Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se pyšní nejen cenou Grand Prix Architektů za realizaci výjimečné stavby, kterou obdržela před více než dvaceti lety, ale především nedávným oceněním Bibliotheca inspirans za mimořádnou péči o rozvoj a wellbeing svých zaměstnanců. Největší tištěný knihovní fond na univerzitě obsahující současnou odbornou literaturu i vzácné staré tisky, podpora vzdělávání zaměřená mimo jiné na problematiku umělé inteligence, ale i školení pro práci v technologické studovně jsou jen částí širokého spektra služeb, které nabízí neobyčejně velkému počtu uživatelů a uživatelek. Kam směřuje knihovna, která je unikátní i tím, že slouží jako výcvikové pracoviště pro studující knihovnického oboru, jsme hovořili s její vedoucí, Markétou Bočkovou.
Filozofická fakulta je jednou ze zakládajících fakult Masarykovy univerzity. Jaká je historie její knihovny?
Než vznikla Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, měla fakulta několik knihoven, které sloužily potřebám konkrétních ústavů a kateder. To se časem ukázalo jako nevyhovující a v roce 1952 bylo založeno Knihovní středisko. Potřeba mít centrální knihovnu nadále trvala, proto se na ni pamatovalo při rozšiřování areálu filozofické fakulty. Od března 1961 sídlila ústřední knihovna v části nově postavené budovy D. V průběhu let však výrazně narostl objem knihovního fondu a kapacita studovny také nebyla dostačující. Od devadesátých let se znovu začaly řešit nevyhovující prostory pro poskytování knihovních služeb. V roce 1997 vypsala Masarykova univerzita na knihovnu veřejnou architektonickou soutěž, kterou vyhrál ambiciózní projekt ze studia Kuba & Pilař architekti. Stavět se začalo v roce 2000 a slavnostní otevření se konalo v květnu 2002. Důležité je připomenout, že do roku 2005 sloužila knihovna také fakultě sociálních studií.
V areálu filozofické fakulty je hlavní budova knihovny označena písmenem F, má čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Co všechno je součástí této novostavby?
Z hlediska tištěného fondu je naše knihovna největší na univerzitě, má více než 600 000 zdrojů. Přes 80 000 jednotek, což je pouze malá část knihovního fondu, se nachází formou volného výběru ve třech identických patrech této hlavní budovy, kde naleznete také studovny, Makerspace a Tiché kafe. Toto množství knih ve volném výběru slouží k tomu, že uživatelé naleznou konkrétní literaturu nebo zdroje, které potřebují ke studiu, a zároveň je tu nabídka aktuální produkce. Další knihovní jednotky se nachází v obrovských skladech v budovách F, B2 a v dílčích knihovnách.
Kolika dílčím knihovnám zajišťujete knihovní služby?
Metodicky vedeme 11 dílčích knihoven, přičemž jednou z nich je Knihovna Mendelova muzea. Některé z nich mají i dvacetitisícový volný výběr a specializované sbírky odpovídající požadavkům konkrétních seminářů, ústavů a kateder, ale i lokalitám, protože filozofická fakulta nesídlí jen v areálu na Arne Nováka. Největší dílčí knihovna Historického ústavu zaměstnává oborové knihovníky, tedy historiky, kteří mají specifické stavění volného výběru tak, aby používali přesné pojmy a vše, co je pro ten obor specifické.
Jakou odbornou literaturu nabízíte?
Knihovna kopíruje obory, které se na filozofické fakultě studují. Je tu zastoupena filozofie, historické vědy, klasická studia, filologické obory, archeologie, pedagogika, společenské vědy, uměnovědy a nová média, psychologie, etnologie, religionistika, informační studia a knihovnictví, máme u nás i staré tisky. Protože se obory v současné době dost prolínají, naleznete zde i literaturu z oblasti medicíny, kterou využívají například psychologové. Pro studující počítačové lingvistiky nakupujeme tituly o programování. Máme publikace ke všem kategoriím Mezinárodního desetinného třídění, hojně je zastoupena přírodověda, z technických oborů dominuje architektura.
Bohemisté a překladatelské obory využívají ke studiu beletrii. Nových titulů se však vydává mnoho, jaká jsou kritéria pro její nákup?
