Přejít na hlavní obsah

MUNI je lídrem v získávání podpory z programu Horizont Evropa

Přes 44 milionů eur a účast v 70 projektech získaly dosud týmy a vědci z Masarykovy univerzity v rámci evropské podpory vědecké spolupráce v programu Horizont Evropa, který běží od roku 2021. MUNI tak vede pomyslný žebříček českých vědeckých institucí.

V rámci všech univerzit z Evropské unie se MUNI pohybuje okolo 70. místa mezi více než tisícovkou institucí. „Navázali jsme na úspěchy v předchozím evropském rámcovém programu pro financování vědy H2020, ve kterém jsme také byli nejúspěšnější institucí v rámci České republiky. V aktuálním programovém období jsme ještě navýšili nejenom objem získaných finančních prostředků, ale také například úspěšnost v získávání projektů, kde jsme v roli koordinátora. Těchto projektů, které koordinujeme, máme aktuálně 37,” uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová.

Rámcové programy pro výzkum a inovace Evropské unie běží od roku 1980 a jejich cílem je podporovat mezinárodní vědeckou spolupráci a přenos znalostí z akademické sféry do praxe a také z nejvyspělejších zemí k těm, jejichž vědecký výkon zatím nedosahuje špičkové úrovně.  Masarykově univerzitě se mimořádně dařilo ve výzvách Widening, které podporují zvýšení kvality výzkumných a inovačních kapacit v patnáctce vybraných zemí.

„Tyto projekty slouží pro vytváření výzkumného prostředí a mají také směřovat k tomu, aby týmy i jednotlivci byli úspěšnější v získávání podpory z dalších podprogramů rámcového programu Horizont Evropa,” připomněl projektový manažer Ladislav Čoček z Odboru výzkumu Rektorátu MU (RMU). Doplnil, že jsou určené spíše pro větší organizační jednotky jako katedry či ústavy.

Úspěchy napříč univerzitou

V aktuálním programovém období (2021–2027) se už podařilo vědcům z MU získat financování z Evropské unie například na projekt CREATIC, který se zaměřuje na výzkum, vývoj a výrobu léčivých přípravků pro pacienty, na jejichž onemocnění v současnosti žádné medicínské řešení neexistuje. Na lékařské fakultě jej vede Regina Demlová a aktivita spadající do podprogramu Teaming tak přinese do budoucna naději pro lidi se vzácnými onemocněními.

V podprogramu Excellence Hubs uspěl Josef Hritz z CEITEC MU, jeho cílem je v rámci projektu ADDIT-CE podpořit spolupráci českých a slovenských vědců z akademického prostředí a biotechnologických firem při navrhování moderních diagnostických nástrojů pro včasný záchyt Alzheimerovy choroby. Ve stejné výzvě získal financování také projekt CHESS, který sdružuje nejlepší týmy z Jihomoravského kraje a Estonska v oblasti kyberbezpečnosti. Tato aktivita Václava Matyáše z fakulty informatiky má za cíl podpořit bezpečný přechod Evropské unie k digitální společnosti.

Velkou příležitostí pro rozvoj mezinárodní spolupráce jsou podle Čočka také aktivity označované jako Twinning. Na MU bylo v rámci H2020 a Horizont Evropa podpořeno celkem osm těchto projektů. V poslední výzvě uspěly například projekty CENTREPEACE a HARP spojené s výzkumníky z fakulty sociálních studií. První z nich se zaměří na vytvoření klastru pro výzkum bezpečnostní spolupráce ve střední a východní Evropě a druhý pak na odstranění nedostatků ve vzdělávání o změně klimatu v celoevropském měřítku.

V rámci Horizont Evropa ale EU financuje i individuální výzkumné aktivity, a to například v podprogramech ERC grantů nebo skupině podpor v rámci Marie Sklodowska-Curie Action (MSCA). Nejnovějšími držiteli takzvaných ERC Starting Grant na MU jsou Peter Fabian z přírodovědecké fakulty a Petr Těšina z CEITEC. ERC Consolidator grant pak získal Pavel Plevka. ERC grantů vědci z Masarykovy univerzity od roku 2013 získali celkem čtrnáct.

Výzvy jsou stále aktuální

„Velice nás těší, že s projekty mezinárodní spolupráce výzkumných konsorcií nebo s granty pro individuální výzkum uspěly v aktuálním programovém období téměř všechny fakulty MU,“ podotkla prorektorka Šárka Pospíšilová. Podle ní spočívá úspěch v získávání podpory z EU nejenom v kvalitních vědeckých projektech, ale mimo jiné také v tom, že se daří stále zvyšovat kvalitu projektové podpory na jednotlivých fakultách a zároveň odbor výzkumu fakultám i vědcům při získávání grantů vychází efektivně vstříc. Velký význam hrají také dobře směřované investice z operačních programů, díky nimž se na MU vybudovala velmi kvalitní výzkumná infrastruktura. 

