Přejít na hlavní obsah

Archeologie na MUNI je mezi 200 nejlepšími na světě

V rámci České republiky je Masarykova univerzita v této disciplíně na prvním místě.

Nejnovější výsledky prestižního oborového hodnocení QS World University Rankings by Subject 2019 z minulého týdne ukazují, že Masarykova univerzita se v mezinárodním hodnocení umístila v celkem osmi oborových žebříčcích oproti pěti v minulém roce. V jednom ze tří nových, v žebříčku oboru archeologie, se navíc umístila na 151. až 200. místě, což je doposud nejlepší výsledek univerzity v tomto hodnocení. V rámci České republiky je v tomto odvětví na prvním místě.

Kromě archeologie se Masarykova univerzita v letošním hodnocení poprvé objevila také v oborech informatika a informační systémy (451.– 500. místo) a chemie (501.– 550. místo). Stejně jako v roce 2018 pak univerzita zůstává mezi nejlepšími pracovišti v dalších pěti oborech: anglický jazyk a literatura (201.– 250. místo), lingvistika (201.– 250. místo), zemědělství a lesnictví (201.– 250. místo), biologie (351.– 400. místo) a medicína (401.– 450. místo).

Hodnocení oborových žebříčků QS je založeno na několika indikátorech - na výsledcích mezinárodních průzkumů reputace mezi akademiky a mezi zaměstnavateli nebo na citovanosti odborných publikací. Jednotlivé obory přitom mají rozdílné váhy u každého z indikátorů, aby se zohlednila specifika jednotlivých vědních disciplín. V oborových žebříčcích společnosti QS bylo v letošním roce hodnoceno 1 222 institucí, a to v celkem 48 oborech. V rámci České republiky se v žebříčku kromě MUNI objevuje dalších jedenáct vysokých škol.

Archeolog Jiří Macháček na slavném nalezišti Pohansko u Břeclavi.

Podle vedoucího Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiřího Macháčka není vysoké umístění oboru v žebříčku překvapivé. „Máme dlouhou a vynikající tradici, na kterou dnes navazujeme, a zároveň jsme oborem, který se dynamicky rozvíjí. V současné době je archeologie rozkročena mezi humanitní a přírodovědné disciplíny. Disponujeme navíc nejmodernějším přístrojovým vybavením, které je zaměřeno především na digitální dokumentaci nemovitých i movitých archeologických památek, materiálovou analýzu či geofyzikální prospekci,“ přiblížil.

On a jeho kolegové zkoumají řadu lokalit v Česku i zahraničí. Více než 60 let vyzvedávají ze země historii raně středověkého hradiska Pohansko u Břeclavi, ale výzkum dělají také na keltském opidu ve Francii, byzantském opevnění na Krétě, pohanské svatyni v Albánii, slovanských mohylách v Rakousku či mayských pyramidách v Guatemale.

Pomohla často citovaná práce z Nature

Vysokému umístění v žebříčku QS pomohlo také to, že jeden z pracovníků ústavu, Jan Kolář, je spoluautorem článku, který vyšel v ceněném časopisu Nature a dodnes byl citován více než 300krát vědci z celého světa.

Archeolog Jan Kolář na Filozofické fakultě MU.

„Zmiňovaný článek je jedním z prvních, který analyzoval relativně velké soubory vzorků staré DNA z přelomu doby kamenné a doby bronzové napříč Euroasií. Do archeologie se tím znova dostalo téma migrace, protože se ukázalo, že společenské změny doby bronzové lze dát do souvislosti i se zvýšenou mobilitou lidí na jejím začátku,“ uvedl Kolář a dodal, že s pohybem lidí a šířením jejich genů se také do střední Evropy rozšířil gen umožňující laktózovou toleranci. Článek významně ovlivnil to, jak se dnes archeologie dívá na lidskou mobilitu a migraci v minulosti. V současné době se tak archeologie i díky tomuto textu mnohem podrobněji zabývá sociálními procesy, které stály za pohybem společenských skupin.

Kolář dnes působí částečně na Masarykově univerzitě a hlavně na Botanickém ústavu Akademie věd České republiky, kde ve svém aktuálním projektu propojuje archeologii, paleoekologii a vegetační ekologii a snaží se pochopit, jak spolu interagovaly minulé lidské společnosti a lesy. Zajímá ho, jaký dopad na vegetaci a globální klima měly odlišné způsoby využití krajiny, a to hlavně v pravěku.

Oborový žebříček QS (Quacquarelli Symonds) World University Rankings by Subject 2019 není jediný, kde se Masarykova univerzita umisťuje. U téže společnosti si univerzita mapuje také výsledky v celosvětovém žebříčku a regionálním žebříčku střední a východní Evropy a střední Asie. Obdobné kategorie škola sleduje také v hodnocení společnosti Times Higher Education. Z jejího portfolia letos zatím vyšla zpráva z hodnocení univerzit zemí s rozvíjejícími se ekonomikami. V něm je letos univerzita na 106. pozici.

Hlavní novinky