Přejít na hlavní obsah

Proč se lidé rozhodují pro alternativní způsoby stravování?

Bezlepková dieta, raw strava, vegetariánství a další. Co k nim lidi vede a co na to výživoví experti.

Stále víc lidí si klade otázku, co vlastně jíme a jaký to má vliv na naše tělo.

O to, co jedí, se lidé starají víc než kdy dřív. Posun, řeklo by se. Výsledkem jsou mimo jiné různé alternativní způsoby stravování, které však podle odborníků mají svoje rizika.

Lenka Skarupová studuje na filozofické fakultě a o to, co jí, se intenzivně zajímá asi poslední dva roky. Dnes to znamená, že se řadí do kategorie lidí vyznávajících takzvanou raw neboli syrovou stravu. „Je to to nejlepší, co tělu můžete dát,“ zdůvodňuje svoji cestu Skarupová, jejíž jídelníček tvoří hlavně zelenina, ovoce a ořechy, které neprošly tepelnou úpravou při více než 42 stupních Celsia.

Také Pavla Ondrušková se vydala jinou cestou, než jakou doporučuje potravinová pyramida zaštítěná ministerstvem zdravotnictví, která bývá k vidění v ordinacích praktických lékařů. Ze svého jídelníčku vyřadila v posledních měsících všechno, co obsahuje lepek.

„Inspirovala mě knížka tenisty Novaka Djokovice. Zaujalo mě, kolik se toho u člověka může změnit. Mně dřív bolívalo z jídla břicho, byla jsem unavená, neměla jsem sportovní výkonnost a bezlepková dieta mi s tím vším pomohla,“ líčí nadšeně Ondrušková, která se rozhodla z vlastní vůle a bez toho, že by jí lékaři diagnostikovali nějaký problém.

Dva příklady, které reprezentují rozpínající se masu lidí, kteří se rozhodli stravovat jinak, než jak jim velí nabídka běžných supermarketů. Důvody k tomu jsou různé a také ony supermarkety v tom hrají svou roli. Rostoucí počet špatných výsledků kontrol potravinářů v obchodech přiměl lidi zajímat se víc o to, co nakupují, odkud produkty pocházejí a obecně o to, jak kvalitní jídlo je.

Jedinci vyznávající raw stravu nebo vegetariáni nechtějí mít pocit, že škodí životnímu prostředí, takže volí jídlo od lokálních producentů nebo to, které je co nejméně průmyslově zpracované. K tomu se přidává snaha pečovat o své zdraví, neubližovat zvířatům, potřeba chovat se v souladu s určitým náboženstvím nebo filozofií.

A hodně také móda a působení médií, jak nezávisle na sobě upozorňují dva odborníci z Masarykovy univerzity Halina Matějová a Michal Kumstát. „Nezdá se to, ale jejich vliv je velmi silný, hlavně u mladších věkových skupin“ říká Kumstát, který působí na Katedře podpory zdraví Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

„Cítím se lépe“
Sám se jako bývalý triatlonista pohybuje mezi sportovci, hlavně těmi vytrvalostními, ale třeba i hráči první fotbalové ligy, kteří k němu chodí konzultovat výživu ve vrcholovém sportu. V posledních měsících si všiml, že se jich čím dál víc zajímá o bezlepkovou stravu.

Ne že by trpěli přímo alergií (tu má mimochodem jen mizivé procento populace), nebo měli diagnostikovanou celiakii, což je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené nesnášenlivostí lepku. Podle Kumstátových zkušeností prostě jen často přebírají zvyky, o kterých se dozvěděli jinde. „Když se jich zeptám, proč to dělají, řeknou mi jen, že se cítí líp. Jiné důvody neuvádějí,“ popisuje specialista na výživu.

O trend, který ilustruje, se mezi sportovci opravdu hodně přičinil už zmíněný tenista Novak Djokovic, současná tenisová jednička. V roce 2010 mu lékaři diagnostikovali nesnášenlivost lepku, směsice dvou bílkovin, které obsahuje pšenice, žito a ječmen a výrobky z něj. Djokovic se tedy musel zříct běžného pečiva nebo pizzy a v rozhovorech s oblibou tvrdí, že právě to mohlo za jeho sportovní vzestup, protože už netrpí zdravotními problémy a může se plně soustředit na tenis.