„Navíc, administrativní zátěž u projektů Horizont není tak velká jako třeba u operačních programů. Důležité také je, že si umíme na univerzitě navzájem pomoci,” zdůraznil Čoček. Projektoví manažeři z Odboru výzkumu RMU také doporučují, aby se fakulty či jednotlivá pracoviště podívaly například na vědecký záměr a strategii MU či na Národní plán obnovy a zkusily se zamyslet nad vlastní strategií ve výzkumu.“ S dlouhodobou vizí výzkumné práce pak mohu začít systematicky pracovat na získávání větších projektů i individuálních grantů. Příkladem může být centrum RECETOX na Přírodovědecké fakultě MU, kterému se daří získávat celou řadu navzájem se doplňujících evropských projektů,” dodal Čoček. Úspěšný v získávání podpory z programu Horizont Evropa je také CEITEC, ve kterém působí několik držitelů prestižních ERC grantů, a úspěchů dosahuje i řada dalších pracovišť MU.

„Zapojení do evropských projektů vědcům přináší nejenom prestiž, ale také velkou motivaci pro vědeckou práci. Konsorciální projekty navíc umožňují efektivní propojení s dalšími vědeckými týmy z různých zemí zabývajícími se podobnou výzkumnou problematikou a mají velký potenciál pro získávání kvalitních mezinárodních publikací a dalších výstupů,“ říká prorektorka Pospíšilová, která opakovaně uspěla v grantových schématech EU se svými výzkumnými projekty z oblasti genetiky a hematoonkologie.

Se strategií pro zapojování do Evropských konsorcií mohou zájemcům z řad pracovišť pomoci na Grantovém oddělení Odboru výzkumu RMU. Vedoucí oddělení Ida Součková Olšová říká: „Každému zájemci o podání návrhu do mezinárodních výzev nabízíme možnost diskutovat o tom, jakým výzkumem se jejich pracoviště zabývá a podle toho můžeme vědcům nabídnout vhodné programy, v nichž mohou sledovat aktuální projektové výzvy.“ Podotýká také, že výzvy nejsou vypisované na míru vědcům z akademické sféry, ale na společensky relevantní témata, k jejichž řešení je nutná spolupráce akademiků, firem, veřejného a občanského sektoru. Žadatelé proto zpravidla musí rozšířit svůj obvyklý okruh spolupracovníků.

Grantové oddělení Odboru výzkumu RMU nabízí i další možnosti podpory a pomoci, například v rámci interní Grantové agentury MU. Velmi úspěšná interní schémata podpory přípravy prestižních individuálních grantů jako je ERC a MSCA doplňuje nabídka podpory při koordinaci velkých konsorciálních projektů. „Rádi bychom získávali víc projektů, kde bude MU v roli koordinátora. Některé vědce ale může odrazovat právě administrativní část řízení konsorcia, a proto ke stávající podpoře při přípravě návrhu projektu nově nabízíme i možnost pomoci ze strany našich manažerů při realizaci projektu. Vědci se tak mohou soustředit na řízení vědecké činnosti konsorcia,” doplnila Součková Olšová.

„Zisk evropského grantu pomáhá zviditelnit pracoviště i jednotlivé odborníky z Masarykovy univerzity v mezinárodním vědeckém prostředí. Myslím, že téměř pro každého na univerzitě má smysl popřemýšlet o tom, zda by se v podprogramech Horizont Evropa nenašla nějaká možnost získat financování pro individuální výzkum či podporu mezinárodní vědecké spolupráce. U nápadu na projekt je v zásadě potřeba především to, aby byl mezinárodně relevantní a konkurenceschopný,” zdůraznil Čoček.

I když je Masarykova univerzita nejúspěšnější českou institucí, program Horizont Evropa ještě nekončí.
„V následujících třech letech se budou otevírat výzvy ve všech podprogramech a samozřejmě pak bude na aktuální rámcový program navazovat po roce 2027 další podpora výzkumu ze strany EU. Věřím, že se na naší univerzitě najdou nyní i v budoucnu další zajímavé a mezinárodně konkurenceschopné projekty, s nimiž opět v evropské konkurenci uspějeme,” dodal na závěr Čoček.

Hlavní novinky