Čím je Masarykova univerzita výjimečná a čím se může chlubit? Názory na to se mohou různit, ale pár věcí je nezpochybnitelných. Pokud zrovna přemýšlíte o tom, kam jít studovat, máme tu pro vás pár motivačních faktorů.
Špičkové zázemí: Univerzitní kampus Bohunice
Několik desítek pavilonů s moderními laboratořemi a přístroji na nejvyšší světové úrovni, multimediálními učebnami a tělocvičnami. To je Univerzitní kampus Bohunice Masarykovy univerzity, ve kterém dnes sídlí především Lékařská fakulta MU, Fakulta sportovních studií MU a biologické a chemické obory Přírodovědecké fakulty MU.
Všechno na jednom místě propojené prosklenými chodbami včetně menzy, kavárny a blízkého areálu fakultní nemocnice, kde se odehrává část výuky, praxí a také lékařského výzkumu. Těžko si vybrat lepší místo pro studium. Nutno ale poznamenat, že podobnou inovací a dostavbou prošla v posledních letech celá Masarykova univerzita.
Správa studia na jedno kliknutí: Informační systém MU
Pomůcka, bez které si studenti svoje fungování ve škole a pedagogové svou práci nedovedou představit, budila při svém zavádění před už skoro 20 lety velký rozruch. Šlo o přechod ze zažitého papíru, indexů a front na studijních odděleních, na klikání na internetu a posílání e-mailů. Z dnešního pohledu jasná volba, tehdy revoluce.
Dodnes ale není tak pokročilá elektronická správa studia, jakou nabízí Informační systém MU, na většině vysokých škol vůbec běžná, s Masarykovou univerzitou je ale spojená přímo bytostně a absolventi ji považují za jedno z velkých plus svého studia na Muni. Šetří totiž spoustu času a nervů.
Za léta existence získala univerzitní technologie už řadu cen, neustále se vylepšuje a po úspěšné aplikaci ji kromě Muni využívá i řada jiných vysokých škol.
Top věda nejen v Česku: Ceitec
Zkratka šesti písmen v sobě skrývá velký vědecký potenciál. Výzkumný institut Ceitec je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií.
Vznikl jako společný projekt dvou výzkumných institutů a čtyř brněnských vysokých škol v čele s Masarykovou univerzitou. Evropské fondy jej podpořily dotací přesahující 5,2 miliardy korun.
Vědci v Ceitecu Masarykovy univerzity, který sídlí v bohunickém kampusu, pracují na pěti ze sedmi výzkumných oblastí, na které se institut zaměřuje. Zkoumají například nádorové buňky, genomiku a proteomiku rostlinných systémů nebo mozek a lidskou mysl. Do všech projektů se zapojují vysokoškoláci, od šikovných bakalářských a magisterských studentů až po doktorandy, a jsou tak skutečně u výzkumu, který posouvá hranice lidského poznání.
Odkaz otce genetiky: Mendelovo muzeum a Mendel Lectures
Johann Gregor Mendel objevil zákony dědičnosti, a položil tak základy genetiky. V zahraničí je to nejznámější český vědec. Jeho práci a život dnes připomíná Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, které sídlí v jeho někdejším působišti, augustiniánském opatství na Starém Brně. Od letoška navíc nově trvale vystavuje jeho přelomový rukopis Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1866.
Muzeum pomáhá také už od roku 2003 s organizací prestižního cyklu přednášek Mendel Lectures, který hostí významné vědce z celého světa zejména z oblasti molekulární biologie a genetiky včetně nositelů Nobelovy ceny. Kdokoliv si je může přijít poslechnout.
Vlastní polární stanice v Antarktidě
Polární oblasti zajímají vědce z Masarykovy univerzity už několik desetiletí. V roce 1999 přišli s nápadem vybudovat vlastní vědeckou stanici v Antarktidě a dotáhli to do konce. Od roku 2006 stojí na ostrově Jamese Rosse stanice Johanna Gregora Mendela, na niž každým rokem míří vědecké expedice z Muni i dalších institucí včetně studentů nejrůznějších přírodovědných oborů.
Na místě se věnují zkoumání tamější flóry a fauny, úbytku ledovců nebo změnám klimatu. Jezdí tam ale testovat i odolnost nejrůznějších technologií vůči tvrdým polárním podmínkám. Česko díky aktivitám vědců z Masarykovy univerzity navíc může spolurozhodovat o dění na mrazivém kontinentu.
Teiresiás: Pomoc studentům se specifickými nároky
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky neboli Teiresiás získalo svůj název podle bájného řeckého věštce, který byl slepý. Středisko však pomáhá nejen studentům se zrakovým postižením, ale všem, kteří mají problém s některým ze smyslů, fyzické omezení nebo třeba poruchu učení.
Pracovníci Teiresiásu se snaží přizpůsobovat výuku a učební pomůcky tak, aby se z nich koncoví uživatelé dozvěděli stejné množství informací jako běžní studenti. Ale pozor, o pomoci by podle ředitele instituce Petra Peňáze neměla být řeč. „Nepomáháme, poskytujeme servis,“ říká s oblibou muž, který tuto filozofii spolu se svými spolupracovníky šíří i na další české školy.
Kulturní život: Univerzitní kino Scala
Znáte jinou českou univerzitu, která má svoje kino? Nejen to je důvod, proč Scala do výčtu univerzitních nej nepochybně patří. Kulturního prostoru, kterému hrozil zánik, se před lety ujala Masarykova univerzita a dnes patří mezi středobody společenského života v centru Brna.
Vedle standardních projekcí filmových novinek i artových kusů se zde konají také školní akce. Standardní výuka, nejrůznější konference, výstavy nebo speciální projekce jsou tu na denním pořádku. O část program se dokonce v rámci projektu Studentské kino starají sami vysokoškoláci.