„Když si tohle lidé přečtou, mají pocit, že když se budou řídit stejnými výživovými doporučeními, pomůže jim to jak ve sportu, tak v normálním životě. Pokud člověk ale opravdu není nemocný, nemá takové přesvědčení žádné opodstatnění. A u sportujících dětí to může být dokonce nebezpečné, pokud rodiče neumí zabezpečit adekvátní náhradu,“ říká Michal Kumstát a upozorňuje přitom na to, že výrobky z obilí jsou zdrojem sacharidů a energie, kterou člověk potřebuje a jen málokterý laik je schopný si ohlídat, aby důležité látky načerpal jinou formou.

Obliba bezlepkové diety a s tím spojené odmítání pečiva jako něčeho škodlivého už dosáhlo takových rozměrů, že se k tématu vyjadřují zdravotnické organizace po celém světě, na konci června i české Fórum zdravé výživy. „V současné době dobrovolně vylučuje lepek ze stravy asi jedna třetina Američanů a podobné snahy můžeme pozorovat i u nás. Pokud se ale jedná o preventivní dodržování této diety, nepodařilo se vědecky prokázat, že by takové počínání mělo jakýkoliv zdravotní benefit,“ stojí v oficiální zprávě organizace.

Rozmanitost nebo nesmysly?
Bezlepková dieta představuje jen jeden ze směrů, které se postupně vyrojily, o dalších si můžete přečíst v boxu u článku. Některé mohou být pro člověka krátkodobě obohacující, jiné odborníci rovnou označují jako nesmysl.

„Týká se to například dělené stravy nebo diety podle krevních skupin. První staví na tom, že se má jídlo jíst v různých kombinacích, druhá má zohledňovat krevní skupinu. Ani jedno ale nemá racionální základ,“ říká Halina Matějová z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty MU, které na alternativních způsobech stravování vadí, že jejich příznivci často operují argumenty, které se nezakládají na vědeckých důkazech. „Spousta z nich píše knihy, kterými se pak mnoho dalších řídí. My si je tady sbíráme pro kritické čtení, aby se budoucí odborníci na výživu v tomto nutričním chaosu orientovali,“ říká Matějová ve své kanceláři a prstem ukazuje na skříň za sebe, která je různých takových publikací plná.

Kokosový olej není všelék
Jako konkrétní příklad často opakovaného mýtu udává některými směry opěvovaný kokosový olej. Laboratorní porovnání tohoto za studena lisovaného nerafinovaného oleje s olejem rafinovaným podle studie, kterou cituje publikace Výživa v medicíně a dietetice od Heinricha Kaspera, ale ukazuje, že při lisování za tepla se nejhodnotnější látky oleje (nasycené mastné kyseliny a tokoferoly) ztrácí jen nepatrně. Rafinací se ale zároveň docházím k pozitivním změnám, odstraňují se tak nežádoucí látky lidského původu. Jinými slovy není důvod, proč kokosový olej adorovat.

Při přípravě jídla ho s oblibou používají zastánci raw stravy i příznivci palea, druhu stravování při kterém se lidé vrací k potravinám a jejich úpravě z doby paleolitu. Vyjma ovoce a zeleniny tedy připouští také maso, vyhýbat by se ale jeho stoupenci měli mléčným výrobkům. „Paleo je zajímavé z pohledu kardiovaskulárních onemocnění, v pozitivním slova smyslu se při něm mění spektrum tuků v krvi,“ přidává další poznatek doktorka Matějová.

Znovu tedy připouští, že konzumace určitých typů potravin může krátkodobě mít svoje pozitiva. Člověk se naučí kombinovat jiné ingredience a dostane se k možnostem, které dřív neznal nebo záměrně opomíjel.

„Naučila jsem se připravovat jídlo na nejrůznější způsoby, objevila jsem například pohanku. Odpadla mi spousta rozhodování v obchodě a také zúžení výběru je někdy fajn, protože pak nejíte třeba falešně zahuštěné jogurty pšeničným škrobem,“ potvrzuje také Pavla Ondrušková.

Okleštění výběru je u alternativních směrů důležité téma, každý z nich totiž některou skupinu potravin upozaďuje nebo zcela vytěsňuje, což však jde proti dlouhodobým doporučením lékařů a specialistů na výživu, kteří mluví o tom, že by měl člověk v rozumné míře konzumovat všechno.

