Jaký byl rok 2023 na MUNI?

Významné osobnosti a výročí 

Dozvuky Mendelova jubilea
Vědci z výzkumného centra CEITEC MUNI se podíleli na unikátní součásti sousoší Hrachovina, které bylo v lednu odhaleno před starobrněnským klášterem a připomíná genetické objevy Gregora Johanna Mendela. Uvnitř sousoší jsou totiž speciálně uzavřené zkumavky s DNA osobností, které se na vzniku sochy a popularizaci Mendelova díla podílely. „Nejvýše, někde v pozlacených částech sochy, jsou uloženy fragmenty DNA samotného G. J. Mendela,“ informovala prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. Odhalení Hrachoviny od sochaře Jaromíra Garguláka završilo oslavy Mendelova jubilea v roce 2022 – 200. výročí narození. Odkaz „otce genetiky“ si však Masarykova univerzita připomíná i nadále, a to nejen v muzeu v areálu augustiniánského opatství, ale také pravidelnou podzimní akcí Mendelovy dny. Letos se zaměřily na širší souvislosti mendelovského odkazu a představily význam a přínos přírodních věd pro českou i evropskou společnost.

Pocta Karlu Englišovi
Do dalšího roku své existence vstoupila Masarykova univerzita lednovou připomínkou svého prvního rektora Karla Engliše, jehož jméno od té doby nese hlavní univerzitní aula v budově právnické fakulty, nyní Velká aula Karla Engliše. „Vážím si toho, že se Masarykova univerzita přihlásila tímto způsobem k jeho odkazu,“ uvedl vnuk Karla Engliše František Plhoň, který obdržel medaili MUNI za péči o odkaz svého dědečka.

Století Martina Černohorského
Sté narozeniny oslavil 31. srpna emeritní profesor přírodovědecké fakulty a historicky první rektor Slezské univerzity v Opavě, fyzik Martin Černohorský. „Století profesora Černohorského je velkou oslavou života, ale také příležitostí pro nás všechny připomenout si odkaz této vynikající osobnosti. Nechť pana profesora provází zdraví, radost a klid v dalších letech jeho pozoruhodného života,“ popřál rektor MUNI Martin Bareš. S univerzitní obcí Martin Černohorský životní jubileum oslavil 7. září na slavnostním semináři, který na jeho počest připravila přírodovědecká fakulta spolu s Jednotou českých matematiků a fyzik. „Přeji každému, aby se mu dařilo v tom, co dělá a co chce dělat. A aby mohl zjišťovat, že to má ohlas a smysl,“ vzkázal stoletý profesor Černohorský.

Čtvrtstoletí fakulty sociálních studií
Významné výročí v roce 2023 oslavila fakulta sociálních studií. Čtvrt století si začala připomínat již na jaře na tradičním Dni fakulty. Oslavy 25 let pokračovaly opět na podzim, kdy FSS uspořádala konferenci a ocenila výrazné osobnosti, které se podílely na rozvoji fakulty. 

Recetox oslavil 40 let
Ústav přírodovědecké fakulty RECETOX se už 40 let zabývá studiem vztahů mezi člověkem a životním prostředím se zvláštním důrazem na environmentální a zdravotní rizika spojená s toxickými látkami. Kulaté výročí si RECETOX připomněl panelovou výstavou i setkáním současných a bývalých zaměstnanců. 

i

Personální novinky

Druhé funkční období rektora Martina Bareše
V tajné volbě akademického senátu 3. dubna Martin Bareš obhájil úřad rektora Masarykovy univerzity pro druhé čtyřleté funkční období. Byl jediným kandidátem a získal 51 hlasů z 55 možných, více než při první úspěšné kandidatuře v roce 2019. „Výsledek hlasování mě příjemně překvapil, vyjadřuje totiž velkou důvěru v mou osobu a já mohu slíbit, že udělám vše pro to, abych ji nezklamal. Jsem si plně vědom, že nás čekají další velké výzvy a že budeme řešit mnoho problémů,“ reagoval na oznámený výsledek volby Martin Bareš. Druhé funkční období spolu s ním zahájily i nové prorektorky Monika Jandová a Jana Fialová a prorektor Petr Suchý.

