Archiv MU se stěhuje do historických prostor

Archiv Masarykovy univerzity se stěhuje do historických prostor v sídle Jihomoravského kraje. Místnosti uvolnil Moravský zemský archiv, který po sto letech působení v tomto objektu získal novou budovu v brněnské městské části Bohunice. Do uvolněných prostor s památkově chráněnými regály nastěhuje Masarykova univerzita téměř dva kilometry archiválií.

Přesunem Archivu Masarykovy univerzity do budovy Krajského úřadu Jihomoravského kraje se podařilo vyřešit problém s jeho umístěním v již nevyhovujících místnostech na Právnické fakultě. Stávající depozitáře archivu nevyhovovaly jak z hlediska ukládací kapacity, tak s ohledem na kvalitu zabezpečení archiválií. „Nyní získal Archiv Masarykovy univerzity unikátní prostory, které odpovídají jeho významu,“ řekl ředitel Archivu MU Jiří Pulec. Stěhování a třídění materiálů potrvá podle archivářů do konce roku. Celková kapacita uvolněných prostor je zhruba čtyři kilometry.

Univerzitní archiv se rozsahem svých fondů řadí na druhé místo mezi archivy vysokých škol a počtem svých fondů – takřka dvě stě archivních fondů a sbírek – všechny ostatní archivy této kategorie výrazně převyšuje.

Jeho posláním je především péče o archiválie vzniklé na univerzitě. Mimoto archiv spravuje osobní fondy významných vědeckých a pedagogických osobností, které získává darem, případně zakoupením. Mezi nejvýznamnější a nejrozsáhlejší z nich patří písemné pozůstalosti profesorů nebo dalších učitelů, kteří působili na MU, nebo jsou s univerzitou nějak spjati. Archiv uchovává celkem 116 osobních fondů, jde například o fond filozofa Josefa Šafaříka, jehož součástí je i korespondence s Václavem Havlem. Archiv nedávno převzal také rozsáhlý fond estetika Olega Suse, který zahrnuje mimo jiné i korespondenci řady významných osobností jako je Bohumil Hrabal či Květoslav Chvatík.

Další skupinu archivních fondů tvoří písemnosti vědeckých a stavovských spolků a společenských organizací, z nichž je nejhodnotnější fond Moravskoslezské akademie věd přírodních v Brně. Archiv vytváří i celou řadu historických sbírek jednotlivin, z nichž sbírka portrétních fotografií a sbírka videozáznamů již byly digitalizovány. Badatelnu archivu navštěvuje ročně kolem osmdesáti badatelů, celkový počet badatelských návštěv se pohybuje kolem tří set. Archiv zajišťuje meziarchivní výpůjční službu.

Moravský zemský archiv se do dnešního sídla Jihomoravského kraje, někdejšího Zemského domu, nastěhoval v roce 1908. Zemský dům byl postaven v letech 1905 až 1907 podle projektu profesora architektury na brněnské německé technice Ferdinanda Hracha. Od svého vzniku sloužil potřebám veřejných institucí.