Poutavá historie budovy Fakulty sociálních studií

Výjimečnou přednášku o historii budovy na Joštově ulici, ve které v posledních letech sídlí Fakulta sociálních studií, si mohli 8. dubna poslechnout všichni, kteří zavítali do atria fakulty. Prezentace kunsthistorika Jiřího Kroupy, která mimo jiné objasnila architekturu stavby nebo výzdobu fasády, byla součástí oslav desátého výročí založení FSS.

Stavba vznikla na začátku 20. století jako nová budova německého technického učení. Své místo našla na hranicích mezi městskými hradbami a původní obcí Švábka. „Lichoběžníkový tvar budovy působí dojmem nějakého architektonického záměru, ale ve skutečnosti je určen dvěma starodávnými cestami vedoucími k někdejší Veselé bráně, dnes na ulici Česká,“ říká profesor Kroupa.

Místo začalo psát své dějiny v polovině 19. století, kdy se rozhodlo, že budou zbořeny městské hradby a že bude Brno rozšiřováno. V rámci urbanistické soutěže tehdy vznikl návrh jakéhosi akademického náměstí, jehož součástí se stalo První německé gymnázium – dnes JAMU, luteránský kostel, známý dnes jako Červený kostel, český Besední dům a konečně Technické učiliště, v jehož prostorách dnes sídlí Fakulta sociálních studií.

„Architektem stavby se stal Ferdinand Hrach. Do Brna přišel jako nástupce profesora architektury Augusta Prokopa, byl dvakrát zvolen děkanem a dvakrát také rektorem,“ uvádí Kroupa. „V době svého rektorátu také začal stavět tuto budovu. V Brně zrealizoval mnoho dalších staveb. Jeho poslední velký projekt – návrh kampusu na ulici Rybářské – ovšem zůstal neuskutečněn,“ dodává kunsthistorik.
Hrach žil v době končícího pozdního historismu a začínající moderní architektury. Tehdy se začínalo hovořit o tom, zda je nadále přípustné mít dekorativní fasády. „Hrach byl tak napůl cesty,“ tvrdí Kroupa. „Ornamenty nevypustil, ale zahrnul takové, které nejsou pouhou ozdobnou architekturou, ale mají souvislost s účelem budovy. Podobně se snažil podle rozdělení interiéru zdůraznit určité části stavebního jádra,“ popisuje profesor Kroupa.

Na novorenesančních groteskách na hlavní fasádě fakulty – nejlépe viditelných na straně proti Červenému kostelu – lze najít emblémy architektury, stavebního inženýrství, elektroinženýrství a chemie. Na opačné straně budovy směrem k Údolní ulici jsou pak alegorické personifikace elektroinženýrství, společně architektury a stavitelství a nakonec chemie. Dalším výrazným prvkem fasády je motiv sovy – ta souvisí s moudrostí a vzděláním. Na to, že budova byla původně doménou německého vzdělání, upozorňuje dubové listí – symbol germánství.

Vnitřní architektura budovy byla navržena tak, aby plně vyhovovala záměrům technické školy. Měla k dispozici dvě velké posluchárny pro teoretické obory, dále slavnostní sál a slavnostní předpokoj, tam, kde se dnes nachází knihovna, byly původně prostory pro nově zřízené obory elektroinženýrství. Dále zde vznikla oddělená bezpečná pracoviště pro dva obory organické chemie, fotolaboratoř a meteorologická stanice, a nakonec i sklepní laboratoře pro pokusy. Zde kdysi pracoval i slavný vynálezce vodní turbíny Viktor Kaplan.

Zajímavostí okolí budovy FSS je dodnes zachovalý kříž, stojící směrem k ulici Údolní. „Pochází z roku 1792. Vytvořil ho královopolský sochař a souvisí s tím, že původní obec Švábka byla od 16. století součástí řečkovického panství jezuitů. Je to vlastně poslední zbytek tohoto městečka, které bylo pohlceno rozšiřováním Brna,“ vysvětluje Kroupa.