Přejít na hlavní obsah

První malovaný portrét Masaryka v rukou restaurátorů

Do restaurování vzácného malířského portrétu Tomáše G. Masaryka z pracovny děkanky filozofické fakulty se pustili Dominik Matus a Darya Lotts.

Restaurátoři Dominik Matus a Darya Lotts

Portrét prezidenta Masaryka od malíře Františka Hlavici je zřejmě prvním malovaným oficiálním a reprezentativním portrétem tohoto státníka a je historicky i umělecky cennou součástí umělecké sbírky Masarykovy univerzity.

O primátu díla je přesvědčen restaurátor Dominik Matus. „Podařilo se mi najít malířovy paměti, podle nichž on a jeho bratr, sochař Emil Hlavica, navštívili Masaryka na zámku v Topolčiankách. Na podzim roku 1924 ho tam František maloval, Emil modeloval a zároveň si dělal skici,“ tvrdí restaurátor.

Rám obrazu s novým lakem

Vedení filozofické fakulty původně chtělo opravit jen rám obrazu. „Ale obraz už měl sešlý i lak, proto jsem navrhl, že by kolegyně obraz zrestaurovala, lak oživila, sjednotila a nanesla na něj nový,“ upřesňuje Matus, který absolvoval vyšší odbornou školu restaurátorskou a letos získal na filozofické fakultě magisterský titul v oboru dějiny umění.

Podle univerzitních archivářů byl malířský portrét TGM naposledy restaurován někdy na konci 80. let 20. století, kdy byl pořízen také stávající rám. Nyní restaurátoři zjistili, že obraz byl v minulosti na několika místech protržený a takzvaně nažehlen na nové plátno. Museli proto některé retuše upravit a do napínacího rámu doplnit několik chybějících klínků.

Na restaurování malby bylo podle Daryi Lotts nejhorší její čištění, které se provádí chemikáliemi. „Samotné retušování už pak byla radost,“ připomíná s úsměvem Lotts.

Matus si dal záležet na opravě rámu. Ten je lakovaný šelakovou politurou na křídovém podkladu. „Podklad se vlivem náhlých změn vlhkosti oloupal a rozpraskal, takže jej bylo potřeba na mnoha místech doplnit. Po obroušení jsem nanášel na rám lak a leštil jej."

Cenná součást sbírky MU

Podle historika umění Radka Horáčka z Pedagogické fakulty MU je obraz historicky i umělecky cennou součástí umělecké sbírky Masarykovy univerzity. „Ačkoli ho František Hlavica maloval v době, kdy se signály aktuál-ních uměleckých směrů již dokázaly pozitivně promítnout i do portrétní tvorby, jeho obraz zdánlivě zůstává na úrovni klasického, a tedy poněkud konzervativního přístupu.“

Svébytnou hodnotou je podle Horáčka ztvárnění portrétované postavy, které je odlišné od všech dalších sochařských či malířských prezidentských portrétů. „Ty jsou v některých případech až schematicky státnické. Někdy až tak státnické, že jsou téměř na hranici karikatury,“ připomíná Horáček portréty prezidenta na koni, v jezdecké vojenské čapce nebo v klobouku.

Hlavicův Masaryk se však podle něj od tohoto schématu liší. „Je to sedící vzdělanec se soustředěným přemýšlivým výrazem. Nikoli politik, ale spíše filozof. Nikoli symbolická postava, ale skutečný důstojný muž, jehož vážnost nikterak není oslabována přiznáním, že má pleš, jindy dokonale skrytou čepicí či kloboukem,“ zdůrazňuje Horáček s tím, že tento Masaryk, který byl zpodobněn v moderním křesle, rozhodně na Masarykovu univerzitu patří.

„Jeho pohled je přísný, z očí vyzařuje intelekt, celková pozice postavy ve zdánlivém klidu upoutává pozornost, má svou auru. Ano, tohle je náš univerzitní prezident Masaryk.

Obraz je velkoformátovou kopií

Restaurovaný obraz TGM patří do série čtyř velice podobných malířských portrétů, které František Hlavica namaloval. První obraz maloval v Topolčiankách, podle něho zhotovil velkoformátovou kopii pro Masarykovu univerzitu, následně namaloval kopii pro MNV ve Vsetíně a čtvrtou, mírně pozměněnou kopii, vlastní muzeum na Špilberku. S rozměry 222 krát 161 centimetrů je ale portrét pro univerzitu jeho prací největší.

Portrét byl v síni rektora slavnostně odhalen při oslavách narozenin Masaryka 7. března 1925. Zakázku na něj Hlavica dostal, když pro univerzitu zachycoval první návštěvu TGM na půdě univerzity 22. června 1924. Následně zpodobnil také některé členy akademického sboru univerzity, například Bohuslava Hostinského, Otomara Volkera nebo Hynka Bulína.

Tomáš Garrigue Masaryk
Byl jedním z předních představitelů hnutí za vytvoření univerzity na Moravě ještě za svého působení na Univerzitě Karlově na přelomu 19. a 20. století. Jako prezident pak 28. ledna 1919 podepsal jeden z prvních zákonů nové republiky – zákon č. 50 o vzniku druhé české univerzity „československé státní Masarykovy univerzity“. Masarykova univerzita je odkazu prvního československého prezidenta věrná nejen jménem, ale také v různých připomínkách, kterou je i restaurování jeho obrazu.

 

Hlavní novinky