Mírné obměny na fakultách a pracovištích
V dalším funkčním období pokračují i děkani lékařské fakulty Martin Repko, fakulty sociálních studií Stanislav Balík, právnické fakulty Martin Škop a fakulty sportovních studií Jan Cacek. Ve všech případech byli ve volbě fakultních akademických senátů jedinými kandidáty. Po Jiřím Zlatuškovi stanul v čele fakulty informatiky Jiří Barnat a místo Jiřího Nantla, který se stal náměstkem ministra školství, vede CEITEC MUNI Pavel Plevka. „Mým cílem je posílit vědeckou reputaci CEITEC a Masarykovy univerzity účastí na mezinárodních projektech a zdokonalením způsobu, jak prezentujeme naše výsledky světové vědecké komunitě. Vylepšená reputace nám pomůže přilákat špičkové vědecké talenty a v ideálním případě vytvořit pozitivní zpětnou vazbu vedoucí k produkci vynikajících vědeckých výsledků,“ uvedl Pavel Plevka.

i

Mezinárodní projekty

Naděje pro nevyléčitelně nemocné
Lékařská fakulta v září slavnostně zahájila unikátní mezinárodní projekt CREATIC zaměřený na výzkum, vývoj a výrobu léčivých přípravků pro pacienty, na jejichž onemocnění v současnosti žádné medicínské řešení neexistuje. Fakulta získala evropské i národní prostředky a v příštích dvou letech přestaví jeden z pavilonů bohunického kampusu pro potřeby CREATIC (Central European Advanced Therapy and Immunology Centre). Podle rektora Martina Bareše celý projekt plní všechny role, v nichž univerzita působí: vzdělávací, výzkumnou i tzv. třetí roli společenské prospěšnosti. „Výsledky projektu ovlivní jednotlivé pacienty a mohou pozitivně změnit život jim i jejich rodinám,“ uvedl rektor.

Latinskoameričtí partneři v projektu EPSULA
Centrum jazykového vzdělávání letos zahájilo velký mezinárodní projekt EPSULA, který napomáhá spolu s evropskými i latinskoamerickými partnery zachovat kulturu a jazyky domorodých kmenů. Je to také jediný ze dvou projektů pro oblast Jižní Ameriky, který letos od EU získal podporu. „Projekt EPSULA má opravdu dalekosáhlý dopad, který se promítne i do pedagogických materiálů na velkých evropských univerzitách. Cíleně díky kontaktům v Latinské Americe pracujeme na podpoře místních obyvatel a uchování jejich dědictví,“ uvedla Hana Poledníková z CJV. 

i

Ocenění

V roce 2023 získaly osobnosti spjaté s Masarykovou univerzitou hned několik ocenění. V lednu ocenil Magistrát města Brna tehdejšího děkana fakulty informatiky a bývalého rektora univerzity Jiřího Zlatušku, výzkumníka Jiřího Fajkuse z CEITEC, profesora farmaceutické fakulty Václava Suchého a také Jiřího Procházku, zápasníka MMA a absolventa fakulty sportovních studií.
 
Prestižní cenu Cenu Wernera von Siemense za překonání překážek při studiu na jaře získala studentka filozofické fakulty a fakulty informatiky Ester Milostná.

Prorektor Radim Polčák byl uveden do Síně slávy Cybersecurity. Jde o prestižní ocenění pro osobnosti působící v oboru kybernetické bezpečnosti. 

Na mezinárodním kongresu biochemiků v Horním Smokovci na Slovensku udělovala Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii Cenu Josefa V. Koštíře. Cenu za významný vědecký přínos v oblasti biochemie a buněčné a molekulární biologie získala s kolektivem spolupracovníků profesorka Šárka Pospíšilová. Druhé ocenění na kongresu získal výzkumník z přírodovědecké fakulty a nedávný absolvent doktorského studia Martin Toul.

Ředitelka centra RECETOX na přírodovědecké fakultě Jana Klánová v květnu obdržela čestný doktorát Örebro University ve Švédsku, kde představila svůj výzkum zaměřený na výskyt a environmentální a zdravotní dopady toxických látek v prostředí, výrobcích a potravinách.

Cenu předsedy GA ČR v oblasti společenských a humanitních věd získala Alena Kluknavská z Masarykovy univerzity. Porotu zaujala projektem, ve kterém se zabývá relativizací pravdy v politické komunikaci. 

Seznam nositelů čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa Masarykovy univerzity se v říjnu rozrostl o dvě nová jména. Vedení univerzity se rozhodlo tímto titulem ocenit v oboru dějiny středověkého umění profesora Herberta Leona Kesslera. V oboru sociologie získal toto ocenění profesor Jeffrey Charles Alexander.

