Celosvětové šíření onemocnění s názvem COVID-19, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, vyvolalo v mnoha zemích včetně České republiky mezi řadou lidí znepokojení. Přednosta Kliniky infekčních chorob – společného pracoviště Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty MU Petr Husa k panice důvod nevidí. Naopak zdůrazňuje, že je třeba vzít rozum do hrsti.
Máme se skutečně aktuální epidemie způsobené novým koronavirem obávat?
Ačkoliv je to závažná záležitost, nebezpečí této epidemie se zbytečně zveličuje a přehání. Podle současných poznatků jde o onemocnění, které má poměrně nízkou smrtnost pohybující se okolo dvou až tří procent. Závažné komplikace či úmrtí přitom hrozí zejména lidem ve vysokém věku, nejohroženější skupinou jsou sedmdesátníci a osmdesátníci.
Mladých lidí se nedotýká?
Mezi mladými lidmi a dětmi je toto onemocnění zatím poměrně vzácné a navíc probíhá velmi mírně. Projevy jsou většinou banální nepříliš specifické, jako je kašel, rýma, zvýšená teplota nebo mírná únava. Zdaleka nedosahují intenzity jako například u chřipkových stavů, kdy má člověk vysoké horečky a nemůže se téměř pohnout.
V takovém případě by ale lidé mohli novou nemoc či virovou nákazu snadno šířit. Dá se tomu zabránit?
Je potřeba apelovat na zdravý rozum a především zodpovědnost vůči sobě, ale i ostatní lidem. Pro tuto i jakoukoliv jinou infekční nemoc platí, že pokud si je člověk vědom toho, že by mohl být nakažlivý, byť sám má mírné příznaky, neměl by chodit mezi ostatní. Měl by se do odeznění příznaků do určité míry izolovat od ostatních.
Plošné zavírání škol či snaha izolovat celé oblasti může také pomoci?
Pokud se vyšší míra epidemie projevuje v místě, které nějakým způsobem odizolovat jde, má takové opatření smysl. Obecně pro všechny infekční choroby včetně aktuální chřipky platí, že čím víc lidí se shromáždí na jednom místě v jeden okamžik, tím vyšší nebezpečí šíření nemoci tu je. Nemyslím si ale, že je možné a přínosné izolovat nějaké větší oblasti či dokonce státy.
Co v této souvislosti říkáte na omezení výuky na některých vysokých školách?
Chápal bych, kdyby toto opatření přišlo například hned po prázdninách nebo před začátkem semestru. Ve chvíli, kdy už výuka nějakou dobu běží, nemá podle mě takové opatření smysl. Nevíme totiž, jaký bude další vývoj epidemie. Může se stát, že se bude toto opatření stále prodlužovat až do konce semestru. Nedovedu si představit, jak by se pak takováto situace řešila.
Jste členem Krizového štábu MU ustaveného kvůli epidemii tohoto koronavirového onemocnění. Masarykova univerzita aktuálně zrušila jen výuku v rámci Univerzity třetího věku a doporučila studentům a zaměstnancům, kteří pobývali v rizikových oblastech, aby dobrovolně dodrželi dvoutýdenní karanténu. Je to podle Vás dostačující opatření?
Za aktuální situace (pátek 6. března v poledne – pozn. redakce) jsou opatření určitě dostatečná. Samozřejmě, pokud nastane nějaký dramatický vývoj, budeme muset přistoupit k nějakým dalším, razantnějším opatřením. Znovu ale apeluji na klid a snahu zamezit šíření paniky, protože k ní není žádný důvod.
Někteří lidé mohou mít pocit, že nejen opatření proti šíření nemoci, ale také její výzkum či hledání léků je pomalé. Jak to vnímáte jako lékař, který se odborně věnuje infekčním nemocem?
Žijeme v době, kdy mají média velkou moc a kdy lidé sledují vše online. Informace se šíří velmi rychle a někdy jsou vidět tendence věci přehánět a vytvářet senzaci. Na objektivní informace se tak nabaluje velké množství dalších nerelevantních zpráv a je těžké to odlišit. Z medicínského hlediska je stále těžké předvídat, jak se bude epidemie vyvíjet. V Číně se ji podařilo omezit, ať už díky karanténním opatřením nebo přirozeným vývojem virové infekce, naopak ze zatím ne příliš pochopitelných důvodů se rozšířila v Itálii.
Fakt je ten, že žijeme a vždy budeme žít obklopení viry, bakteriemi i parazity. Nic s tím neuděláme a dělat bychom ani neměli. A pokud se někdy objeví nová choroba jako například COVID-19, je velmi důležité rychle identifikovat jejího původce. V tomto případě se to podařilo a to je velká šance pro to dostat její šíření pod kontrolu a také pro vytvoření vakcíny. Za tu krátkou dobu, po niž současná epidemie probíhá, se myslím udělalo opravdu hodně a osobně jsem optimistický v tom smyslu, že se ji podaří dostat pod kontrolu.
