Přejít na hlavní obsah

Výstava vzniklá ve výuce ukáže poprvé nejstarší listinu z českého území

Výstavu o šlechtickém rodu Collalto připravili s Moravským zemským archivem studenti a pedagogové ústavu pomocných věd historických.

Historii italského šlechtického rodu, který se významně zapsal do dějin vesnic a měst na jižní Moravě a na Vysočině, představí výstava v Moravském zemském archivu s názvem Z Trevisa do Brtnice: Příběhy šlechtického rodu Collalto ukryté v českých archivech. Od 18. února do 9. března se na ní bude poprvé prezentovat mimo jiné kopie nejstarší dochované listiny na českém území z roku 994 a řada originálů vzácných středověkých a raně novověkých písemností.

Výstavu připravili pedagogové a studenti Ústavu pomocných věd historických Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s Moravským zemským archivem. Italští Collaltové jsou do historie zapsáni jako mecenáši umění a generálové na bojištích celé Evropy. Na české území přišli po porážce stavovského povstání v roce 1620, kdy koupili brtnické panství nedaleko Jihlavy. Později se usadili například v Uherčicích na Znojemsku a v Brtnici založili paulánský klášter.

„Vystavovat budeme unikátní písemnosti z brtnického archivu Collaltů, který je od roku 1907 uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Po zničení hlavního rodového archivu na hradě San Salvatore během první světové války představuje tato sbírka hlavní zdroj informací o dějinách rodu,“ vyzdvihnul Petr Elbel, vedoucí ústavu pomocných věd historických a archivnictví.

Listina Oty III. pro Rambalda II. z roku 994, nejstarší dochovaná listina na českém území.

Další informace o Collaltech tvoří listiny ze Státního okresního archivu v Rokycanech, které se na české území dostaly za první světové války z původního zničeného archivu rodiny. „Přinesl je k nám pravděpodobně někdo z vojáků. Existuje dokonce legenda, že právě nejvzácnější dokument z roku 994, listinu Oty III. pro Rambalda II., měl voják uloženou v botě, protože jsou na ní fialové stopy odpovídající barvě vojenských onucí,“ doplnil Elbel. Na výstavě bude kopie této písemnosti, originál se kvůli svému stáří a špatnému stavu vůbec nevystavuje.

Prezentované materiály jsou unikátní tím, že dokládají tisíc let historie existence rodu. Jeho potomci v Itálii dodnes žijí na stejném území a na výstavu do Brna by také měli dorazit. Návštěvníci se mohou těšit na originální listiny a dopisy římských císařů a císařoven včetně Karla IV. a Elišky Pomořanské, papežů a kardinálů, francouzských a španělských králů, ale také na dobové genealogie a rodokmeny.

Stopa Collaltů je patrná i dávno před příchodem rodu na Brtnici. Kancléř císařů Zikmunda Lucemburského, Albrechta II. a Fridricha III., slavný falzátor listin Kašpar Šlik z Chebu, o sobě totiž prohlašoval, že po matce pochází právě z hraběcího rodu Collaltů. Přestože to moderní historikové vesměs považovali za smyšlenku, nejnovější výzkumy ukazují, že se tyto jeho výpovědi můžou zakládat na pravdě.

Celá výstava začíná vernisáží v pondělí 18. února v 17 hodin, a to ve velkém sálu Moravského zemského archivu na adrese Palachovo náměstí 1. Přístupná bude až do 9. března od úterý do soboty vždy od 10 do 18 hodin. Kromě toho jsou součástí programu dva workshopy psaní historickými písmy. Konají se v pátek 22. února a 1. března a hlásit se na ně je možné prostřednictvím formuláře.

Hlavní novinky