Přejít na hlavní obsah

Nové docentky a docenti převzali jmenovací dekrety

V refektáři Mendelova muzea předal rektor Martin Bareš dekrety 12 lidem, kteří úspěšně obhájili své habilitační práce na Masarykově univerzitě.

Promoční obřad ve čtvrtek 21. listopadu absolvovaly čtyři nové docentky a osm nových docentů, kteří se habilitovali z pěti fakult MU - lékařské, přírodovědecké, filozofické, ekonomicko-správní a z fakulty sociálních studií.

Rektor MU Martin Bareš ve své projevu ocenil úsilí, které vložili do své habilitační práce. „Stáváte se v hierarchii svých vzdělávacích institucí těmi, kteří se budou daleko víc podílet na vzdělávací a vědní politice, školit víc studentů, více se zapojovat do získávání grantů a také vstupovat do veřejné diskuse,“ řekl Bareš s tím, že akademici a vědci mají zodpovědnost vůči společnosti, která jim dala důvěru svobodně bádat a učit a oni musí společnosti umět srozumitelně vysvětlit, jaký má jejich práce dopad na občany, daňové poplatníky. 

Za nové docenty a docenty pak promluvil botanik Jan Roleček: „Došli jsme sem každý jinou cestou. Stát se docentem Masarykovy univerzity znamená pro každého z nás něco jiného – kariérní krok, splnění životního snu, krok vynucený okolnostmi. Ale pro každého z nás je dnešní den příležitostí přijmout ocenění za naši práci, příležitost k zastavení a ohlédnutí a také příležitost přijmout zodpovědnost za větší vliv na dění na naší univerzitě i mimo ni.“ Vyjádřil za všechny také vděk rodinám, blízkým i kolegům za podporu v době přípravy na habilitaci.  

Novými docentkami a docenty jsou: 

docentka Zita Chovancová

Docentka Chovancová se habilitovala v oboru Lékařská imunologie. Zabývá se výzkumem vrozených poruch funkce imunitního systému se zaměřením na protilátkovou imunitní odpověď. Ve své habilitační práci předkládá nový pohled na mechanismy poruch funkce imunitního systému. Uvádí přehled současných poznatků o B-lymfocytárních subpopulacích, protilátkové imunitní odpovědi a funkci jednotlivých imunoglobulinových tříd a podtříd ve zdraví i nemoci. Zabývá se výzkumem vrozené i adaptivní imunitní odpovědi zejména u pacientů s poruchami tvorby protilátek. Popsala mimo jiné novou diagnostickou možnost protilátkové odpovědi po antigenní stimulaci měřením plasmablastů v periferní krvi, která je nezávislá na imunoglobulinové substituční léčbě. 

Zita Chovancová působí jako zástupkyně přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

docent Vojtěch Peřina

Docent Peřina se habilitoval v oboru Stomatologie. Specializuje se na traumatologii orofaciální oblasti a zejména na prevenci a léčbu medikamentózně podmíněné osteonekrózy čelisti.

V habilitační práci se zaměřil na etiologii a principy diagnostiky a terapie osteonekrózy čelistních kostí a zvukovodu způsobené léčivy. Incidence osteonekróz se zvyšuje se zaváděním množství léků ovlivňujících kostní metabolismus u onkologických pacientů a pacientů s osteoporózou. Předložené poznatky z oblasti diagnostiky a terapie lékově navozených osteonekróz jsou reálně využitelné v klinické léčebně-preventivní činnosti. Zabýval se také pandemií COVID-19 a jejím vlivem na dostupnost a organizaci stomatologické péče v České republice. Jeho přínosem je vypracovaný praktický výstup ve formě doporučení v případě jakéhokoliv ohrožení lékařské péče v oboru stomatologie, ať už jsou příčiny pandemické nebo populační.

Vojtěch Peřina působí jako přednosta Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.

docent Petr Šín

Docent Šín se habilitoval v oboru Chirurgie. Zaměřuje se na mikrochirurgii a rekonstrukční chirurgii defektů různé etiologie.

Ve své habilitační práci předkládá základní rekonstrukční mikrovaskulární techniky rozsáhlých měkkotkáňových defektů hlavy a kostních defektů spodní čelisti (mandibuly) a uvádí jejich výhody i nevýhody. V práci je důraz kladen také na pokrokové lékařské metody v oblasti bioinženýrství, které jsou implantovány do každodenní praxe na poli rekonstrukčních technik mandibuly. Dosažené klinické výsledky přinášejí cenné informace, jejichž hodnotu podtrhuje ojedinělost klinického souboru v rámci České republiky.