Není možné kupovat vše, proto zvažujeme, co pořídit. Primárně sledujeme požadavky jednotlivých oborů, při doplňování fondu vycházíme z doporučení na studijní literaturu, která přichází od vyučujících, studujících i z pracovišť. Jazykové obory například vyžadují některé tituly ve více verzích, kvůli srovnání překladů. Z aktuální české produkce vybíráme tituly podle osvědčených autorů i našich absolventů, vybíráme je také podle recenzí, ocenění Magnesia Litera a podobně. Dáváme si hodně záležet na tom, aby byl volný výběr živý, byly tam věci aktuální a současné, ale zároveň poptávané a půjčované. Díky zpětným datovým analýzám sledujeme, co se kde a jak často půjčuje. Jakmile o knihu 4 roky nikdo neprojevil zájem, putuje do skladu.
Díky širokému výběru cizích jazyků, které je možné na fakultě studovat, máte unikátní fond. Jaké jazykové verze jsou v něm zastoupeny?
Máme zde Centrum asijských studií, kde je zastoupena například japonština, čínština, vietnamština, studují se u nás baltské jazyky, jihoslovanské a další. Získávat tištěné či elektronické publikace z asijských trhů je složité, naše akvizice v tomto směru odvádí skvělou práci.
Co vzácného obsahuje váš rozsáhlý historický fond?
V depozitáři jsou staré tisky, které zahrnují inkunábule, multiplikáty a konfiskáty ze zámku Lednice, Lešná, Dinotice, Kýchová a Halenkov, ale také dary a odkazy z pozůstalostí. Velmi vzácný je nedávno restaurovaný prvotisk Pražské bible z roku 1488, Melantrichova bible vydaná roku 1557 a jiné. Máme například knihu o vaření z rozmezí let 1780–1800 a další zajímavé tisky. K Pražské bibli bych chtěla dodat, že se její obnova uskutečnila ve spolupráci s Ateliérem restaurování Univerzity Pardubice, který v našem fondu starých tisků hledá, co dalšího by mohl v budoucnu restaurovat.
Staré tisky jsou uloženy v archivu. Jaká pravidla pro jejich uchovávání musíte dodržovat? Mohou se půjčovat?
V našem týmu máme kolegyni se specializací na péči o archivní tisky. Jejich uložení má pevně daná pravidla: například zabezpečení prostoru, omezený přístup, v místnosti se hlídá teplota, vlhkost, s tiskem se může manipulovat jen v rukavicích a podobně. Knižní jednotky ze sbírky starých tisků běžně nepůjčujeme, ale na vyžádání je připravíme do studovny. Součástí žádosti musí být zdůvodnění, proč se má půjčit právě tento tisk. Jde o to, že pokud uživatel nebo uživatelka potřebuje například prostudovat jakoukoliv německy psanou bibli, není nutné zapůjčit nejvzácnější tisk, proto nabídneme ke studiu jiný.
Které z osobností odkázaly filozofické fakultě své knihovny?
Pečujeme o dílo literárního historika a profesora literatury Arna Nováka, kterému jsme vybudovali digitální knihovnu. Na základě darů profesora Hanse Beltinga vznikla seminární knihovna, máme i další.
Nalezneme mezi tituly ve vaší knihovně něco vysloveně neobvyklého?
Díky daru Mendlovu muzeu máme ve fondu knihu o včelařství v taiwanštině.
Kolik je v knihovně studijních míst a jaké máte typy studoven?
Studovny máme na dvou místech. V hlavní budově knihovny je 304 míst v tichých studovnách a 4 jsou v technologické studovně Makerspace. Tiché studovny jsou velmi poptávané. Když bydlíte na sdílených privátech a na kolejích, studovna je prostor, kde máte klid, ale i určitý režim pro studium. Týmové studovny, kde je možné připravovat společné projekty, se nachází v druhém patře budovy D. S kapacitou pro pět lidí máme čtyři studovny a dvě učebny jsou pro deset studujících.
Odkud vzešel nápad na Makerspace a jak ho filozofická fakulta využívá?
Workshopy v Makerspace nebo FabLabech byly tématem, které řešil bývalý proděkan Petr Škyřík. Nápad přišel ze zahraničí, my jsme byli první z knihoven Masarykovy univerzity, která ho realizovala. Studujícím a akademikům nabízíme prostory Makerspace s tím, že si náplň workshopů sami vymýšlí podle potřeb svých pracovišť. Například Katedra divadelních studií si v něm navrhla a připravila 3D modely divadelních budov a strojů od antiky do současnosti, které používají jako pomůcku při zkoušení a u státnic. Ústav hudební vědy měl projekt na to, jak vytvářet filament pro 3D tisk z PET lahví pro modely hudebních nástrojů.
Které technologie máte v Makerspace studovně?
