Národní patent na nový způsob regulace tvorby biomasy v rostlinách se podařilo získat Masarykově univerzitě díky týmu Laboratoře molekulární fyziologie rostlin pod vedením Jana Hejátka z Přírodovědecké fakulty. Objev, který může v budoucnu zrychlit a zkvalitnit růst rostlin, najde své využití v energetice, ale také v potravinářském či farmaceutickém průmyslu.
Vědcům se podařilo na modelové rostlině huseníčku rolním identifikovat bílkoviny, které působí na růstové a vývojové procesy rostlin. „Zjistili jsme, že genetickými zásahy vedoucími k regulaci aktivity těchto proteinů lze modifikovat jejich růst,“ vysvětluje vedoucí týmu Hejátko. Biomasa se v posledních letech stále více používá jako alternativní zdroj energie oproti ztenčujícím se zásobám fosilních paliv. Právě tento objev by mohl umožnit její efektivnější produkci. „Může ale vést i k zvyšování celkové fitness – tedy zdatnosti rostlin. Spolupracujeme už na projektu, který povede ke šlechtění produkčně lepší odrůdy řepky olejky, jež bude třeba více odolná proti suchu,“ říká Jan Hejátko. Podobně by se podle vedoucího výzkumného týmu mohlo pracovat se zrnem obilnin nebo třeba s kvalitou dřeva získávaného ze stromů.
Pokud jde o obavy z následků genetického inženýrství, Hejátko uklidňuje a vybízí k hledání zlaté střední cesty. „Rozumím těmto obávám, je skutečně potřeba postupovat opatrně, ale Evropská unie se díky přísným regulím dopouští fatální chyby a zaostává za zeměmi, jako je Čína nebo USA, které umožňují geneticky modifikované rostliny pěstovat naprosto volně. Je potřeba hledat rozumný kompromis, který nám umožní zůstat v kontaktu s tímto vědním oborem,“ vybízí Hejátko. Patent revolučního objevu byl zatím získán na národní úrovni, podle Evy Janouškovcové z Centra pro transfer technologií MU se ale jedná o dalším mezinárodním patentování. Náklady na udělení zahraničních patentů jsou ale velmi vysoké a je potřeba pečlivě zvážit, ve kterých zemích se žádost podá.
Patenty jako měřítko úspěšnosti
Patenty obecně mají pro univerzitu velký význam. „V poslední době se ukazuje, že nejsou jen zdrojem pro získávání peněz nebo možností, jak bojovat na trhu o určitou pozici, ale zdá se, že by mohly být hodnoticím měřítkem pro firmy a vnější subjekty, které chtějí s univerzitami spolupracovat,“ uvádí Janouškovcová a dodává, že by také mohly být kritérium pro přerozdělování prostředků na vědu a výzkum ze státního rozpočtu. Univerzita z těchto důvodů podle Janouškovcové zvažuje strategie, které stávající patenty udržovat, a dále vyhrazuje prostředky, aby se mohly nové patenty získávat. Za posledních dvacet let bylo pod hlavičkou Masarykovy univerzity podáno pětadvacet patentových přihlášek a uděleno patnáct patentů – především v oborech chemie, biologie a fyzika. V poslední době to byl například patent nové metody likvidace bojového plynu yperit. Patentována byla také plazmová tužka, která na povrchu ošetřeného materiálu vytváří slabou, neviditelnou nanovrstvu odpuzující vodu. V neposlední řadě byl nedávno patentován také objev vlastností rostlinného alkaloidu makarpinu, který urychlí a zjednoduší vyšetření pacientů s nádorovými onemocněními.
Cesta k podstatě postembryonálního vývoje rostlin
Tým Laboratoře molekulární fyziologie rostlin si v únoru připsal na konto i další objev. Ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR se podařilo proniknout k podstatě interakce rostlinných hormonů auxinů a cytokininů, řídících vývoj postembryonálních orgánů – postranních kořenů, listů, květů a plodů. Přišli na to, že role auxinů spočívá v podpoře tvorby nových orgánů rostlin, zatímco cytokininy ovlivňují jejich proudění v pletivech a určují tak, jak budou nové orgány vypadat. Zásadní přitom je, že vědci zjistili, že tyto principy nefungují jen v laboratorních podmínkách, ale i v přirozeném prostředí. I tento objev může najít své využití ve šlechtění potravinářských rostlin. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním mezinárodním časopise Americké národní akademie věd.
