Přejít na hlavní obsah

Studentům s handicapem pomáhají nové technologie

Masarykova univerzita je průkopníkem ve zpřístupňování studia handicapovaným lidem.

Technika umožňuje přístup ke studijním materiálům lidem s různými druhy postižení. Foto: Katarína Jablonská.
Zdroj: Teiresiás. Graf: Petr Hrnčíř.

Mezinárodně sdílené dokumenty, technologická profesionalizace, ale také tlak na psychologickou a pedagogickou pomoc. To jsou směry, kterými se bude podle ředitele Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás Petra Peňáze vyvíjet podpora vysokoškolského vzdělávání handicapovaných studentů. Jejich počty totiž nejen na Masarykově univerzitě stále rostou.

Nyní studuje na MU 450 lidí se specifickými nároky. Je to nejvyšší počet ze všech vysokých škol v České republice a více než třetina všech handicapovaných vysokoškoláků. Do budoucna ale Peňáz očekává, že se tito lidé rozptýlí do více škol. „Výrazně k tomu přispěje i opatření ministerstva, které nabízí plošné financování studia handicapovaných lidí v závislosti na typu postižení a studijním oboru,“ uvedl.

Přinese to podle něj také racionalizaci a profesionalizaci pomoci. „Trend vidím ve sdílení služeb tak, že budou k dispozici dokumenty v jasně domluvených formátech nejen na národní, ale pokud možno i na nadnárodní úrovni,“ řekl Peňáz.

Teiresiás vytvořil a stále vyvíjí takzvanou hybridní knihu. Ta zpřístupňuje sluchově a zrakově postiženým studentům dokumenty v textové, zvukové i obrazové podobě zároveň. Zaměstnanci střediska systematicky přetvářejí do podoby hybridní knihy učební materiály univerzity. Z šest a půl tisíce titulů, které jsou k dispozici v elektronické knihovně přístupných dokumentů, je ale v novém formátu hybridní knihy zatím jen necelá desítka dokumentů.

Polygraf
Středisko se stará o to, aby bylo prostředí univerzity bezbariérové a vyvíjí také další aplikace, které pomáhají neslyšícím či nevidomým studentům. Již tři roky pracuje na aplikaci Polygraf, která nabízí možnost zobrazit přepis přednášky či jiného mluveného projevu v reálném čase v podobě textu na obrazovce notebooku, tabletu či chytrého telefonu.

„Poslední novinkou je propojení přepisu s obrazem tak, aby mohl student sledovat například prezentaci spolu s mluveným komentářem na jednom zařízení zároveň,“ uvedl vedoucí oddělení speciální informatiky střediska Svatoslav Ondra.

Výhodou Polygrafu jsou naprosto minimální nároky na technickou vybavenost. Přepisovatel potřebuje notebook a student počítač nebo tablet s příslušným softwarem. Díky její jednoduchosti je o využití této technologie zájem i v zahraničí. „Polygraf velmi zjednodušuje studium neslyšícím lidem. Nemusejí si dělat starosti s komunikací a navíc mají ihned k dispozici text, v němž se mohou vracet a dělat si poznámky. Nic jim tak neuteče,“ vyzdvihl výhody systému Alexandr Zvonek z oddělení znakového tlumočnictví, který je sám neslyšící.

Autentický přepis přednášek však klade vysoké nároky na přepisovatele. Tito lidé musejí ovládat nejen techniku psaní, ale i lingvistiku či kulturu neslyšících. Rychlost a přesnost zápisu pak musejí zdokonalovat trvale. „Nejtěžší je naučit se pracovat s faktem, že člověk píše něco jiného, než v tu chvíli slyší. Soustředit se na psaní a mluvenou řeč zároveň je velmi únavné,“ poznamenala přepisovatelka Hana Válková.

Teiresiás v loňském roce zahájil jednosemestrální školení přepisovatelů, do budoucna má ale vyšší cíle. „Chtěli bychom mít tříletý akreditovaný obor pro tuto profesi,“ uvedl ředitel střediska.

Psychologie až na prvním místě
Podle Peňáze nejvíc roste tlak na psychologickou a pedagogickou pomoc. Psychologové hlídají, aby technologie usnadňující handicapovaným studium byly zároveň lidsky přijatelné. Roste také počet lidí se specifickými poruchami učení nebo s psychickými obtížemi, kteří potřebují konzultace či asistenci.

„Například lidé s dyslexií mají narušenou schopnost vnímání a přesné interpretace textu. Mohou využít různé technické prostředky, které například převádějí text do mluveného slova. Psychologové jim pak pomohou nalézt vlastní metody učení, které jim umožní dosahovat stejných výsledků jako jejich kolegům. Mnoho z nich je totiž zvyklých na různé ústupky při plnění úkolů, nebo dokonce změny v klasifikaci. Tomu se chceme vyhnout,“ zdůraznil ředitel Teiresia.

Podle něj také stále přetrvávají rozpaky v situacích, kdy se ve výuce objeví handicapovaný student. „Lidé pořád nejsou zvyklí na to, že se na nás v případě jakýchkoliv komplikací ve výuce mohou obrátit. My přitom můžeme pomoci najít technologické nebo pedagogické řešení a případně zajistit i finanční kompenzaci za to, že vyučující strávil hledáním řešení nějaký čas,“ vysvětlil Petr Peňáz málo známou část práce střediska.

Hlavní novinky