Máme 3D tiskárny, laserovou řezačku, brýle na virtuální realitu, Ozobot, obráběcí stroj CNC a lis na výrobu placek. Nejvyužívanější technologii je překvapivě šicí stroj, nově jsme zakoupili vyšívací stroj a tiskárnu na textil. V rámci služeb prodáváme také materiály k některým přístrojům. Ať už zde chcete mít výuku, anebo si potřebujete něco přišít, Makerspace je všem k dispozici. Souvisí to mimo jiné i s tématem udržitelnosti, kterému se naše knihovna věnuje.
Za jakých podmínek je možné v této studovně pracovat?
Makerspace můžete využívat poté, co vám moji kolegové vysvětlí, jak zacházet s přístroji. Poté, co projdete vstupním zaškolením, máte do místnosti volný přístup na kartu. Protože je počet míst omezený, je lepší předem provést rezervaci v kalendáři. Protože současná kapacita studovny nestačí, máme v plánu ji rozšiřovat.
Jako jedna z mála fakultních knihoven se věnujete tématu umělé inteligence. Čemu konkrétně?
Pomáhat v rámci bezpečné práce s umělou inteligencí (AI) je strategická nutnost. Z toho důvodu vznikla v knihovně, v rámci podpory studia a vědy, pozice AI metodičky. AI přináší velké příležitosti, ale i rizika, a proto se zaměřujeme na ochranu citlivých údajů, výzkumných i osobních dat, ale také na způsob citování AI při plnění studijních povinností. Práce s AI je kompetence nutná pro budoucí uplatnitelnost studujících a pro konkurenceschopnost výzkumníků. Přestože jde primárně o práci s informacemi, důležité je neopomenout využívat kritické myšlení, protože největším tématem AI je stále bezpečnost dat. Knihovna nabízí workshopy, lekce a konzultace zaměřené na využívání AI při studiu a ve výuce, ale i při výzkumu. Tato služba je momentálně v testovacím provozu.
Jaké další vzdělávání v rámci knihovny poskytujete?
Jsou to například oborové lekce, kdy si nás určité pracoviště zve přímo do výuky a podle toho upravujeme nabídku zdrojů a služeb. Pak jde o lekce, které organizuje knihovna, kam patří informační a technologické vzdělávání zaměřené na studující bakalářských a magisterských programů, a speciální přednášky pro doktorandy. Máme garanta pro informační vzdělávání, který řídí několik lidí vyučujících vyhledávání v informačních zdrojích, zabýváme se podporou vědy, hodnocením vědeckého výzkumu a bibliometrií. Sedm kolegů připravuje workshopy pro práci v Makerspace.
Na filozofické fakultě je možné studovat knihovnictví. Je mezi tímto oborem a knihovnou užší propojení například ve výuce?
S Katedrou informačních studií a knihovnictví spolupracujeme jakožto výukové pracoviště pro praxi v akademické knihovně. Studentky a studenti u nás mají dvakrát týdenní blok, ve kterém je seznámíme s provozem knihovny, ukážeme jim, co to znamená pracovat v katalogizaci a poté si vyzkouší práci v přímých knihovních službách. Díky spolupráci s katedrou máme nejen dobrý přístup k informacím z oboru, ale také okamžitou zpětnou vazbu od studujících, což je pro nás velmi důležité. Další výhodou je i to, že si během této praxe můžeme vyhlédnout budoucí kolegy a kolegyně. Tuto možnost většina akademických knihoven v republice nemá, protože knihovnictví se studuje jen v Praze, v Brně a v Opavě.
Vaše knihovna má velmi dlouhou provozní dobu a bývá plná i o víkendu. Kolik knihovníků u vás pracuje?
Provozní dobu máme v pracovní dny od 9 do 20 hodin, o víkendu jsme tady od 9 do 17 hodin. Je to 71 hodin týdně, proto pracujeme ve dvousměnném provozu. V jednu dobu jsme byli jediní, kdo měl otevřeno dlouho i o víkendu, proto si sem zvykli chodit i studující z jiných fakult. Velká návštěvnost o víkendu je daná i tím, že mnoho uživatelů a uživatelek bydlí v centru a mají to k nám blíž než například do kampusu. Celkově je nás zde 35 knihovnic a knihovníků, kteří zastávají různé specializace. Část z nich je ve službách a část v zázemí, kde se věnují akvizici a katalogizaci. Noví zaměstnanci si projdou kompletně celý provoz, ti stálí se zaměřují na svou konkrétní specializaci.
Trendem současných knihoven jsou prostory pro odpočinek. Jak řešíte nedostatek relaxačních zón, které nebyly součástí projektu knihovny?