Petr Šín působí jako primář na Klinice popálenin a plastické chirurgie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.

docent Ioannis Chrysikos

Docent Chrysikos se habilitoval v oboru Matematika – Geometrie. Zabývá se problematikou v oblasti geometrie a topologie variet se speciálními holonomiemi.

Habilitační práce docenta Chrysikose dokládá jeho významný vliv na současný výzkum v oblasti neintegrovatelné geometrie. Obratně odhaluje paralely jevů v geometriích s paralelní torzí a charakterizuje jejich základní vlastnosti. Používá algebraické metodiky ke zkoumání geometrií invariantních v rámci symetrických skupin. Tento přístup vyžaduje využití sofistikovaných technik z teorie polojednoduchých Lieových algeber. Autor patří mezi vysoce respektované matematiky. Publikuje v předních časopisech oboru a je znám svou schopností velmi široké interdisciplinární spolupráce.

Ioannis Chrysikos působí v Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

docent Jan Roleček

Docent Roleček se habilitoval v oboru Botanika. Věnuje se ekologii, paleoekologii a studiu biodiverzity ve střední a východní Evropě.

V habilitační práci se zabývá nedostatečně prozkoumanými aspekty karpatských lesostepních luk, které jsou druhově nejbohatšími travinnými ekosystémy na světě. Rozvinul systematický výzkum těchto luk ve velkém prostorovém a časovém měřítku, aby pochopil jejich výjimečné druhové složení a identifikoval hlavní řídící faktory. S využitím rozmanitých metod úspěšně ověřil hypotézu o specifické historii těchto ekosystémů a jejich kontinuitě od konce doby ledové.

Jan Roleček působí v Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a vede Oddělení paleoekologie v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky.

docent Václav Linkov

Docent Linkov se habilitoval v oboru Psychologie. Zabývá se psychologií osobnosti, dále psychologickými aspekty dopravy a také kulturní psychologií.

Ve své habilitační práci se věnuje teoretickému a metodologickému promýšlení konceptu původních psychologií, polemizuje s universalistickým přístupem ke zkoumání kulturně podmíněných jevů a nastiňuje principy výzkumu v oblasti kulturní psychologie. Tomuto ústřednímu tématu se docent Linkov věnuje z několika hledisek a význam alternativního přístupu, tzv. domorodé nebo původní psychologie dokládá řadou příkladů z čínské, korejské a japonské psychologie i kultury. Jedná se o metodologický obrat takové povahy, že nejenom zpochybňuje řadu dosavadních psychologických poznatků získaných z mezikulturních výzkumů, ale má potenciál stát se novou psychologickou badatelskou školou či směrem.

Václav Linkov působí v Ústavu aplikované psychologie Fakulty sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě.

docentka Michaela Pešková

Docentka Pešková se habilitovala v oboru Dějiny konkrétních literatur (slovanské literatury). Zaměřuje se na ruskou literaturu a její areálové přesahy.

Ve své habilitační práci interpretuje vybrané romány ruského autora Vladimira Sorokina a českého autora Jáchyma Topola z imagologického hlediska. Komparativně vykládá jimi zpodobněné imagologicky signifikantní jevy kulturně specifické, jako utváření ruské a české národní identity, konstruování ruského a českého autoimage a heteroimage a vývoj česko-ruských vztahů. Převažující synchronní pohled autorka uvádí do širších historických, kulturních, ideologických a metodologických souvislostí. Habilitační práce docentky Peškové je originální v samotném výběru tématu, jež v podobném rozsahu a srovnávacím přístupu nebylo doposud zpracováno, v soustředění na nejnovější uměleckou literaturu a aktuální současnost.

Michaela Pešková působí na Katedře ruského jazyka Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

docent Lukáš Lafférs

Docent Lafférs se habilitoval v oboru Ekonomie. Věnuje se ekonometrickým modelům, kauzální inferenci a aplikaci poznatků primárně v oblasti ekonomie pracovního trhu.

