Společná minulost České republiky a Litvy v podobě komunistického režimu, Rusko jako současná společná hrozba, možnosti prohloubení spolupráce a shodné výzvy například v oblasti kyberbezpečnosti – to byla témata, která zazněla v úterý 30. května při setkání diplomatů a premiérky Litevské republiky s představiteli Masarykovy univerzity. S delegací jednali mimo jiné rektor MU Martin Bareš a děkanka filozofické fakulty Irena Radová.
„Těší nás, že si návštěvu Masarykovy univerzity vyžádala sama paní premiérka. V posledních letech se Ústav jazykovědy a baltistiky na naší fakultě stal jedním z nejlépe fungujících center studia litevské filologie mimo Litvu. Máme s Litvou nastavenou velmi dobrou kooperaci a jednali jsme také o jejím prohloubení a dalších možnostech spolupráce,“ uvedla k návštěvě děkanka filozofické fakulty Irena Radová.
Také zástupce vedoucího Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU Vaidas Šeferis vnímá návštěvu premiérky jako velkou poctu a výraz uznání pro práci, kterou na MU ústav odvádí při rozvoji studia baltistiky. „Jsme v kontaktu s partnery v Litvě, prezentujeme své výsledky na konferencích, naši studenti jezdí na pravidelné stáže do Litvy. Skutečnost, že předsedkyně vlády Litevské republiky si našich studentů a akademických výsledků všimla a ocenila naše úsilí, nás nesmírně těší. Nejvíc si vážím jejího otevřeného a vřelého postoje vůči studentkám a studentům baltistiky, se kterými se dnes setkala v prostorách fakulty,“ řekl Vaidas Šeferis.
Spolupráce s Litvou se na Masarykově univerzitě odehrává na několika úrovních. Úspěšně funguje celoevropský program akademických výměn Erasmus+, v němž má MU podepsané partnerské smlouvy s univerzitami ve Vilniusu a Kaunasu. Ministerstvo školství Litevské republiky platí jednoho lektora pro výuku litevštiny na MU, pravidelně také poskytuje finanční podporu pro semestrální pedagogické praxe stážistů z Litvy na Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU.
„Z obecnějšího pohledu lze brněnskou baltistiku vnímat jako učebnicový příklad speciální filologie, kdy podstatu studijního programu tvoří nikoli vysoké počty zájemců či silná poptávka po daném jazyku, nýbrž vědomostní kompetence, které jsme schopni v akademickém prostředí generovat a udržovat. Nejsme jazykovka, svou misi vnímáme v zprostředkování přímého přístupu brněnským studentům ke kultuře a dějinám Baltských států – Litvy, Lotyšska, Estonska – a Finska,“ dodal Šeferis s tím, že přestože vývojový trend české akademické politiky není příliš nakloněn takzvaným nízkopočetným filologiím, baltistika ukazuje, že humanitní studia dokáží nejen pasivně plnit poptávku pracovního trhu, ale vytvářejí nové intelektuální vazby, které následně generují výzkumné a pracovní příležitosti v mnohdy nečekaných souvislostech.