Prezident ČR Petr Pavel udělil 28. října státní vyznamenání i osobnostem propojeným s Masarykovou univerzitou. Ocenění získali například Milan Uhde, absolvent filozofické fakulty, emeritní profesorka a zakladatelka Katedry environmentálních studií na FSS Hana Librová či profesor lékařské fakulty a ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Za úspěšné převedení patentu do praxe získalo Centrum pro transfer technologií společně s dalšími dvěma slovenskými univerzitami Cenu za transfer technologií na Slovensku 2023 v kategorii „Počin v oblasti transferu technologií“. Na úspěchu se jako vědec podílel také Ondřej Slabý, vedoucí výzkumné skupiny z CEITEC MUNI.

Ceny ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na konci listopadu uděloval ministr školství Mikuláš Bek a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová celkem 21 laureátům v pěti kategoriích. Ocenění obdrželi také Markéta Košatková z pedagogické fakulty a absolvent přírodovědecké fakulty Martin Toul. 

Českou „Nobelovku“, jak se přezdívá vědeckému ocenění Česká hlava, v listopadu převzali archeolog Jiří Macháček z filozofické fakulty a čerstvý absolvent přírodovědecké fakulty Martin Toul.

i

Věda

Na začátku jara se z antarktické expedice vrátili univerzitní výzkumníci s nedobrou zprávou. Průměrná teplota na Antarktidě byla o 3,5 °C vyšší než oproti normálu z let 2004-2020. „S klimatem se něco děje,“ shrnul základní poznatky vedoucí expedice Filip Hrbáček.

Tým 23 brněnských vědců se významně přiblížil odpovědi na otázku, jak předcházet Alzheimerově nemoci, která bývá nejčastější příčinou demence a vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka, a jak ji léčit. Odborníci z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Mezinárodního centra klinického výzkumu a Masarykova onkologického ústavu věří, že výsledky výzkumu pomohou vyvinout další vysoce účinné léčivé látky pro tuto civilizační hrozbu 21. století.

Evropská asociace molekulární biologie (EMBO) v červenci zveřejnila jména 69 nově zvolených členů. Je mezi nimi také molekulární biolog Dalibor Blažek, který působí ve vědeckém institutu CEITEC Masarykovy univerzity. „Členství v EMBO pro mě bude příležitostí být v úzkém kontaktu s nejlepšími molekulárními biology a také možností ovlivnit směřování evropské molekulární biologie,“ sdělil Dalibor Blažek. 

Masarykova univerzita se v létě připojila ke spolupráci v oblasti astronautiky, vesmírné fyziologie a medicíny, vesmírných technologií, aplikací a průzkumu vesmíru spolu s dalšími čtyřmi českými univerzitami. „Jedná se o výjimečnou událost, která představuje dosud největší spolupráci mezi akademickými subjekty v České republice v oblasti astronautiky a průzkumu vesmíru. Je skvělé, že se pět univerzit dokázalo domluvit na podmínkách vzájemné spolupráce. Osobně od toho očekávám značný posun v realizaci řady projektů kosmického výzkumu,“ uvedla Julie Dobrovolná, která je předsedkyní pracovní skupiny rektora Masarykovy univerzity pro výzkum vesmíru a astronautiku a která koordinuje další aktivity MUNI v oblasti Space.

Na ekonomicko-správní fakultě vzniklo nové výzkumné centrum pro ekonomii zdravotnictví. Mezi prioritní témata Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace budou patřit stárnutí populace a s ním spojené zvyšující se nároky na zdravotní i sociální systém, adopce nových technologií ve zdravotnictví nebo kvalita a dostupnost zdravotní péče v ČR. „V současné době je zapojení ekonomů do rozhodování ve zdravotnictví velmi omezené. Ekonomové mohou poskytnout širší, daty podložený pohled na náklady a přínosy současných i nových programů. Mohou tak zjistit, které klinické či jiné intervence – např. v oblasti prevence – mají největší potenciál snížit náklady na péči a zvýšit kvalitu života obyvatel naší země. Lepší analýza dat a jejich využití pro rozhodování by navíc ušetřily pacientům i zdravotníkům mnoho času,“ vysvětlil ředitel institutu Jakub Hlávka.

Odborníci z Ministerstva dopravy ČR a Evropské kosmické agentury vybrali ze sedmi špičkových českých vesmírných projektů dva. Jedním z nich je QUVIK, projekt vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra, který bude zaměřen na zdroje gravitačních vln, vznikajících při srážkách černých děr a neutronových hvězd. Projekt povede Výzkumný a zkušební letecký ústav. Astrofyzici z Masarykovy univerzity budou řídit vědeckou část projektu. 

