Podpora 25 milionů korun na následujících pět let, možnost vybudovat si vlastní vědecký tým a zaměřit se na nové oblasti výzkumu. Takové výhody získali vítězové soutěže JUNIOR STAR pořádané Grantovou agenturou České republiky (GA ČR). Mezi sedmnácti oceněnými jsou i tři vědci z Masarykovy univerzity: Michal Zajaček z přírodovědecké fakulty, Klára Marečková z CEITEC MUNI a Martin Lang z filozofické fakulty.
Výběrovou soutěž JUNIOR STAR pořádá GA ČR letos počtvrté. Zaměřuje se na špičkové vědkyně a vědce na začátku kariéry, kteří do České republiky přicházejí ze zahraničí nebo mají významnou zahraniční zkušenost. „Soutěž je pro začínající vědce jedinečnou příležitostí se vědecky osamostatnit a obohatit české prostředí o nová výzkumná témata. Jsme velmi rádi, že díky ní pro českou vědu získáváme i vědkyně a vědce z prestižních zahraničních univerzit. Jsou to například vědci působící v USA, Spojeném království, Norsku nebo Německu. Věříme, že řešitelé mají potenciál zodpovědět významné otázky ve svém oboru výzkumu a vybudovat nové týmy, které českou vědu obohatí,“ uvedl předseda GA ČR Petr Baldrian.
Michal Zajaček působí v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky na přírodovědecké fakultě. V soutěži uspěl se svým projektem Hvězdy v galaktických jádrech: vzájemný vztah s masivními černými dírami. „Udělení grantu je pro mě určitým oceněním více než desetileté vědecké práce v oblasti astrofyziky. Náš projekt se zabývá výzkumem galaktických jader, což je v dnešní době stále aktuálnější téma. Zaměřuje se na studium center galaxií, o nichž je v současnosti známo, že obsahují nejen alespoň jednu supermasivní černou díru, ale také hustý plyn, prach a hvězdy. A právě vliv poslední složky - hvězd - je ve standardních modelech jader galaxií opomíjen. V příštích pěti letech se proto tým zaměří na zkoumání toho, jak mohou hvězdy ovlivňovat aktivitu supermasivních černých děr. Projekt bude kombinovat pokročilé numerické modely s přesnými pozorováními center galaxií současnými družicemi i pozemními dalekohledy. Cílem bude ukázat, že hvězdy nebo jejich kompaktní pozůstatky obíhají nejen kolem supermasivní černé díry v centru naší galaxie, ale jsou přítomny i v okolí jader jiných galaxií,“ přiblížil Michal Zajaček.
Klára Marečková pracuje ve Výzkumné skupině Milana Brázdila na CEITEC MUNI a současně na I. neurologické klinice lékařské fakulty. Podporu GA ČR získala pro svůj projekt Prenatální programování mozku a chování dítěte: Nové poznatky o mechanismech mezigeneračního přenosu. „Z ocenění mám obrovskou radost. Umožní mi to se na následujících pět let opravdu ponořit do výzkumu prenatálního programování, udržet si a rozšířit můj aktuální tým, nabrat nové doktorandské studenty a posílit vztahy se zahraničními partnery. Můj aktuální grant od Agentury pro zdravotnický výzkum ČR teď v prosinci po čtyřech letech končí, takže načasování projektu JUNIOR STAR je pro náš celý tým ideální. Cílem projektu ChiBra je identifikovat mechanismy, které vysvětlují vztah mezi duševním zdravím matky během těhotenství a mozkem a chováním dítěte. Zaměříme se na roli zánětlivých markerů a zrychleného stárnutí a ukážeme, jaké další faktory prostředí mohou dopad duševního zdraví matky ovlivnit. Díky neurozobrazovacím, epigenetickým a behaviorálním datům ohledně kognice a duševního zdraví projekt přinese lepší porozumění prenatálnímu programování, poskytne dlouhodobou perspektivu na vývoj dítěte a umožní včasnou prevenci,“ popsala Klára Marečková.
Martin Lang je na filozofické fakultě vedoucím Laboratoře pro experimentální výzkum náboženství. Grant získal pro svůj projekt Komputace náboženské oddanosti: Jak zpevňování nadpřirozených věr ovlivňuje normativní modely mysli. „Ocenění si velmi vážím především díky tomu, že budu moci plně zaměstnat specialisty z jiných disciplín. Projekt CREDO - Computing Religious Devotion si dává za cíl popsat a experimentálně zdokumentovat, jak náboženská zbožnost proniká do kognitivních procesů během rozhodování. Náboženství prostupují životy miliard lidí po celém světě a předpokládá se, že hrají zásadní roli v morálním chování. Nicméně nevíme, jak náboženská zbožnost vstupuje do rozhodovacích procesů - například zda se jedná o pomalé, reflektované rozhodnutí, které bere v potaz konkrétní normy daného náboženství, nebo zda jde o rychlé, intuitivní rozhodnutí. V projektu se proto zaměříme na vývoj komputačních modelů lidské mysli a konkrétně do nich budeme různou formou zapojovat náboženskou zbožnost. Predikce těchto modelů pak budeme testovat jak pomocí laboratorních experimentů, tak experimentů v terénu s různými náboženskými populacemi. Výsledkem tohoto přístupu by mělo být lepší pochopení procesů, které podmiňují morální rozhodování u nábožensky orientovaných lidí. Plánujeme také přesahy do současných debat o morálním rozměru umělé inteligence, jako jsou například samořídící auta,“ naznačil Martin Lang.
