Přejít na hlavní obsah

Být či nebýt živnostníkem? Radosti a strasti podnikání při studiu

Pokud chcete začít podnikat, ideální je zkusit si to se studentskými výhodami než vám bude 26 let.

S blížícím se koncem studií se vynořuje strašák zvaný úřad práce. Strasti s hledáním prvního zaměstnání ti podnikavější zahání založením vlastního byznysu, někdy už při studiu. Jak ale s podnikáním začít, co se skrývá za tajemnou zkratkou OSVČ a jaké výhody či nevýhody mají studenti, když se rozhodnou začít podnikat?

„Pro živnostenské oprávnění jsem se rozhodl, protože to byla jediná možnost, jak se dostat k vyučování cizích jazyků ve firmách, a tím pádem k zajímavým zkušenostem. Zároveň mi to otevřelo cestu pro další činnosti na volné noze,“ říká student překladatelství Jiří Pešek.

Jak pro něj, tak i pro mnoho dalších studentů je rozhodnutí stát se OSVČ neboli osobou samostatně výdělečně činnou nejenom cestou k přivýdělku během studia, ale jak Pešek naznačuje, často také začátkem profesní kariéry po jeho skončení.

V současné době se objevuje čím dál víc profesí, které se dají dělat „na volné noze“, jako například grafika, marketing, maloobchod, tlumočení nebo programování, přičemž živnostenské oprávnění je v boji s konkurencí často velkou výhodou.

Ne všichni zaměstnavatelé totiž mají zájem o podepisování klasických dohod, je pro ně výhodnější platit vystavené faktury. Pro podnikajícího studenta je zas výhodou, že už při studiu může začít budovat síť klientů a zabezpečit si příjmy, pořád ale v mezích toho, jaké časové možnosti mu škola ponechává.

Odstrašující byrokracie?
„Chtěla jsem mít zkušenosti v oboru. Navíc když je člověk vysokoškolák, tak je podle mě nejvhodnější doba. Má totiž k dispozici rok, kdy nemusí nic moc platit a může si vše vyzkoušet,“ vzpomíná na začátky své podnikatelské kariéry Barbora Köttová, studentka matematiky a ekonomie.

„Měla jsem během podnikání ještě práci na půl úvazku, takže to pro mě bylo dost náročné. Výhodou podnikání ale je, že si to můžete skoro vše naplánovat dle vlastních představ. Ale vezme to hodně času a taky nad tím skoro pořád přemýšlíte,“ popisuje Köttová.

Pokud tedy chcete s podnikáním začít, je potřeba si na začátku ujasnit několik věcí. Čemu se chcete věnovat? Jakou kvalifikaci pro to máte a jaké oprávnění potřebujete? Není totiž živnost jako živnost. Existují živnosti volné a vázané, což jsou ty, na jejichž vykonávání potřebujete určitou praxi nebo vzdělání v oboru. Studenti sahají především po živnostech volných, protože je možné je vykonávat bez doložení konkrétní odborné znalosti.

Abyste oficiálně mohli začít podnikat, potřebujete se nejprve přihlásit na živnostenském úřadu, a to prostřednictvím Jednotného registračního formuláře, který vyplníte v elektronické podobě nebo klasicky na papíře. Probojovat se vyplňováním tohoto dokumentu se opravdu vyplatí, protože vás následně čeká odměna v podobě toho, že už nemusíte chodit na žádné další úřady.

Živnostenský úřad jakožto Centrální registrační místo (CRM) vás nahlásí u zdravotní pojišťovny, okresní správy sociálního zabezpečení i na finančním úřadu, čímž se začátek podnikání značně zjednodušuje. Není potřeba doložit dokonce ani výpis z rejstříku trestů nebo informovat úřad práce, o to se CRM také postará.

Má to dva háčky – daně a pojištění
Tři nejdůležitější věci, na které musí novopečený student-podnikatel brát zřetel, jsou zdravotní pojištění, sociální pojištění a daně. Tady se ukazují skutečné výhody podnikání za studií, a sice nižší odvody do pojišťoven a také studentské slevy na daních. Jak to s nimi je?

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pohlíží na podnikající studentky jako na OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Znamená to, že dokud jste studentem vysoké školy v prezenčním studiu, není podnikání vaší hlavní činností, protože se soustavně připravujete na budoucí povolání.

V prvním roce sociální pojištění nemusíte platit vůbec. Po roce se situace mění, i když určité výhody zůstávají – pojištění musíte povinně platit jen v případě, že váš příjem překročí tzv. rozhodnou částku, je proto dobré se informovat o její aktuální výši a přesných podmínkách přímo u ČSSZ.

U zdravotního pojištění je situace podnikajícího studenta velice podobná. První rok své výdělečné činnosti nemusí zdravotní pojištění platit vůbec, platí jej nadále stát. Poté už je třeba platit měsíční zálohy podle skutečného dosaženého příjmu.

A potom už zůstávají jen daně. Každý podnikatel musí podávat daňové přiznání, studenty nevyjímaje. Výhodou však je, že si kromě klasické slevy na poplatníka lze uplatnit i slevu na studenta, což rozhodně není malá částka.

Studenti nad magických 26 let
Špatné zprávy hned zkraje – po dovršení 26 let v očích státu vysokoškolák přestává studentem být, i když jím třeba ve skutečnosti pořád je. Přichází tak o všechny studentské výhody, slevy, kartičky a situace se také mění i pro ty studenty, kteří jsou OSVČ. Vaše podnikání se už nepovažuje za vedlejší činnost a ztrácíte tak prakticky veškeré výhody dokonce i v případě, že prezenčně studujete v doktorském programu.

Potvrzuje to také Pešek, který je sám doktorandem. „Bohužel většina mé podnikatelské kariéry se odehrávala po 26 letech a to už opravdu tak příjemné není, protože zdravotní a sociální pojištění každým rokem roste, zatímco práce nutně nepřibývá. Každopádně všeobecně vzato je to fajn, člověk alespoň nemusí chodit na úřad práce nebo obíhat různé pohovory,“ myslí si. Jedinou světlou výjimkou pro doktorské studenty je, že si na dani mohou uplatnit slevu na studenta ještě do 28 let.

Pro ty, co váhají mezi vlastním podnikáním a bezpečnými vodami brigád, má Pešek ještě jednu radu. „Pokud někdo o živnosti uvažuje, doporučuji si oprávnění pořídit co nejdříve ještě za studií a vyzkoušet si vše se studentskými výhodami. Potom už se začíná hůř,“ dodává s úsměvem.