Přejít na hlavní obsah

Zemřel filozof Roger Scruton. Čestný doktor MUNI, který Čechy učil myslet jinak

Osobnosti Masarykovy univerzity připomínají odkaz slavného filozofa, který se v 80. letech zamiloval do české povahy.

Jen několik týdnů po oslavách 30. výročí sametové revoluce přišla do Česka smutná zpráva. V neděli 12. ledna ve věku 75 let zemřel přední britský filozof a politolog Roger Scruton, který významně napomáhal rozvoji svobodného myšlení a vzdělání v komunistickém Československu. Stál mimo jiné u zrodu takzvané podzemní univerzity, díky které se i za totality dostávali špičkoví zahraniční přednášející k tuzemským akademikům a studentům. I za to v roce 1998 převzal Scruton čestný doktorát Masarykovy univerzity.

Letos na jaře se do Brna mohl podívat znovu, už k tomu ale nedošlo. „Profesora Scrutona jsme plánovali pozvat jako hlavního hosta na březnové Masarykovy dny, které univerzita připravuje u příležitosti kulatého výročí narození T. G. Masaryka. Ukázalo se ale, že Roger Scruton kvůli vážnému onemocnění nebude moci přijet. Jeho odchod mě osobně velmi zasáhl – byl to velký myslitel, významná evropská osobnost a velký přítel Československa,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Semináře podzemní univerzity se konaly od konce 70. let nejdříve v Praze a později i v Brně pod patronátem Vzdělávací nadace Jana Husa. Ta vznikla ve Velké Británii jako reakce na prosby českých intelektuálů, kteří se obraceli na zahraniční kolegy s žádostí o pomoc, aby se do země dostalo vědění, které se oficiálně nesmělo šířit. Scruton patřil k zakladatelům nadace, jež Československou neoficiální kulturu podporovala vysíláním expertů, grantovými stipendii a podporou samizdatu.

Sám Roger Scruton do země poprvé přicestoval v roce 1979, a jak později řekl, to, co mělo být jen pětidenní dovolenou, se nakonec stalo jeho celoživotním závazkem. Osobní zkušenost s fungováním komunistického režimu v něm ještě více podnítila rozhodnutí pomáhat. A v této pomoci pokračoval i poté, co byl v roce 1985 zatčen StB a z Československa vypovězen.

Posluchačem podzemní univerzity, za jejíž organizací slavný myslitel stál, byl i emeritní rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala, který Scrutona označil za jednoho z nejvýznamnějších a nejzajímavějších filozofů naší doby. „Byl velkým přítelem českého národa a je také úzce spojen s Brnem a Masarykovou univerzitou, na níž měl řadu přátel. Zásadním způsobem se v době komunistické totality podílel na organizaci brněnské podzemní univerzity, která měla významný podíl na rozvoji nezávislého myšlení a svobodného vzdělávání i po listopadu 1989. Naučil se česky, aby nám lépe rozuměl a mohl účinněji pomáhat,“ uvedl Fiala.

„Roger byl pro mě vždy inspirací a pomocí. Bez jeho aktivity bych se nemohl podílet na založení politologie. Z jeho knih jsem vždy čerpal a čerpám inspiraci pro své odborné i společenské aktivity. Jsem vděčný za to, že jsem se s ním mohl setkávat, naposledy loni v listopadu, kdy jsme si připomínali 30 let svobody, na níž měl Roger svůj nezanedbatelný podíl. Jsem hrdý na to, že Sir Roger Scruton byl čestným doktorem Masarykovy univerzity. Budeme vděčně vzpomínat na velkého filozofa světového významu, pro nějž svoboda, národní sebeurčení, právní stát nebo kvalitní vzdělání nebyly jen abstraktní pojmy, ale hodnoty, za které bojoval, a které nám pomáhal znovu nalézt,“ doplnil emeritní rektor.

Roger Scruton do Česka po roce 1989 často jezdil a stále sledoval zdejší dění. Naposledy to bylo právě vloni na podzim, kdy obdržel stříbrnou pamětní medaili Senátu ČR. Překvapil tehdy děkovnou řečí v češtině, která je k vidění na serveru Youtube.

Roger Scruton (zcela vlevo) při přebírání čestného doktorátu Masarykovy univerzity v roce 1998.

K udělení čestného doktorátu Masarykovy univerzity Scrutonovi došlo v roce 1998 za rektorství dnešního děkana Fakulty informatiky MU Jiřího Zlatušky, který byl za totality také posluchačem podzemní univerzity. Začal ovšem její semináře navštěvovat až v době, kdy režim britského filozofa vyhostil. Osobně se pak setkali až ve Spojených státech.

„Přijel za mnou, když jsem v roce 1988 učil na University of Delaware v USA a připravoval jsem tam verze softwaru, který se v Československu a pak chvíli i v Maďarsku a Polsku užíval pro přípravu a produkci samizdatových publikací. Domlouvali jsme spolu další plány i zlepšování utajené komunikace mezi Londýnem a Brnem přes diskety v době, kdy ještě nebyl k dispozici internet. Sir Roger se mě tehdy zeptal, zda tam už v USA hodlám zůstat. Vyjmenovával jsem mu důvody, proč ne a jedním z nich bylo skutečné potěšení z intelektuálních debat, které se s přijíždějícími přednášejícími konaly u Oslzlých nebo u Jelínků,“ odkazuje Zlatuška na dnešního rektora JAMU Petra Oslzlého a také prvního porevolučního rektora Masarykovy univerzity Milana Jelínka, v jejichž bytech se tajné přednášky konaly. „Scrutonovi tehdy zajiskřily oči, když říkal, že ty hosty posílá on: Měl zjevné potěšení z toho, jak se mu daří dělat dobrou věc,“ zdůrazňuje děkan fakulty informatiky.

Profesora estetiky Petra Osolsobě (vlevo) z Filozofické fakulty MU pojilo s Sirem Scrutonem dlouholeté přátelství.

Na Scrutona vzpomíná také profesor estetiky Petr Osolsobě z Filozofické fakulty MU, kterého s britským filozofem pojilo dlouholeté přátelství. „Sir Roger měl hlubokou lásku k naší zemi, její kultuře i jazyku. O Vánocích před svou smrtí napsal: ´Přese všechno, co se mi líbilo na Polácích, Maďarech či Rumunech, své srdce jsem ztratil u plachých a cynických Čechů a už nikdy si je nevzal zpět.´ Zvláště ale miloval Brno, dílo Leoše Janáčka, operu, moravské víno, krajinu kolem Babího lomu, koně, dobrou konverzaci, hony na lišku, Homéra i Patočku a samozřejmě hudbu,“ vzpomíná Osolsobě.

Vždy velmi obdivoval, jak se Scruton dobře naučil mluvit česky, aby mohl lépe komunikovat s tuzemskými akademiky, mezi kterými nebyla za minulého režimu ani na začátku 90. let rozšířená znalost angličtiny. „Byl to nesmírně všestranný, osobitý, pronikavý a radostný intelekt a krásná osobnost, která poslední smysl života viděla ve vděčnosti. Masarykova univerzita může být hrdá, že mu mohla udělit doktorát honoris causa.“

Hlavní novinky