Téma

Volby do Akademického senátu MU (AS MU) jsou za námi a nový senát sestaven. Jak zvolení senátoři hodnotí předchozí funkční období a s čím vstupují do toho nového, se svěřili Jeffrey Vanderziel zvolený do Komory akademických pracovníků za Filozofickou fakultu a Veronika Kudrová, v minulém období předsedkyně Studentské komory AS MU, zvolená za Právnickou fakultu.

Ptali jsme se, co si o Akademickém senátu Masarykovy univerzity myslí studenti: 1. Víte, jaké má senát MU kompetence a co pro vás může udělat? 2. Volili jste nebo víte, kdo kandidoval?

V roce 2010 by poprvé měli všichni čeští středoškoláci skládat jednotnou státní maturitní zkoušku. A právě státní maturita se stala klíčovým tématem výroční konference ředitelů partnerských středních škol a vedení Masarykovy univerzity, která se uskutečnila v prosinci v prostorách Mendelova muzea.

Jak se dívají na státní maturity a jak by na ně měly reagovat vysoké školy? Na tyto otázky reagovali ředitelé některých středních škol, které jsou součástí partnerské sítě Masarykovy univerzity, opatrně. Jejich očekávání jsou spíše negativní. Přestože myšlenku státních maturit obecně vítají, obávají se, že nesplní svůj cíl, protože s nimi vysoké školy nebudou moci pracovat při přijímacím řízení.

Zavčasu rok předem, 17. listopadu 2008, přišli studenti s výzvou Dárek ke dvacetinám. Obsah výzvy obnáší čtyři body, stručně: omezení lobbingu, pořádek v mediálních radách, omezení poslanecké imunity a zrušení praxe tzv. legislativních přílepků. Jistě to jsou důležité věci, ale obávám se, že – pochopitelně – do ohniska všech problémů studenti, kteří se narodili už po Listopadu, nedosáhli. To je někde jinde. Ale k vysvětlení se musím trochu vrátit.

Druhou besedou pokračoval cyklus Úsvit v Čechách věnovaný připomínce sametové revoluce a konce komunistického režimu v Česku. Hosty besedy, která se konala v Divadle Husa na provázku a na jejíž organizaci se podílí Masarykova univerzita, byli textař a podnikatel Michal Horáček, spisovatel Pavel Kohout a bývalý člen studentského stávkového výboru, dnes docent na Filozofické fakultě MU Jiří Voráč. Michal Horáček poskytl muni.cz rozhovor.

Součástí programu Brněnského listopadu je i stejnojmenná putovní výstava, která celkem na třiadvaceti panelech prostřednictvím fotografií a dalších dokumentárních materiálů, poskytnutých především Archivem Masarykovy univerzity, popisuje události, které se odehrávaly v průběhu listopadu a prosince 1989 přímo v ulicích Brna. Výstava byla až do poloviny prosince ke zhlédnutí v atriu Fakulty sociálních studií, do poloviny ledna bude k vidění v kavárně Bakala Café a pak se vydá na cestu po různých, nejen brněnských prostorách. Jedním z autorů výstavy je student FSS Martin Voráč.

Akce Brněnský listopad, kterou připravili studenti z organizace Inventura demokracie k připomenutí výročí sametové revoluce, přivedla na půdu Fakulty sociálních studií mnoho zajímavých osobností souvisejících s převratnými událostmi podzimu 1989.

Ondřej Bouda je studentem druhého ročníku oboru umělá inteligence a zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky. Už na gymnáziu se účastnil soutěží v programování a později získal stipendium pro talentované studenty.

Nadání a talent jsou často skloňovaná slova, když se mluví o předpokladech úspěchu. Ale jak to vlastně s takovým nadáním je? A je opravdu zárukou úspěchu? Původně byli za mimořádně nadané považováni ti, kdo měli vysoce nadprůměrnou inteligenci, která byla chápana jako souhrn rozumových schopností. V současnosti se sleduje též struktura nadání, která určuje, pro které činnosti je určitý člověk mimořádně nadaný a ve kterých bude zřejmě dosahovat jen průměrných či podprůměrných výkonů. 

Stejně jako náboženství, tak i věda, která je zkoumá, religionistika, nyní prochází obdobím změn. „Začaly se objevovat snahy po novém způsobu artikulace studia náboženství. Součástí tohoto procesu je i kritická reflexe možností akademického, to znamená ideologicky neangažovaného, studia náboženství. Jeho částí se stala také kritika základních pojmů včetně samotného pojmu náboženství,“ uvedl David Václavík z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU. Upozornil i na to, co se při studiích věnujících se této problematice často opomíjí. Na fakt, že je velký rozdíl mezi religionistickým, teologickým a filozofickým uchopením náboženství.

Náboženství už v životech lidí hrálo hodně rolí. Bylo středem jejich života i zcela okrajovou záležitostí. Ti, kdo jedno hluboce uctívali, druhé zatracovali pro jeho „kacířské“ myšlenky. V současnosti stojí ve složité pozici. Slovo náboženství si až příliš mnoho lidí spojuje s fanatiky, kteří mohou za některé současné válečné konflikty.