fakulty informatiky a nyní zaměstnanec londýnské pobočky společnosti Google Jan Doleček. „Přišlo mi to dobré proto, že jsem měl během semestru čas si nechat věci v hlavě uležet a několikrát zopakovat, a tudíž zapamatovat,“ dodává.

Hlavní novinky