Přejít na hlavní obsah

Ekonomové mění státní zkoušku. Budou hlavně diskutovat o diplomce

S velkou změnou v průběhu státní závěrečné zkoušky přichází od ledna Ekonomicko-správní fakulta MU.

Zavádí v zahraničí častější model, kdy se studenti už nezkouší ze znalostí konkrétních předmětů, ale komise ověřuje jejich průřezové znalosti oboru a odborné komunikační dovednosti.

Fakulta chtěla podobu závěrečné zkoušky změnit už před několika lety, nedostala tehdy ale zelenou od Akreditační komise. Novou podobu státnic proto prosadila až s příchodem institucionální akreditace. „Na fakultě jsme o novém přístupu ke státní závěrečné zkoušce diskutovali několik let. Vedla nás k tomu především snaha přiblížit se v této oblasti praxi západoevropských a amerických univerzit a také řešit zbytečnou neúspěšnost studentů u státnic,“ uvedl proděkan pro prezenční studium Martin Kvizda.

Po řadě analýz došli na fakultě k tomu, že studenti u státnic často pohořeli u otázek, které byly v podstatě jen opakováním zkoušek, které už dříve absolvovali v rámci konkrétních předmětů. „Během studia zkoušku zvládli a u státnice najednou vyhořeli; zda za tím byl jen stres nebo i jiné faktory, přesně nevíme. Vyhodnotili jsme to tak, že studenti se věnují poslední půlrok psaní závěrečné práce a na státnice se pak připravují rychle a ve stresu. Právě to jsme chtěli novou koncepcí eliminovat,“ přiblížil důvody změny Kvizda.

Ekonomové tak už nechtějí přezkušovat to, co mají studenti dávno za sebou, ale chtějí si u poslední zkoušky ověřit, že jsou schopní komplexně uvažovat v rámci svého studijního programu, kombinovat informace, analyzovat je a reagovat na problémy v souvislostech. „Zvolili jsme proto formu obhajoby závěrečné práce doplněnou o odbornou rozpravu. Na západ od nás je to běžná praxe.“ Ani v Česku nejde o novinku, státnice mají tuto podobu například na CERGE-EI nebo Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově v Praze.

Novou formu státnic absolvují všichni studenti ekonomicko-správní fakulty od ledna příštího roku, s výjimkou těch, kteří už státní zkoušku nebo její část započali dříve. Zmizí tak tahání jednotlivých otázek z ekonomie a odborných předmětů a hrozba neúspěchu, pokud si student nevzpomene na jednu definici či konkrétní graf.

„Od chvíle, kdy jsme o změně začali uvažovat, se samozřejmě střetávají dva názory – jeden tvrdí, že tímto postupem státní zkoušku degradujeme a ta bude příliš snadná. Opačný názor říká, že pokud je téma diskuze neohraničené, může to pro studenty znamenat mnohem větší zátěž a stres, protože nebudou vědět, na co se jich komise bude ptát,“ podotkl proděkan Kvizda.

Podle něj nemá pravdu ani jedna strana a jde spíš o obavy z nového přístupu. Osobně je přesvědčen, že nedojde ani k devalvaci státní zkoušky, ani ke zvýšení její náročnosti. „Jde nám o to, abychom znovu nepřezkušovali dílčí znalosti, které jsme už otestovali během studia. Co bude chtít komise znát, jsou schopnosti odborné reakce studenta v rámci daného oboru a jeho schopnost argumentovat a uvažovat v širším kontextu. Když se například zeptáme studenta podnikové ekonomiky na inflaci, budeme chtít vysvětlit její princip a vliv na firemní hospodaření. Když na to samé padne dotaz u studenta matematických a statistických metod, tak budeme očekávat matematickou definici a vysvětlení makroekonomického modelu,“ uvedl Kvizda.

Podle Jana Adamce, který je členem studentské komory akademického senátu fakulty, nová podoba státnic pro studenty příliš velkou změnu nepřináší. „Stále platí, že student bude muset umět okruhy studovaných předmětů a k tomu obhájit závěrečnou práci. Radikální změna je to spíše z formálního hlediska.“

Uvedl, že studenti původně přijímali návrh změny spíš kladně, protože se domnívali, že půjde jen o obhajobu závěrečné práce. „Po vyjasnění toho, jak bude zkouška nakonec vypadat, ale nadšení opadlo. Důvod je ten, že bude stejně třeba znát učivo studovaných předmětů daného programu,“ shrnul reakce studentů Adamec.

O změnách uvažují i další fakulty

Podobnou diskuzi o státních zkouškách na magisterské úrovni chtějí v budoucnu otevřít například na Fakultě sociálních studií MU. „Její součástí bude také debata o zrušení zkoušky z dílčích předmětů a její nahrazení odbornou rozpravou, rozšířenou obhajobou. Pokud bude napříč katedrami panovat shoda na tom, že zkoušení již dříve vyzkoušeného je nadbytečné, pravděpodobně v nějaké podobě přistoupíme k podobnému kroku jako ekonomicko-správní fakulta,“ uvedla proděkanka pro studium Fakulty sociální studií MU Adéla Souralová.

V dlouhodobém horizontu, tedy v rámci několika dalších let, budou změny zvažovat i na Pedagogické fakultě MU v souvislosti s ukončováním studií v nově akreditovaných programech. Lékařská fakulta MU pak v rámci projektu SIMU zreviduje celé kurikulum včetně této otázky.

Hlavní novinky