Ve své habilitační práci se zabývá oblastí ekonometrie se zaměřením na modelovou neurčitost. Přináší originální a inovativní příspěvky ke dvěma směrům, které jsou důležité pro obecnou ekonomickou problematiku. V prvním případě docent Lafférs naznačuje, jak se vypořádat s modelovou nejistotou ve vysokorozměrném prostředí pomocí metod strojového učení. Přispívá k tomuto směru zejména zavedením nových odhadovacích metod mediační analýzy a dynamických efektů intervence. Ve druhém případě docent Lafférs navrhuje, jak provádět analýzu citlivosti identifikačních předpokladů pomocí neúplných modelů. K této diskusi přispívá poznatky o citlivostní analýze rozšířením mediační analýzy a modelů, které pracují se zkresleným datovým vzorkem.

Lukáš Lafférs působí na Katedře matematiky Fakulty přírodních věd Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici.

docent Pavol Minárik

Docent Minárik se habilitoval v oboru Veřejná ekonomie. Zaměřuje se na ekonomii náboženství, zvláště ve střední a východní Evropě za vlády komunistických stran a v následujícím postkomunistickém období.

V habilitační práci se zabývá otázkami souvisejícími s náboženstvím v komunistické a postkomunistické střední Evropě z ekonomického hlediska. V rámci ekonomie náboženství se autor věnuje různým dimenzím náboženského chování, institucionální dynamice a socioekonomickým interakcím. První linie výzkumu docenta Minárika nabízí vysvětlení náboženského chování v uvedených obdobích z mikroekonomické perspektivy s využitím formálních ekonomických modelů. Druhá linie výzkumu se zabývá vztahy státu a církve v České republice, zejména majetkovým vyrovnáním státu s církvemi po sametové revoluci. Třetí linie výzkumné činnosti se zaměřuje na vztah religiozity a sociálních a ekonomických postojů v postkomunistickém období.

Pavol Minárik působí na Katedře ekonomie a managementu Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

docentka Alena Kluknavská

Docentka Kluknavská se habilitovala v oboru Politologie. Zaměřuje se na teorii komunikace, na výzkum veřejného diskurzu a výzkum populismu.

V habilitační práci se zabývá tématem populismu v komunikaci. Zkoumá specifické komunikační prvky populistických narativů, role politických a veřejných aktérů v ní, odhaluje příležitosti pro tvorbu a šíření takové komunikace a posuzuje reakce veřejnosti na tuto formu politické komunikace. Kolegové z oboru oceňují inovativnost a metodologickou propracovanost uvedených studií. Habilitační práce docentky Kluknavské prokazuje značné zapojení autorky do probíhajících odborných debat o populistické komunikaci. Tato hluboká angažovanost spolu s teoretickou ostrostí a analytickou přísností podtrhuje mimořádný přínos habilitační práce pro obor Politologie.

Alena Kluknavská působí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

docentka Hedvika Koďousková

Docentka Koďousková se habilitovala v oboru Politologie. Věnuje se výzkumu politik v oblasti energetiky s důrazem na jejich sociální aspekty a dopady energetické tranzice.

Ve své habilitační práci se zaměřuje na problematiku energetické chudoby, tedy nedostatečného přístupu domácností k základním energetickým službám. Na příkladu České republiky a skrz holistickou perspektivu odkrývá skryté příčiny a dopady energetické chudoby a zranitelnosti. S pomocí tzv. „indexu energetické zranitelnosti“ a lokálních šetření v nejvíce energeticky zranitelných lokalitách přetváří vědecké poznatky do praktických doporučení tak, aby mohly být lépe zacíleny intervence ke zmírnění energetické chudoby a zvládnuty dopady energetických krizí.

Hedvika Koďousková působí na Katedře mezinárodních vztahů a na Mezinárodním politologickém ústavu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

docent Jan Kovář

Docent Kovář se habilitoval v oboru Politologie. Patří k předním odborníkům na výzkum evropské integrace v České republice.

Předkládá jako habilitační práci monografii publikovanou v prestižním nakladatelství Routledge. Téma přistěhovalectví a uprchlictví je diskutováno na příkladech České republiky a Slovenské republiky. Ukazuje, že imigrace již není doménou jen západoevropských zemí, ale postupně zásadně proměňuje politiku v zemích střední a východní Evropy. Zvláštní zmínku si zaslouží mimořádně bohatý empirický materiál shromážděný autorem (projevy na plenárních zasedáních a mediální výstupy). Velkým přínosem habilitační práce je její interdisciplinárnost. Docent Kovář v textu předkládá důležité závěry pro politologii, komunikační studia i pro specifičtější odborné oblasti migrace a evropských studií.

Jan Kovář působí jako ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a na Katedře mezinárodních vztahů University of New York in Prague.

Hlavní novinky