Přejít na hlavní obsah

AnotaceExtremismus
Jedni problém bagatelizují, druzí zvedají nad hlavu varovné transparentypřipomínající holocaust. Ať si o reálném nebezpečí, jaké s sebou nesou pravicoví extremisté a neonacisté, myslíme cokoliv, volební preference v únoru rozpuštěné Dělnické strany poukazují na to, že i v České republice se dokážou rozvinout organizace, které umí v pravý čas zahrát na citlivé struny lidské povahy, jako je strach z cizího a odlišného.

I když ve srovnání s 90. lety minulého století je podpora pravicových extremistů minimální, dokázali si získat velkou pozornost, a dokonce sympatie části veřejnosti kvůli nebývale násilným činům a rozvoji paramilitárních složek, které pod záminkou ochrany obyvatel vyvolávají rasově motivované útoky. Extrémní pravice se v posledním desetiletí výrazně proměnila, a ač politologové nevěří, že by měla ve spojení s otevřeným rasismem a neonacismem šanci získat na svoji stranu podstatnou část veřejnosti, varují, že může dojít k eskalaci násilných činů.

V souvislosti s rozpuštěním Dělnické strany upozorňuje odborník na extremismus Miroslav Mareš z fakulty sociálních studií na to, že zejménamilitantně založení příznivci extremistických uskupení mohou dostat větší chuť účastnit se násilných akcí. „I když rozsudek Nejvyššího správního soudu má svůj význam v tom, že se dále vymezují mantinely pro to, co se ještě může, a co už ne, rozhodnutí soudu také extremistům ukázalo, že nemohou systém porazit demokratickou cestou,“ uvádí Mareš, který odpovídá i na následující otázky.

Může být pravicový extremismus skutečnou hrozbou pro současný politický systém České republiky?
Nemyslím si, že by mohl být hrozbou proto, že by se aktuálně mohl ujmout moci. Pro to nemá potenciál ani voličský, ani silový. Hrozbou může být spíš pro pořádek na lokální úrovni, jak se ukázalo třeba v Janově. Určitě také vzbuzuje interetnické napětí a vyvolává u části populace strach. Má také jistý potenciál k tomu, aby přešel do teroristických činů, i když to bych v současnosti nepřeceňoval.

Někteří komentátoři tvrdí, že pravicový extremismus je na vzestupu. Souhlasíte s tím? Ptám se s ohledem na relativně úspěšnou republikánskou stranu v 90. letech minulého století.
Ve srovnání s 90. lety je skutečně podpora extrémně pravicových stran menší. Republikáni měli svého času přes osm procent a zastoupení v parlamentu. Tomu se od té doby žádná ultrapravicová strana nevyrovnala. Každopádně v poslední době roste jejich podpora dílčím způsobem, i když stále zůstávají v poměrně malých číslech. Dělnickou stranu ve volbách podpořilo necelých 30 tisíc lidí. Kdyby dobře využila stávající mediální strategie, mohla by si ještě mírně polepšit. Těžko ale někdy dosáhne na pětiprocentní hranici, která je nezbytná pro zvolení do poslanecké sněmovny.

Co se v české společnosti stalo, že došlo na konci 90. let k poklesu podpory pravicových extremistů?
Dnes už to těžko podepřeme tvrdými daty, ale mám za to, že se přežila forma extravagantní politiky, kterou dělal předseda republikánské strany Sládek. Říkám tomu typ protestně-transformační strany. Vytvořili opozici proti systému a sesbírali hlasy nespokojených antikomunistů, což jim přineslo daleko víc hlasů než jen protiromské ladění. Časem ale došlo k zlepšení politické kultury a Sládek se stal nedůvěryhodným.

Image

Je tu pro extremisty nějaký nevyužitý potenciál u voličů velkých stran?
Spíš vidím potenciál u nevoličů. Od 90. let pořád klesá volební účast a lidé, kteří k volbám nechodí, jsou často ti, kteří jsou nespokojení sesystémem, třeba i v souvislosti se svými silnými protiromskými předsudky. Takové lidi je ale obtížné mobilizovat, aby šli k volbám.

V souvislosti se zrušením Dělnické strany Nejvyšším správním soudem posílal jeho předseda Baxa parlamentním stranám vzkaz, že je to jejich chyba, že vzrůstají voličské preference těmto ultrapravicovým stranám. Souhlasíte s tím?
Jakékoliv protestní strany, které nabudou extremistického charakteru, sílí, když dochází ke kolapsu středové etablované politiky. Něco takového by se u nás vypozorovat dalo, nepotvrzuje se to ale nijak výrazně. Jedno procento hlasů ve volbách do krajů nebo Evropského parlamentu je velice málo na to, abychom usuzovali na nějaké zásadní změny.

Jaký čekáte, že bude mít rozpuštění Dělnické strany efekt na českou krajní pravici jako celek?
Velká část členů už přechází do Dělnické strany sociální spravedlnosti, která byla k tomu účelu speciálně přichystána. Takže neformální vazby s neonacisty se prostě přelijí jinam. Nicméně se budou muset začít pohybovat v mezích, které rozsudek vymezil, aby jim nehrozil stejný osud. Tedy nebudou se moci tak veřejně prezentovat na akcích s Národním odporem nebo Autonomními nacionalisty, a to je může dílčím způsobem poškodit.

Může mít rozsudek nějaký negativní dopad?
Negativní efektem muže být, že zejména militantní složky těchto organizací dostanou větší chuť účastnit se násilných činů, protože jim rozsudek ukázal, že systém nemohou porazit demokratickou cestou. Doposudse přece jen trochu tlumili v zájmu růstu preferencí strany.

Vidíte v rozhodnutí soudu i pozitivní efekt?
Má určitě svůj význam, že se dále vymezují mantinely pro to, co se ještěmůže, a co už ne. Také to může pozitivně naladit skupiny obyvatel, které se cítily tímto subjektem a nečinností státu ohroženy. Ale není tožádná rána extremismu, která by znamenala, že jsme s ním hotoví.

V souvislosti s rozsudkem se ozvaly i hlasy, že když lze zrušit pravicové extremisty, proč nezrušit ty levicové, tedy komunisty.
Dělnické straně definitivně ublížilo až propojení s násilnými strukturami. Musíme si uvědomit, že soud vloni vyměřil relativně přísná pravidla pro to, za jakých podmínek je možné stranu zrušit. U komunistů samozřejmě najdete odkazy na pozitivně hodnocenou totalitní minulost, což by mohlo být problematické i z hlediska stávajícího právního řádu, těžko byste ale prokázal, že strana jako celek je bezprostřední hrozbou demokracie. To by musela začít užívat násilí nebo připravovat násilnou revoluci.

Další články k tématu:
Ryšavý: Boj s extremisty nikdy neskončí
O holocaustu se musí učit jednotně
Pravicový extremismus v Evropě

Hlavní novinky