Přímo v knihovně je v suterénu jedna malá relaxační zóna nazvaná Tiché kafe. V budově máme nádherný výhled na fakultní dvůr, takže jsou křesílka a stolky u oken ve druhém, třetím a čtvrtém patře stále obsazené. Měnící se potřeby uživatelů, které nemohly být před více než dvaceti lety zohledněné v projektu knihovny, řeší fakulta tím, že se odpočinkové zóny „vnořují“ také do areálu na Arne Nováka. V přízemí budovy D je k dispozici čítárna, kde můžete studovat, odpočívat anebo se najíst. Je to živý prostor propojený s kavárnou kaFFe.
Minimalistická budova knihovny získala v roce 2002 hned několik cen v největší české architektonické soutěži o nejlepší realizaci Grand Prix Architektů. Máte vůči této stavbě nějaké závazky?
Budova je architektonický unikát a my jsme pyšní na všechny ceny, které získala. Snažíme se o ni dobře pečovat, aby vše odpovídalo původnímu záměru, a prostor byl pro uživatele, kterých chodí čím dál tím víc, stále komfortní. Když například chystáme nějaké změny, ať už se jedná o revitalizaci nebo rekonstrukci, konzultujeme to s architektem Ladislavem Kubou.
Jste první knihovna, která začala využívat robotické vysavače. Z jakého důvodu?
Hlavní budovu knihovny navštíví přes 190 000 návštěv ročně, průměrná návštěvnost během roku je kolem 700 uživatelů a uživatelek za den. Proto jsme řešili, jak co nejlépe zajistit kvalitní a smysluplný úklid pro tak velké vytížení. Nešlo nám pouze o čistotu na oranžových kobercích, ale také o zachování co nejvíce antialergického prostředí. Na zkoušku jsme si od jedné firmy vypůjčili průmyslový robotický vysavač a brzo bylo jasné, že skvěle zvládne udržovat velký prostor. Co se týče technologií, máme vedení, které nás v nákupu plně podpořilo, a momentálně máme dva stroje. V náročném provozu knihovny je automatizace smysluplná, ale nemohla by fungovat bez lidí. Náš tým se každý den stará o to, aby vysavače byly rozneseny po patrech, zajistilo se jejich nabití a nezavazelo jim nic v cestě.
Dobře udržované prostředí má ve výsledku pozitivní vliv na uživatele i na zaměstnance. Vaše knihovna se zabývá i kompostováním, což není úplně obvyklé, že?
Dáváme si záležet na tom, aby byl všude dostupný tříděný odpad, vlastníme i kompostér, do kterého stahujeme bioodpad ze studentských kuchyněk. Tím pak hnojíme zeleninu v zahrádce za knihovnou, ale hlavně přísavník, který se pne po knihovně a v létě nám dělá přirozenou klimatizaci.
Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU získala v roce 2024 prestižní cenu Bibliotheca inspirans za mimořádnou péči o rozvoj a wellbeing svých zaměstnanců. Co konkrétně to znamená?
Komise, která nám ocenění Bibliotheca inspirans udělovala, se zaměřila na flexibilitu práce u nastavování zkrácených úvazků při návratu z rodičovské dovolené, možnosti pracovat na home office a podpory silných stránek zaměstnanců. Zároveň ocenila kultivované pracovní prostředí a možnost využívat komunitní zahradu k odpočinku. Osobně to vnímám jako ocenění nejen pro knihovnu, ale pro filozofickou fakultu a Masarykovu univerzitu, protože mi jako vedoucí umožňují nastavovat dobré podmínky pro zaměstnance.
Co máte ráda a čeho si osobně ceníte na „své“ knihovně?
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity reflektuje potřeby uživatelů a uživatelek a je velmi různorodá. Bere si to nejlepší z tradic a spojuje to s moderními trendy v naprosto unikátními mixu, za kterým stojí celý tým. Proto si jednoznačně nejvíc cením lidí. U nás je neuvěřitelně dobrý kolektiv lidí, kteří jsou odborníci na svém místě, mají chuť se dál vzdělávat, a navíc jsou mi lidsky blízcí. Díky nim se opravdu těšíte do práce. Mimořádnost našeho kolektivu se ukázala nejen při krizových situacích, které jsme řešili během pandemie covidu, ale i když se jedná například o úklid po stavbě. Když je třeba, tým se zvedne a jde umývat výtah a schody, protože chce vše včas připravit pro uživatele. Moji kolegové a kolegyně jsou skvělí v tom, že jim práce dává smysl a mají ji rádi.
