Nakupují zelenou energii, řeší recyklaci odpadů, spolupracují s místní samosprávou, na společném výzkumu s firmami a angažují se v dobrovolnické činnosti. České vysoké školy čím dál více myslí na svou společenskou odpovědnost. O tom, jak se původně firemní koncept přenáší na akademickou půdu a jak se k němu školy staví či stavět mohou, budou mluvit zástupci univerzit a regionálních organizací v online diskuzi v úterý 23. června od 15 hodin. V živém videopřenosu ji budete moci sledovat na webu magazínu vysokých škol www.universitas.cz.
Záznam diskuse (začátek v čase 11:55)
Cílem prvního z chystané série kulatých stolů věnujících se aktuálním otázkám vysokého školství je otevřít debatu o společenské odpovědnosti v pojetí univerzit. Diskutující se budou zabývat definicemi společenské odpovědnosti, odlišnostmi tohoto konceptu u podniků a vysokých škol i tím, jak se v současnosti české vysoké školství k tomuto konceptu staví. K prvnímu kulatému stolu zasedne osm diskutujících.
Management vysokých škol budou reprezentovat rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Oslzlý a kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová. Společenská odpovědnost souvisí také se spoluprací se soukromými firmami a rozvojem vztahů v rámci komunity. K diskuznímu stolu proto zasedne také náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast regionálního rozvoje Jan Vitula. Zavádění principů odpovědnosti na univerzitách se dotkne i akademiků a studentů, ty bude v diskusi zastupovat Anna Putnová z Vysokého učení technického a dva studenti, za MENDELU Filip Kouřil a za MU a VUT Vojtěch Kundrát. Posledním diskutujícím bude Adam Gromnica z oddělení veřejných zakázek Ministerstva práce a sociálních věcí. Celou diskuzi bude moderovat Sylvie Formánková z Mendelovy univerzity, zakladatelka Centra společenské odpovědnosti a udržitelnosti na MENDELU.
Brněnské diskuzní setkání organizují v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoké učení technické v Brně.
Na brněnskou debatu o obecném tématu společenské odpovědnosti navážou na podzim další dvě setkání v Ostravě a Praze, která by se měla zaměřit na konkrétnější nástroje společenské odpovědnosti, a to na roli vysokých škol při propuknutí celospolečenské krize a na pomoc se zvládáním klimatické změny.
Společenská odpovědnost na MUNI
Odpovědné firmy a organizace, které se dobrovolně zavázaly při své činnosti zohledňovat potřeby společnosti a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí, nejsou v českém prostředí už žádnou novinkou. I když jich zatím není mnoho, postupně se jejich počet rozrůstá. Nově se koncept společenské odpovědnosti známý jako Corporate Social Responsibility (CSR), který se začal tvořit v druhé polovině minulého století ve Spojených státech, rozšiřuje i na českých vysokých školách.
I když jsou vysoké školy často vnímané jakou instituce, které mají hlavně učit a za pomoci vědeckých přístupů rozvíjet poznání, jsou to také významní zaměstnavatelé a aktéři ve veřejném prostoru. Měly by proto zlepšovat pracovní prostředí zaměstnanců, snažit se o ochranu životního prostředí, podporovat dobrovolnickou činnost nebo zadávat veřejné zakázky odpovědně a transparentně. Díky tomu, že jsou to vzdělávací instituce, navíc mohou k takovému přístupu vychovávat své studenty a jít ostatním příkladem.
Řada vysokých škol se už některým aktivitám v rámci společenské odpovědnosti věnuje, většinou jde ale spíš o aktivity jednotlivců nebo ojedinělé počiny. Na některých školách už začínají tyto zásady uplatňovat systematicky a zahrnovat je i do svých strategických plánů.
Konkrétně Masarykova univerzita ve svém strategickém plánu na příštích sedm let staví společenskou odpovědnost jako jednu z priorit vedle vzdělávání a výzkumu. Dlouhodobě se například snaží využívat obnovitelné zdroje energie a energetický management budov. „Při stavbě nových pavilonů Univerzitního kampusu Bohunice a rekonstrukcích historických areálů v centru dbáme vždy na snížení či nízkou hodnotu energetické náročnosti. Na vybraných budovách máme zelené střechy a zadržujeme dešťovou vodu. Třídění odpadu, recyklace a snižování spotřeby papíru pomocí elektronizace se již stalo samozřejmostí,“ uvedla kvestorka Masarykovy univerzity Marta Valešová.
MUNI se také zapojuje do transparentního a odpovědného zadávání veřejných zakázek i řešení celospolečenských problémů. Univerzita se například připojila k memorandu, kterým se město Brno zavázalo ke snižování emisí oxidu uhličitého. Podobně české vysoké školy v době koronavirové krize dokázaly, že mohou rychle a efektivně pomoci státu a nabídnout své laboratoře i dobrovolníky. Masarykova univerzita v době epidemie pomohla zvýšit kapacity testování na koronavirus a díky iniciativě MUNI pomáhá nasadila do pomoci potřebným tisíce studentů, kteří byli nasazení nejen v nemocnicích, ale pomáhali také seniorům nebo rodinám s dětmi.
