Přejít na hlavní obsah

Země jako živel: Mendelovy dny spojily vědu s uměním

Co stojí za zemskými otřesy a jaké plody země naši předkové konzumovali? I tyto otázky návštěvníkům opatství starobrněnského kláštera zodpověděli odborníci 6. a 7. listopadu na pátém ročníku festivalu Mendelovy dny. I tentokrát čekal na návštěvníky bohatý přednáškový a kulturní program.

Daniel Nývlt, který přiblížil život a výzkumnou činnost na České vědecké stanici Johanna Gregora Mendela na Antarktidě.

Program Mendelových dnů, které připravilo Mendelovo muzeum ve spolupráci s Kulturním centrem MU, se letos zaměřil na Mendela v celé šíři jeho zájmů v propojení s hlavním motivem ročníku Čtyři živly: Chválím Tě, Země má, čímž navázal na úspěšný loňský věnovaný živlu voda. Během dvoudenního přednáškového bloku odborníci z tuzemska i ze zahraničí představili živel „země“ z pohledu geologie, astronomie, fyziky či chemie a přiblížili i globální problémy, které Zemi v současnosti ohrožují.

„Když jsme asi před dvěma lety plánovali tento cyklus, říkali jsme si, že kromě připomínky Mendelova životopisu a úspěchů jde i o to, abychom žili a ubírali se v jeho odkazu, jímž jsou přírodovědecká témata ve velice širokém rozpětí v mnoha oblastech, a proto jsme zformulovali i takové širší tematické pojetí,“ vysvětlil v úvodním projevu prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Jiří Hanuš.

Akci na půdě Augustiniánského opatství, kde Johann Gregor Mendel působil, ve středu odpoledne zahájil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Masarykova univerzita je jednou z nejdynamičtějších univerzit v naší republice, a je to i díky takovýmto akcím, kde se spojuje nejen historie, ale i její přepis do současnosti a budoucnosti. Myslím, že kvůli naší náročné, a ne vždy jednoduché historii je Mendel daleko víc uznávaný v zahraničí než v našich geografických podmínkách a dlužíme to této renesanční multidisciplinární osobnosti, která předběhla svou dobu a opravdu její objevy zachránily a nadále zachraňují,“ řekl v zahajovacím proslovu rektor Martin Bareš.

Mendelův vědecký přínos v oblasti astronomie po zahájení představil český astronom a astrofyzik Jiří Dušek a kromě minulosti se dotkl i současných pohledů na Zemi a vesmír. Na něj navázal geolog Daniel Nývlt, který přiblížil život a výzkumnou činnost na České vědecké stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově James Rosse, kterou provozuje Masarykova univerzita.

Ve druhém přednáškovém bloku se představil rakouský host Christian Hanus z kremžské univerzity, který na případové studii z Itálie odhalil, jak se hojí rány po masivních zemětřeseních a jak vypadá záchrana a rekonstrukce zbořeného města. Středeční přednáškovou část zakončil vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček, jenž návštěvníkům přiblížil způsoby stravování našich předků a představil i vědecké metody zjišťování těchto informací. Středeční program byl zakončen koncertem souboru Ensemble Serpens cantat se zaměřením na barokní hudbu německých mistrů, který v prostoru refektáře tematický propojil pozemské a božské.

Program prvního dne byl zakončen koncertem souboru Ensemble Serpens cantat.

Bohatý program přednášek čekal na návštěvníky i ve čtvrtek, kdy se jim v dopoledních hodinách představili odborníci z Masarykovy univerzity. Fyzik z Ústavu chemie Jan Dobeš, který se zaměřil na objev radioaktivity a její využití pro určování stáří hornin a minerálů, přinesl vhled do vývoje metod pro určování stáří Země od starověku až po současnost. Na něj navázala Markéta Holá, jež odhalila, jak hmotnostní spektrometrie pomáhá porozumět nejen historii Země, a zaměřila se i na globální problémy jako znečištění životního prostředí, klimatické změny a nezbytnost živé půdy pro budoucnost. 

Do podzemí se návštěvníci podívali s geologem Pavlem Pracným, jenž vrhl světlo do tajemných chodeb jeskynních systémů a odhalil, jak tato rozsáhlá bludiště chodeb a síní vznikají a jaký je jejich praktický význam. Před polednem pak přednáškový program zakončil Jakub Hofman z oddělení Půdní environmentální chemie a toxikologie. Návštěvníkům zdůraznil důležitost půdy pro ekosystémy i lidskou společnost a přiblížil problém degradace půdy spojené s kontaminací.

Na závěr Mendelových dnů si organizátoři připravili promítání dokumentu Recyklovaný orchestr. Ten divákům přiblížil paraguayskou dětskou hudební skupinu Landfill Harmonic Orchestra. Skupina působí v sousedství jedné z největších jihoamerických skládek a svou hudbu tvoří výhradně na nástrojích zhotovených z odpadu. V odpoledních hodinách se mohli zájemci vydat i po stopách samotného Mendela, a to díky komentovaným prohlídkám Mendelova muzea.

 Autorka je studentkou fakulty sociálních studií a stážistkou redakce Magazínu M. 

Hlavní novinky