Přejít na hlavní obsah

Světlo světa spatří dosud nezveřejněné filmové záběry z Tibetu

Výstava Šoty z Tibetu 1959 v Čítárně/ kavárně kaFFe na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity konfrontuje snímky neznámého čínského kameramana s texty z knihy Jana Vinaře Tibet - země, kde lidé dohánějí celé tisíciletí jediným skokem.

„Jak už dnes víme, Tibet – ani s pomocí bratrských mas čínského lidu, Komunistické strany Číny a Čínské lidové osvobozenecké armády – tisíciletí jedním skokem nedohnal. Onen ,velký skok‘, který Čínská lidová republika pod Maovým vedením v onom osudném roce 1959 učinila, skončil velkým fiaskem a tragickým hladomorem, při kterém zemřely desítky milionů lidí,“ říká Luboš Bělka z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který se společně se sinoložkou Kamilou Hladíkovou věnoval při svém bádání jak zmiňovanému filmovému materiálu, tak reportáži Jana Vinaře z roku 1959.

Výstava představí černobílé snímky – výseče ze záběrů unikátního filmového materiálu nazvaného Šoty z Tibetu 1959, jehož autorem je neznámý čínský kameraman. Dosud nezveřejněné filmové záběry natočené ve formátu 16 mm konfrontovali Luboš Bělka s Kamilou Hladíkovou s Vinařovým textem a vytvořili kritickou edici, z níž výstava vychází. Vernisáž výstavy se koná 28. února v 18 hodin v předvečer 65. výročí protičínského povstání ve Lhase.

Kniha Tibet – země, kde lidé dohánějí celé tisíciletí jediným skokem přináší reportáž českého novináře Jana Vinaře, který Tibet navštívil těsně po povstání a útěku 14. dalajlamy do indického exilu v březnu 1959. Představuje svědectví vypovídající o počátcích čínského ideologického civilizačního projektu na „střeše světa“ i o tehdejším budovatelském nadšení levicových intelektuálů z východního i západního bloku. Vinařův text, který autor dokončil v roce 1960, nebyl v době svého vzniku oficiálně vydán (vyšel v patnácti kusech v samizdatu v Curychu v roce 1983) vzhledem k tehdejší začínající roztržce mezi Moskvou a Pekingem. Reportáž je dokumentem doby, v němž Jan Vinař vycházel z intepretace povstání ve Lhase v březnu 1959 šířené Komunistickou stranou Číny, a historicky cenným materiálem, který představuje ideologicky podmíněnou čínskou interpretaci sociálních dějin Tibetu. Vinařova reportáž je doprovázena také fotografiemi pořízenými v roce 1959 během novinářské návštěvy Tibetu. Publikaci s odbornými editorskými texty Luboše Bělky, věnovanými životu a dílu Jana Vinaře, a Kamily Hladíkové, která se soustředila na výklad dějin Tibetu, vyšlo v roce 2022 ve Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci.

„Populární představy Západu zpravidla vizualizují Tibet jako bájné království ducha, věčně neměnnou Šangri-Lu, která tragicky skončila ve spárech rudé Číny. Vinařova historická reportáž zemi ukazuje bez mystického závoje a přikrášlování, tak jak ji v padesátých letech viděla naše ,pokroková‘ inteligence oddaná ideálům komunismu. Vyprávění o Tibetu je tedy tak trochu i vyprávěním o nás a naší minulosti,“ uvedla Kamila Hladíková.

Součástí vernisáže bude komentovaná projekce zmíněného filmu, který je bez zvuku a titulků. Na ni naváže beseda s Lubošem Bělkou z Ústavu religionistiky. Pro zájemce bude připravena také ochutnávka čajů himálajského podhůří z čajových zahrad Nepálu a Darjeelingu, o niž se postarají čajovníci brněnské Chajovny.

K výstavě se váže také doprovodný program, rozvržený do března a května. Součástí promítání čtyřicetiminutového čínského dokumentárního černobílého filmu Potlačení povstání v Tibetu z roku 1959 bude 18. března i beseda, do níž se zapojí přední čeští tibetanisté a tibetanistky. Dále výstavu doplní tematická přednáška se sinoložkou Kamilou Hladíkovou a studentkou Martinou Střechovou. Samotná výstava potrvá až do konce října. Více informací zde nebo v tiskové zprávě

Hlavní novinky