Přejít na hlavní obsah

Nezapomínejme, že uprchlíci a migranti jsou především lidé

O reflexi uprchlické krize, jejích dopadech a mediálním obrazu se debatovalo na Fakultě sociální studií MU. 

(zleva) Robert Stojanov, Lenka Kissová a Zuzana Lenhartová.

Diskuse Musí někdo z kola ven? byla součástí čtvrteční akce nazvané Za hranice lidskosti, která si kladla za cíl reflexi tématu uprchlické krize. Volně navazovala na přednášku jednoho z řečníků, Roberta Stojanova z Mendelovy univerzity, věnovanou souvislostem mezi klimatickou změnou a uprchlictvím.

Debaty samotné se kromě Stojanova zúčastnily také další dvě panelistky. Diskusi svým příspěvkem otevřela Lenka Kissová z Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání na Pedagogické fakultě MU. Hned na začátku zapojila publikum dotazem, kdo z přítomných vnímal téma migrace významněji už před rokem 2015, tedy začátkem tzv. migrační krize. Většina posluchačů se shodla, že téma začali silněji vstřebávat až v posledních čtyřech letech. Právě rok 2015 označila Kissová za významný zlom v prezentaci migrace v české i slovenské společnosti. Ve veřejném prostoru byl dle jejího názoru zvolen negativní popis migrace, kterému dominovalo téma ohrožení.

Kissová poukázala také na to, že vlády Česka a Slovenska zvolily diskurz odmítání uprchlíků a rezignovaly na humanitární rovinu problému. Ten tak zůstal na bedrech občanské společnosti a neziskových organizací. Kissová dále apelovala na potřebu kritické práce s informacemi, které jsou překládány převládajícím mediálním diskurzem. "Stále je třeba myslet na to, že se jedná o konkrétní lidi z masa a kostí a problém má především humanitární rozměr," shodli se diskutující.

Zuzana Lenhartová na začátku uprchlické krize založila organizaci Pomáháme lidem na útěku.

Další z řečníků Zuzana Lenhartová, která také působí na Pedagogické fakultě MU, ve svém příspěvku stručně představila působení organizace Pomáháme lidem na útěku, jenž sama zakládala. Jako klíčový moment, který jí přiměl zapojit se do pomoci uprchlíkům, popsala incident z léta 2015, při kterém policisté našli na slovenských hranicích dodávku plnou desítek mrtvých migrantů. Od pomoci na maďarském nádraží se dostala až k organizování materiální sbírky v Univerzitním kině Scala.

Postupně kolem ní vznikla skupina dobrovolníků. Ta organizovala výjezdy na krizová místa a vytvořila síť, která byla schopná podávat informační servis o aktuální situaci na jednotlivých bodech migrační trasy. Lenhartová dodala, že při jednání s exekutivou měla pocit, jakoby v té době měli dobrovolníci o poměrech na balkánských hranicích více informací než české zpravodajské služby.

První dotaz z publika, týkající se vztahu klimatické změny a migrační krize v Evropě, stočil debatu opět směrem ke Stojanovi. Ten poukázal na to, že environmentální změny hrály roli především ve vnitřní migraci blízkovýchodních států. Skupina migrantů mířících do Evropy byla do značné míry tvořena nejvíce kvalifikovanou a majetně zajištěnou třídou, kterou klimatická změna příliš nezasáhla. Stojanov vyjádřil názor, že v budoucnu budou Němci kancléřku Merkelovou blahořečit, jelikož díky této migraci nebudou trpět nedostatkem kvalifikované pracovní síly.

Kissová následně poukázala na to, že přes 40 procent migrantů si v Německu již našlo práci, což považuje za úspěch. Dále také připomněla, že ačkoliv v Česku a Slovensku téma migrace výrazně dominovalo médiím, došlo zde na základě tzv. kvót k přijetí pouze 16 uprchlíků.

V odpovědi na další z dotazů vylíčila Lenhartová problémy, kterým museli čelit při poskytování pomoci uprchlíkům v balkánských státech na trase migrace. Ať už se jednalo o zabezpečení svozu odpadu či zajištění dostatečného množství toalet pro stovky migrantů čekajících na přechod hranice.

V závěru debaty Stojanov připomněl, že velké množství evropských firem volá po nových pracovnících, a to i z řad uprchlíků. Podle Stojanova je potřeba si uvědomit, že Evropa jako pevnost nikdy nefungovala, a to ani za minulého režimu. "Migrace tu byla, je a bude," uvedl.

Hlavní novinky