Přejít na hlavní obsah
Andrej Zubov (vlevo) přebírá čestný doktorát z rukou prorektora pro výzkum Petra Dvořáka. Vpravo stojí rektor Mikuláš Bek.

Ruský historik Zubov se stal čestným doktorem MUNI. Vyzval k slovanské solidaritě

S Masarykovou univerzitou má těsnější vztahy od roku 2014, kdy ho podpořila po politicky motivovaném vyhazovu.

Čestný doktorát Masarykovy univerzity v oboru historických věd dnes v refektáři Mendelova muzea převzal ruský historik Andrej Borisovič Zubov. Specialista na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství a ruskou a srovnávací historii získal akademickou hodnost „doctor honoris causa“ za mimořádné vědecké zásluhy a rozvoj lidského poznání i za svoji angažovanost ve společenském dění.

„Považuji za důležité, že v případě profesora Zubova získává čestný doktorát člověk, který sdílí základní hodnoty vnitřní kultury Masarykovy univerzity, jako jsou demokracie, svoboda, úcta k pravidlům a společenská zodpovědnost. Není zdaleka jisté, zda někdy, jak říkával jiný čestný doktor naší univerzity Václav Havel, pravda a láska skutečně zvítězí nad lží a nenávistí, ale Andrej Borisovič Zubov je pro nás příkladem a inspirací, abychom se o to podle svého svědomí a možností aspoň důstojně snažili při obhajobě svobody,“ uvedl při předávání doktorátu rektor Mikuláš Bek.

Zubov se ve své řeči po předání vyznamenání věnoval otázce slovanské vzájemnosti, která může pomoci překonat autoritářské režimy v Rusku či v Bělorusku a pomoci rozvrácené Ukrajině. „Ne solidarita geopolitických stran, nikoliv velmocenský program, ale solidarita ve svobodě a blahobytu, kdy svoboda, důstojnost a blahobyt jednoho národa jsou zárukou a podporou svobody, důstojnosti a blahobytu jiného, jemu příbuzného a blízkého duchem, jazykem a kulturou. Tak vidím slovanskou solidaritu ve 21. století,“ uvedl Zubov. Více přineseme již brzy v rozhovoru, videozáznam z obřadu najdete ZDE (začíná cca v čase 13:00)

Vyhazov za kritiku obsazení Krymu

Zubov vystudoval na moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů. Od roku 1973 působil téměř třicet let jako výzkumník v Ústavu orientálních studií Ruské akademie věd. Původně byl připravován pro diplomatickou kariéru, té se však vzdal, protože nebyl ochoten vstoupit do komunistické strany. Hlavními oblastmi jeho zájmu jsou srovnávací studium politiky, náboženství, dějin myšlení, práva a ústavních systémů ve východní a jihovýchodní Asii a v posledních letech stále více také v oblasti Kavkazu a Ruské federace.

V českém prostředí jsou jeho nejznámější prací Dějiny Ruska 20. století. Spolu s kolektivem autorů tu podal detailní a netradiční pohled na moderní ruské dějiny, čímž vyvolal velký ohlas a řadu polemik.

Zubovova akademická kariéra dosáhla vrcholu v roce 2001, kdy se stal generálním ředitelem centra „Církev a mezinárodní vztahy“ při moskevské Státní univerzitě mezinárodních vztahů. V roce 2014 však byla přetržena. Pro nesouhlas s politikou vedení Ruské federace vůči Ukrajině a v tzv. krymské otázce byl odvolán z vedoucí pozice a posléze propuštěn z univerzity. Stal se tedy externím spolupracovníkem liberálního listu Novaja gazeta a dnes se věnuje především přednáškové činnosti.

Právě od roku 2014 má Zubov k Masarykově univerzitě těsný vztah. Rektor Mikuláš Bek mu ve snaze podpořit ho v komplikované osobní situaci nabídl pozici vyučujícího na univerzitě. Zubov tehdy nabídku s díky odmítl. „Jako pro občana je pro mě nyní důležité zůstat v Rusku a pokračovat ve své práci tam,“ zdůvodnil své rozhodnutí muž, který ale v Brně alespoň přednášel.

Andrej Zubov se zapisuje do pamětní knihy.

Přednáška Andreje Zubova po předání čestného doktorátu.

Přípitek univerzitním vínem ke 100. výročí založení školy.

Hlavní novinky