Přejít na hlavní obsah

Strategický záměr poprvé obsahuje profil absolventa MU

Jakým směrem se bude ubírat výuka a vzdělávání na Masarykově univerzitě v následujících letech? To přiblíží první díl seriálu věnujícího se podrobněji strategickému záměru na léta 2021–2028.

MU má strategický záměr na následujících osm let. Dokument, na jehož tvorbě se podílelo více než 130 členů akademické obce napříč celou univerzitou a kterým se bude řídit její další rozvoj. V oblasti výuky a vzdělávání pokrývá všechny klíčové momenty od přijímání uchazečů přes podobu studia a studijní neúspěšnost až po internacionalizaci a rozvoj pedagogické práce.

Talentované studenty se bude univerzita snažit zaujmout už na střední škole a různými způsoby se je snažit vtáhnout do probíhajících aktivit. Budoucí uchazeči o studium na MU by také měli mít možnost vyzkoušet si studium nanečisto a předem zjistit, co vlastně obnáší či co je obsahem jednotlivých studijních oborů dřív, než si vůbec podají přihlášku. Růst by měla role studentských ambasadorů jako zprostředkovatelů komunikace se středoškoláky.

„Směrem k uchazečům bude podstatnou změnou zvyšování flexibility ve studijní nabídce. Studenti už se nutně nebudou muset rozhodovat před nástupem pro konkrétní obor, vyberou si širší studijní větev, v rámci které pak bude možné snáze přecházet mezi jednotlivými studijními plány,“ uvedl prorektor pro vzdělávání a kvalitu Michal Bulant s tím, že trend shlukování bakalářských oborů do větších celků je patrný ze zahraničních, především západních univerzit.

Ke změnám dojde i v přijímacím řízení. Tou zřejmě nejpodstatnější bude stanovení minimálního percentilu, kterého musí jakýkoliv uchazeč dosáhnout, aby mohl být na Masarykovu univerzitu přijat.

„S tím souvisí i naše snaha do budoucna co nejvíce zohledňovat motivaci studentů. Poznáme ji například podle účasti v nejrůznějších soutěžích, olympiádách či odborných činnostech,“ podotkl Bulant.

Společný univerzitní základ

Budoucí prváky pak čeká také povinné absolvování společného univerzitního základu. Půjde o balík minimálně stovky předmětů, ze kterých si budou studenti vybírat dle svého uvážení kurzy v hodnotě 15 kreditů. Přesnou podobu aktuálně ladí vedení univerzity s děkany fakult, víme už však, že jeho součástí bude i nadále tělocvik či cizí jazyky. Společný základ se nebude týkat studentů některých specifických programů, kupříkladu mediků či zubařů.

Na první dva semestry studia se také zaměří série opatření, která si kladou za cíl snížit studijní neúspěšnost. Ta má totiž celou řadu negativních dopadů jak na studenty, tak na univerzitu i společnost. Nejde o novinku, touto problematikou se Masarykova univerzita, a především její Poradenské centrum zabývá už několik let. K neúspěšnosti přispívá mnoho faktorů, jedním z hlavních cílů v následujícím období bude nadále prohlubovat povědomí studentů o nárocích a povinnostech vyplývajících ze studia – například dalšími kampaněmi, jako je ta aktuálně běžící Staň se mistrem studijního řádu.

„Připravujeme také online workshopy na častá témata, která studenti řeší, jako je prokrastinace či zvládání stresu a úzkostí, individuální psychologické poradenství studentům je samozřejmostí už teď. I nadále budeme podporovat studijní úspěšnost spoluprací s fakultními garanty studijní úspěšnosti, vyučujícími, studijními referentkami a dalšími přímo na fakultách,“ upřesnila manažerka a psycholožka Poradenského centra MU Marie Szopová.

S koncem studia pak souvisí plány na větší diverzifikaci podoby závěrečných zkoušek a zpracování závěrečných prací. Podle typu studijního programu by tak nemuselo vždy jít o faktografickou zkoušku, ale třeba o odbornou rozpravu nad tématem závěrečné práce, řešení projektu ve spolupráci s potenciálním zaměstnavatelem a podobně.

Online výuka a rozvoj pedagogů

Do budoucí podoby výuky se nepochybně otiskne i aktuálně stále ještě probíhající pandemie. Kvůli ní musela celá univerzita skoro ze dne na den přepnout výuku do online podoby a postupně se ukázalo, že to může mít i výhody. Téměř na všech fakultách už nyní zvažují, které části studia ponechají online i v bezkoronavirové budoucnosti.

„Určitě se to nebude dít v nějakém velkém měřítku, fyzická výuka je většinou těžko nahraditelná. V určitých případech ale například online tutoring či online forma velkých přednášek dávají smysl,“ vysvětlil Bulant.

Pedagogové mohou počítat i s dalšími změnami. Výuka se bude nově promítat i do habilitačních a profesorských řízení, což by mělo vyzdvihnout její důležitost a posílit její prestiž. Kvalita výuky pak bude podrobována bližší reflexi. Stávající předmětová anketa tak bude rozšířena o další nástroje, budou například přibývat pedagogická ocenění v dalších kategoriích, jako je třeba inovace ve výuce. Začínající učitelé budou systematicky připravováni na pedagogickou dráhu, postupně se pro ně například stane povinné absolvování kurzů Centra rozvoje pedagogických kompetencí (CERPEK).

Dva cizí jazyky

Oblast výuky a vzdělávání budou kromě konkrétních opatření ovlivňovat i obecnější trendy, o kterých záměr také hovoří. Jedním z nich je pokračující internacionalizace. Povinnost absolvovat aspoň jeden předmět v cizím, typicky anglickém jazyce už dnes platí na některých fakultách, nově se bude týkat všech. Počet nabízených předmětů v angličtině poroste a přibývat budou i celé anglickojazyčné studijní programy.

Kromě angličtiny by ovšem absolventi Masarykovy univerzity měli na komunikační úrovni ovládat i druhý cizí jazyk. Naznačuje to profil absolventa, který se ve strategickém záměru objevil vůbec poprvé.

„Profil absolventa pro nás bude vodítkem třeba při tvorbě studijních programů. Budeme vědět, k jakému cíli je třeba naše snahy vztahovat. Opět jde o věc typickou na zahraničních univerzitách. Kromě jazykové vybavenosti hovoří profil absolventa také o vzdělání nad rámec hlavní disciplíny či o připravenosti učit se a rozvíjet po celý život,“ vyjmenoval prorektor Bulant.

Upozorňuje také na demografické změny, se kterými bude potřeba se v následujících letech vypořádat. Potenciálních zájemců o studium na vysokých školách výrazně přibude, reakcí by však nemělo být plošné navyšování počtu přijatých studentů. Vedení univerzity naopak plánuje počty studentů navazovat na poptávku trhu a pokoušet se vytvářet nové studijní programy, odpovídající této poptávce.

Strategický záměr ještě musí definitivně schválit MŠMT, poté bude vyvěšen na úřední desce.

Hlavní novinky