Masarykova univerzita se snaží být aktivní nejen v oblasti vzdělávání a výzkumu, ale v rámci své třetí role také v širší společenské sféře. Proto se zapojuje do různých projektů a iniciativ, které mají za cíl podporu udržitelného rozvoje, poskytování znalostí a expertní odborné asistence, která může pomoci při řešení aktuálních problémů společnosti, spolupracuje s komunitou.
Připojením ke Květnové výzvě přispívá nejen k ochraně životního prostředí, ale také ke zdravému životnímu stylu svých zaměstnaných a studujících a jejich úsilí o udržitelnější každodenní cestování. „Zapojení do výzvy Do práce na kole je jedním z konkrétních kroků, které Masarykova univerzita podniká v rámci své strategie udržitelnosti. Cílem je snižovat uhlíkovou stopu, omezovat individuální automobilovou dopravu, přispívat k rozvoji udržitelných dopravních návyků a zviditelňovat potřebu bezpečné infrastruktury pro chůzi a cyklistiku,“ uvádí ředitel Odboru administrativně-správní podpory RMU Richard Hubl.
Květnová výzva může být pro někoho novinkou, pro mnoho lidí je ale akcí, na kterou se těší již poněkolikáté. Například ekonomicko-správní fakulta akci podporuje již více než deset let, několik let se jezdí i na filozofické fakultě, kde se i letos tvoří poměrně dost týmů – v březnu jich bylo deset. Na pedagogické fakultě a fakultě informatiky se do práce na kole pojede letos podruhé. Výzvu k zapojení do této aktivity v květnu vypsala také fakulta sportovních studií. Aktivitu u svých zaměstnaných a studujících podporují i další fakulty a pracoviště, fakulta sociálních studií, právnická fakulta, farmaceutická, přírodovědecká i lékařská fakulta.
Na to, abyste udělali změnu, která zlepší váš život, není podle odborníků nikdy příliš pozdě. Nezáleží, kdy začnete. Nemusíte jezdit Tour de France, abyste viděli výsledky, stačí, když budete konzistentní. Změnu uvidíte, a hlavně pocítíte už po měsíci či dvou v sedle.
Tetky vyhrály loňskou výzvu na pedagogické fakultě
Soňa Kudelová z pedagogické fakulty jezdí na kole do práce od covidu. „Manžel mi tenkrát koupil nové kolo, a protože bydlím v rekreační oblasti Brněnské přehrady s cyklostezkou, která vede až přímo do Brna k pedagogické fakultě, bylo mi jasné, že nevyužít této příležitosti by byl hřích. Také pro mě byla motivací jedna kolegyně, která jezdila z Bystrce na Poříčí na kolečkových bruslích,“ říká o udržitelné dopravě do práce žena, kterou na fakultě můžete potkat na ekonomickém oddělení.
S týmem Tetky se chce zapojit do výzvy i v letošním roce. „Konkurence na fakultě minulý rok sice moc velká nebyla – čtyři týmy, celkem 16 lidí, ale nám stačila na to, abychom se průběžným sledováním celkového skóre v závěru hecovaly k vyšším výkonům, což ve výsledku znamenalo náš malý úspěch. Třeba se letos přihlásí více lidí a týmů a bude to o to zajímavější,“ věří Soňa Kudelová. Do práce na kole jezdí nejen v květnu, ale od jara do podzimu jednou až třikrát týdně podle chuti a aktuálních možností. „V létě omezeně kvůli vysokým teplotám. V zimě vyrážím spíš výjimečně a za předpokladu, že je ráno přijatelná teplota, to je od 3˚C. V květnu v rámci akce Do práce na kole se samozřejmě snažím jezdit každý den. Ovšem ne každý týden to vyjde, například kvůli návštěvě lékaře nebo nevyhnutelným povinnostem kolem dětí. V takových případech se snažím nahradit auto městskou hromadnou dopravou, ze které vystoupím o několik zastávek dříve a do práce dojdu pěšky.“
Jízda na kole do práce je i přes pravidelnost pro Soňu Kudelovou stále osobní výzvou. „Vydržet jezdit 13 km do práce a 14 km z práce není pro mě úplně snadné. Každodenní představa zpáteční cesty, která zahrnuje několik ne zrovna malých kopců, je dostatečně odrazující a chce to hodně silné vůle, když se vám na kolo zrovna úplně sednout nechce. Také může být někdy náročné skloubit osobní, rodinné i pracovní povinnosti. Dá se to ale zvládnout dostatečnou organizací a také vstřícným přístupem okolí. Například minulý rok jsem celou rodinu připravila na to, že maminka/manželka bude vytíženější a unavenější a že bude nutné některé povinnosti převzít. Ve výsledku to ale nakonec nebylo negativum, protože rodina pomáhala a fandila, obě dcery viděly, že pro sebe něco dělám, což považuji za výchovné,“ dodává Soňa Kudelová, na kterou manžel prozradil, že diplom a medaile z loňského roku stále visí jako připomínka úspěchu na ledničce.
Tři a půl tisíce kilometrů pěšky na fakultu
Na ekonomicko-správní fakultě má Květnovou výzvu od roku 2019 na starosti personální manažerka Petra Ježová. Počet účastníků se drží stabilně kolem padesáti, zapojují se jak akademici, tak neakademici. Ona sama nejezdí na kole, ale do práce chodí, což je také jedna z možností, kterou si účastník může v Květnové výzvě vybrat. „Chodím do práce i z práce každý den. Mám tak svoji celoroční výzvu. V průměru nachodím víc než 3 500 kilometrů ročně,“ říká Petra Ježová, která patří do týmu HRupky složeného výhradně z pracovnic personálního oddělení. „Vznikl spontánně před několika lety s potřebou nejen se hýbat, ale udělat i něco pro životní prostředí,“ dodává Petra Ježová s tím, že loni tým zvítězil i v kategorii nejlepší fotka týmu pro oblast Brno.
Pro Jiřího Poláčka, vedoucího Střediska vědeckých informací, je Květnová výzva pouhým zpestřením. Do práce jezdí na kole pravidelně od dubna do října, a to právě díky Květnové výzvě, která ho před lety přesvědčila o tom, že to jde. „Loni jsem se bohužel potýkal s defekty. Šestkrát jsem píchnul a šel jsem třeba i osm kilometrů vedle kola pěšky. Na druhou stranu mě těší, že cyklisté drží při sobě a vždy se najde někdo, kdo nabídne pomocnou ruku,“ popisuje Poláček.
Účastníci výzvy využívají dobré polohy ekonomicko-správní fakulty, jejího napojení na cyklostezku kolem Svratky i dobrého zázemí na fakultě v podobě sprch a možnosti uzamčení kol.