„Ať už si to připustíte nebo ne, ochuzujete se tak o určité spektrum živin, které je potřeba najít jinde. Dodržovat některou z takových diet dlouhodobě, tedy více než několik měsíců, zkrátka nelze doporučit,“ apeluje Michal Kumstát.

Podle konkrétního typu stravování zastáncům alternativ chybí hlavně vitamín D a E, vápník, kyselina listová, železo, zinek nebo jód. Například vitamín B12, který je důležitý pro krvetvorbu a správnou funkci nervového systému, si lidské tělo ukládá do zásoby. Jeho nedostatek člověk dlouho nemusí pociťovat, dožene ho ve formě zdravotních problémů třeba až po několika letech.

Způsoby stravování
Paleo strava

Odkazuje se ke stravě jeskynních lidí, jejichž běžný jídelníček obsahoval hlavně maso, zeleninu, ovoce a kořínky. Paleolitická strava tedy dovoluje konzumovat všechny druhy libového masa, ryby, mořské plody, ovoce kromě sušeného a zeleninu kromě brambor a kukuřice – ty přibyly do jídelníčku člověka až se vznikem zemědělství a nejsou podle pravidel tohoto směru pro metabolismus vhodné. Nepovolené jsou například mléko, luštěniny, obiloviny, rafinované oleje a cukry. Mimo jiných látek je zde problém v nedostatku vápníku.

Raw strava a vitariánství
Hlavní myšlenkou syrové stravy je, že by se měly jíst potraviny v co nejpřirozenější podobě, bez chemické a tepelné úpravy. Jídlo by se mělo konzumovat buď syrové, nebo usušené či ohřáté maximálně na 42 stupňů Celsia. Povoleno je mixování, odšťavňování, strouhání, krájení nebo mletí. Hraje se i na tzv. superpotraviny, jako je kustovnice čínská, včelí pyl, kakao a modrozelená řasa, které mají obsahovat vysoké koncentrace živin a mají jedinečné vlastnosti. Minusem je vytěsňování řady potravin.

Vegetariánství
Předpokládá omezení nebo někdy až úplné vyloučení živočišných produktů ve stravě. Rizikem může být nedostatečný příjem vápníku, železa, zinku a vitaminu B12, nepostradatelných aminokyselin a mastných kyselin skupiny omega-3. Jejich nedostatek hrozí hlavně u veganů, protože jejich hlavními zdroji jsou potraviny živočišného původu. Pozitivní je to, že se vyznačuje malým množstvím tuků a je bohatá na vlákninu, luštěniny a obiloviny.

Makrobiotika
Stravování podle makrobiotických pravidel je součástí celkové životní filozofie založené na principech taoismu a rovnováze mezi ženským principem jin a mužským principem jang. Strava má udržovat duševní i fyzické mládí, zdraví je stavem rovnováhy mezi oběma uvedenými principy. Mezi hlavní doporučení patří nejíst maso s výjimkou mořských ryb, brambory, mléko a mléčné výrobky, med, cukr a některé druhy ovoce. Doporučují se naopak luštěniny nebo semena vypěstovaná na principech ekologického zemědělství, vše vařené, ideálně v tlakovém hrnci. Makrobiotická strava je chuťově nevýrazná a chudá na některé živiny, hlavně vápník, železo a vitamin B12. U dětí způsobuje zaostávání v tělesném a mentálním vývoji.

Dělená strava
Princip spočívá v tom, že se potraviny dělí do skupin, které jsou pak směrodatné pro kombinaci jednotlivých druhů potravin mezi sebou. Existují tři základní skupiny – sacharidová, bílkovinná a neutrální, přičemž platí, že by se neměly spojovat potraviny ze sacharidové a bílkovinné skupiny. Podle odborníků z MU nemá tato forma výživy racionální základ.

Výživa podle krevních skupin
Tento způsob stravování sází na to, že jednotlivci nejvíce vyhovují potraviny podle jeho krevní skupiny. Lidé s krevní skupinou A by například měli preferovat rostlinnou stravu, ti, kteří mají skupinu 0, by se naopak měli snažit přijímat co nejvíce živočišných bílkovin. Ani pro tento způsob stravování neexistují podle lékařů argumenty. Směr je příliš restriktivní a člověku mohou chybět důležité látky.

Hlavní novinky z Masarykovy univerzity