Čeští polárníci spojí své síly

Dohodu o spolupráci při výzkumu polárních oblastí Země podepsali představitelé Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 6. listopadu v Brně. Dalšími signatáři dohody jsou Česká geologická služba, Botanický ústav, Geologický ústav, Biologické centrum Akademie věd ČR a společnost Comenium.

Po podpisu smlouvy vznikne Národní centrum pro výzkum polárních oblastí. To bude koordinovat činnost českých vědeckých pracovišť, zastřešovat spolupráci se zahraničními partnery a zajišťovat optimální technické a logistické využití dvou českých polárních stanic, tedy antarktické stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse ve vlastnictví Masarykovy univerzity a arktické stanice na souostroví Špicberky, kterou od roku 2007 buduje právě Jihočeská univerzita.

„Podpisem této smlouvy český polární výzkum nevznikne, ten zde již dlouho existuje, má velkou tradici a i slibnou budoucnost. Naším cílem je koordinovat spolupráci jednotlivých českých polárních pracovišť a optimalizovat využití dvou českých polárních stanic včetně nákladů na jejich provoz. V neposlední řadě chceme zajistit vzdělávání budoucích polárníků a propagovat již dosažené výsledky,“ shrnul význam podepisované smlouvy rektor MU Petr Fiala.

„Český vědecký prostor je omezený, nemá smysl, aby si každý prováděl svůj vlastní výzkum a sháněl na něj peníze,“ podpořil vznik centra i rektor Jihočeské univerzity Václav Bůžek. Spolupráce dosud probíhala neformálně, přesto si vědci nové smlouvy cení. „Potřebujeme orgán, který bude zaštiťovat českou polární vědu navenek, při komunikaci s mezinárodními orgány,“ popsal jeden z polárníků Josef Elster z Botanického ústavu AV.

„Náš polární výzkum byl dosud příliš roztříštěný a my nebyli partnerem pro mezinárodní instituce. Nikomu se nechtělo komunikovat s mnoha nezávislými subjekty, kontakty se odbývaly jaksi neoficiálně přes ministerstvo zahraničních věcí,“ potvrzuje potřebu koordinačního centra polárník Pavel Prošek z Masarykovy univerzity.

Nová smlouva přinese možnost projekty koordinovat nejen po vědecké, ale i po logistické stránce. „V současné době musíme provozní náklady stanice schovávat do našich projektů, které si podáváme do nejrůznějších grantových řízení. Cena takových projektů se pak logicky neúměrně navyšuje. Doufáme proto, že vznikající koordinační centrum pomůže zajistit kontinuální financování provozních a logistických nákladů spojených s naším výzkumem. Granty bychom pak získávali pouze na samotnou vědu,“ popsal problémy s financováním polárního výzkumu Prošek.

Na nejbližší antarktickou expedici odletí vědci již na konci prosince 2008. Expedice se účastní pět odborníků z Masarykovy univerzity, tři z Jihočeské univerzity, dva z Univerzity Palackého v Olomouci a tři z České geologické služby. Jednoho zástupce vysílá Univerzita Karlova a také Národní muzeum. Vědci se zaměří například na problematiku globálního oteplování, budou sledovat UV záření ve vztahu k atmosférickému ozónu a zkoumat současné geomorfologické procesy. Předmětem zkoumání budou i mechanismy přežití živých organismů v extrémních podmínkách Antarktidy, členy expedice totiž budou i dva ornitologové. Tým se z Antarktidy vrátí v březnu 2009.

„Globální oteplování je jedním ze zásadních témat polárního výzkumu. Arktida v současné době prochází velmi bouřlivým vývojem v souvislosti s globálními změnami klimatu. V tomto ohledu je Antarktida mnohem vyváženější, odolnější. Jinými slovy, Arktida je spíše indikátorem stavu světového klimatu, Antarktida jeho stabilizátorem. Studium obou těchto oblastí je zásadní pro předpověď, co se bude v budoucnu se zemským klimatem dít,“ popsal zásadní rozdíly mezi arktickým a antarktickým výzkumem Josef Elster.