Vývojový biolog Peter Fabian z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity povede jedno ze tří nových výzkumných center Dioscuri v Česku. Masarykova univerzita tak uspěla v mezinárodním programu na podporu vědecké excelence ve střední a východní Evropě. 

i

Granty

Dva prestižní ERC granty pro vědce z Masarykovy univerzity
Dva vědci Masarykovy univerzity – Peter Fabian a Petr Těšina – získali prestižní granty Evropské výzkumné rady (ERC). Uspěli v konkurenci skoro tří tisíc podaných projektů a obdrželi finanční podporu na vytvoření výzkumného týmu. „Pomůže to rozšířit naši výzkumnou skupinu, financovat mnohem sofistikovanější experimenty, používat detailnější analýzy,“ vysvětluje Peter Fabian z přírodovědecké fakulty, který zkoumá možnosti rekapitulace lidských dědičných chorob na zvířecích modelech.  „Tím, že je to grant na pět let, garantuje to stabilitu a tím, jak flexibilně je nastaveno financování, je možné reagovat na různé změny, které během výzkumu nastanou,“ dodává strukturní biolog Petr Těšina z CEITEC MUNI, který do Brna přišel po několikaletém působení v Mnichově. Peter Fabian zase několik let pracoval na University of Southern California (USC) v Los Angeles. Na MUNI povede nové výzkumné centrum Dioscuri poté, co uspěl v mezinárodním programu na podporu vědecké excelence ve střední a východní Evropě.

Granty GA ČR JUNIOR STAR
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří od ledna 2024 tři projekty JUNIOR STAR. Granty získali i tři vědci z Masarykovy univerzity: Michal Zajaček z přírodovědecké fakulty, Klára Marečková z CEITEC MUNI a Martin Lang z filozofické fakulty. 

i

Udržitelnost

Masarykova univerzita si je vědoma své společenské role, a proto klade stále větší důraz na oblast udržitelnosti. Na přelomu září a října se svými aktivitami připojila k Evropskému týdnu udržitelného rozvoje. Že jsou snahy univerzity v oblasti udržitelnost efektivní, potvrdil žebříček QS Sustainability Rankings. V něm se Masarykova univerzita umístila nejlépe z českých vysokých škol a celosvětově skončila na 161. místě.

Posun v mezinárodních žebříčcích

V prestižním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings dosáhla Masarykova univerzita historického úspěchu svým umístěním mezi 400 nejlepších univerzit světa. Meziročně si polepšila dokonce o více než 150 příček. Celkem se v žebříčku umístilo 1499 institucí. Také následné nejnovější vydání tzv. Šanghajského žebříčku ARWU (Academic Ranking of World Universities) řadí Masarykovu univerzitu již podruhé mezi pětistovku nejlepších univerzit světa, obhájila tak loňský historický úspěch. Když britská společnost Times Higher Education zveřejnila svůj mezinárodní žebříček univerzit THE World University Rankings by Subject, MUNI se celkem z 11 oborových oblastí mezinárodního srovnání umístila v deseti z nich. Nejlepší výsledek má v oborech Law a Arts and Humanities, kde získala pozice v první třístovce na světě. Také další z velkých žebříčkových společností Shanghai Ranking publikovala oborově specifické mezinárodní srovnání vysokoškolských institucí. MUNI ve dvou oborech – Environmental Science & Engineering a Geography – figuruje v TOP 200 světa, ve třech má prvenství v České republice.

Univerzitní budovy a rekonstrukce

MUNI BioPharma Hub spěje k realizaci
Strategický projekt Masarykovy univerzity MUNI BioPharma Hub má svého generálního dodavatele. Stalo se jím konsorcium společností IMOS + Metrostav + PS BRNO + IDPS, s nímž Masarykova univerzita podepsala smlouvu. K předání stavby v areálu Univerzitního kampusu Bohunice došlo na začátku října. Unikátní vzdělávací a výzkumná infrastruktura zabere 15 190 m čtverečních. Slavnostní poklepání základního kamene budovy se plánuje v prvních měsících roku 2024, na kdy připadá 105. výročí založení Masarykovy univerzity. Význam MUNI BioPharma Hubu jako zásadního strategického projektu reflektovalo i město Brno ve strategii #Brno2050, kde se MUNI BioPharma Hub stal vlajkovým projektem v tematické oblasti Prosperita.

Nejistota kolem kina Scala
Statický průzkum v létě odhalil závažné poruchy, kvůli nimž nemohlo Univerzitní kino Scala po prázdninách obnovit svůj provoz, předtím se nakrátko uzavřelo už v únoru. Stav poškození pomůže určit druhá fáze průzkumu od ledna 2024. Než budou známy předpokládané náklady na obnovu objektu, v němž sídlí i Divadlo Bolka Polívky, nemůže se univerzita vyjádřit k nabídce města Brna na odkup části budovy za symbolickou jednu korunu. Výuka, konference a další aktivity MUNI se zatím konají v náhradních prostorách. „Univerzitní kino Scala je unikátním místem pro setkávání a akce univerzity, a společně s provozováním kina se v něm tak podařilo zachovat jeho původní účel. Je to naše know-how, které je zcela ojedinělé a takřka nepřenositelné. Tuto kontinuitu bychom rádi zachovali,“ uvedl prorektor Jiří Hanuš.

Nový sportovní areál na Veslařské
Se začátkem nového akademického roku byl v září otevřen zrekonstruovaný víceúčelový sportovní areál na Veslařské. Studující v něm najdou tělocvičnu, venkovní víceúčelové sportovní hřiště s umělou trávou o rozměrech 33 x 18 metrů pro fotbal, nohejbal, volejbal, tenis a další sporty. Součástí areálu je i vybavené workoutové hřiště, pobytové molo u vody a také nástupní molo pro lodě a sporty, které se provozují na řece.

i

Sport 

Mezinárodní úspěchy univerzitních sportovců
Biatlonistka Tereza Jandová a rychlobruslařka Veronika Antošová, studentky fakulty sportovních studií, zazářily na Zimních světových univerzitních hrách 2023 v Lake Placid. V USA dohromady vybojovaly jednu zlatou a tři bronzové medaile. Další medaile následovaly na letních hrách v čínském Chengdu: na zlatém úspěchu basketbalového týmu se podílel student ekonomicko-správní fakulty Tomáš Jansa. „Vítězství na univerziádě je pro mě jednoznačně nejvíc, co jsem v basketu zatím dokázal,“ přiznává rozehrávač prvoligového Jindřichova Hradce.

Bitvy v univerzitních ligách
Studentky a studenti opět bojovali v rozličných univerzitních ligách, které jsou stále populárnější i u diváků. Dokazují to například tři velké duely, které se letos v Brně odehrály. Na konci února změřili síly volejbalistky i volejbalisté MUNI s týmy Vysokého učení technického v Brně před zaplněnou halou v Univerzitním kampusu Bohunice. Obě utkání zvládli lépe studující z MUNI. V říjnu se obě univerzity střetly na ledu. Hokejisté HC MUNI opět vyzvali před zaplněnou brněnskou Winnig Group Arenou rivaly z VUT, kteří se nakonec radovali z vítězství 3:1. Třetí derby se konalo v basketbalu. Ve STAREZ aréně Vodova v půlce listopadu porazili basketbalisté MUNI tým MENDELU 90:77.

i

Univerzitní akce

K březnovému výročí narození prvního československého prezidenta Masarykova univerzita opět uspořádala Masarykovy dny, na kterých přednášel také Andrej Zubov. V květnu univerzita ocenila významné vědce, úspěšné studenty i dobrovolníky na Dies academicus. 

Na slavnostním zahájení akademického roku byli oceněni nejlepší pedagogové a vyhlášeno Univerzitní víno. 

Rok na Masarykově univerzitě se ale nenesl pouze v duchu konferencí a předávání ocenění. Univerzita se podílela také na řadě akcí, které přinesly studujícím zasloužený odpočinek od přednášek a seminářů. V květnu nabídl pobavení tradiční festival Majáles, na jehož trůn po dlouhých letech usedl král z Masarykovy univerzity. Studující i zaměstnanci MUNI si mohli přímo na univerzitě rovněž v květnu užít MUNI Day. Původně se pod hlavičkou Campus Day konal pouze pro studující a zaměstnance z kampusových fakult, v roce 2023 byli přizváni účastníci ze všech fakult a pracovišť univerzity. 

Univerzita nezahálela ani přes léto. V Bruselu pořádala historicky první zahraniční setkání absolventů a absolventek. Poprvé se účastnila také fóra Meltingpot, které je součástí festivalu Colours of Ostrava. Konec léta poté zpříjemnil Koncert filmových melodií v Denisových sadech, na kterém hudbu ze slavných snímků zahrál Symfonický orchestr Masarykovy univerzity.

Podzimní měsíce zpestřilo Grilování děkanů či Noc vědců. V listopadu si univerzita připomněla události let 1939 a 1989 prostřednictvím piety, na akci Křehká svoboda či na lampionovém průvodu.