Při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války navštívily pracovnice Archivu MU 20. května Památník Mauthausen, aby za Masarykovu univerzitu a Česko-slovenskou biologickou společnost položily věnce u pamětní desky připomínající umučené vědce a učitele brněnských vysokých škol. Navázaly tím na tematickou výstavu Nejlepší uctívání jest zajisté následování.
Památník Mauthausen se nachází asi 20 kilometrů východně od rakouského Lince. „Koncentrační tábor byl zřízen již 8. srpna 1938. První vězni do něj byli přivezeni z koncentračního tábora Dachau. Nejdříve byli nasazeni na stavbu samotného tábora a poté na výrobu stavebního materiálu pro společnost Deutsche Erd- und Steinwerke GmbH (DEST), neboť se u tábora nacházel lom na žulu. Koncem roku 1939 byl mauthausenský tábor již přeplněn, proto byl asi v 5 kilometrů vzdáleném Gusenu vybudován další koncentrační tábor. I tento využíval vězně na otrockou práci v lomech na žulu,“ připomíná historické okolnosti ředitelka Archivu MU a historička Jana Barbora Slaběňáková.

Koncentrační tábor Mauthausen byl určen především k likvidaci ideologických a politických odpůrců fašismu. V krutých pracovních podmínkách umírali nejen odbojáři, ale také představitelé inteligence různých evropských národů. Od roku 1941 tam byli na základě příkazu říšského protektora Reinharda Heydricha posíláni občané z Protektorátu Čechy a Morava. Do roku 1945 bylo do Mauthausenu a Gusenu deportováno přes 7 000 Čechů a Slováků, podle nacistických statistik tam zahynulo více než 4 400 lidí. Tábory byly osvobozeny v květnu 1945 americkými vojenskými jednotkami.

Pocta obětem z Masarykovy univerzity
Vzdát hold členům brněnské akademické obce se zrodil při studiu historických dokumentů uložených v Archivu MU v souvislosti s přípravou výstavy Nejlepší uctívání jest zajisté následování, která je dostupná také online. Delegaci pracovnic archivu motivovalo především uctění památky deseti profesorů, čtyř docentů a dvou asistentů z Masarykovy univerzity, jejichž život v Mauthausenu vyhasl v letech 1942 až 1945. V minulosti památník navštěvovali rovněž zástupci vedení Masarykovy univerzity.

Pamětní deska, která připomíná umučené vědce a učitele brněnských vysokých škol, se nachází nedaleko vstupní brány do koncentračního tábora v Mauthausenu a je umístěna na jeho vnitřní zdi. „Původní kamenná deska instalovaná mezi lety 1990 a 1991, z níž už odpadávala písmena, byla v květnu 2003 nahrazena v horní části novou bronzovou deskou akademického sochaře André Víchy. Slavnostního odhalení se tehdy zúčastnili rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška a rektor Vysokého učení technického v Brně Jan Vrbka. S kolegyněmi jsme položily k této desce květinu za Masarykovu univerzitu a taktéž věnec za Česko-slovenskou biologickou společnost, jejímiž členy byli někteří z umučených vědců,“ říká Slaběňáková.

Památník Mauthausen
V poválečném období byla v areálu stržena většina vězeňských bloků a další budovy. Na místě bývalého koncentračního tábora zřídila Rakouská republika na jaře 1949 Památník Mauthausen, který není pouze pietním místem. Jedna z budov je od roku 1970 užívána jako muzeum. „V této budově byly provedeny stavební úpravy a od května 2013 v ní lze zhlédnout dvě stálé výstavy Koncentrační tábor Mauthausen 1938–1945 a Místo činu Mauthausen – Hledání stop. Rovněž tam byla nově instalována Místnost jmen, kde je zaznamenáno 81 000 lidí (jejichž jména jsou známa), kteří zemřeli v koncentračním táboře Mauthausen a jeho pobočných táborech,“ vysvětluje Slaběňáková. V budově, kde byla dříve prádelna, je dnes umístěna kaple, na jejímž průčelí visí dřevěný kříž, který papež Jan Pavel II. v roce 1988 věnoval na památku obětem.

Vně areálu bývalého koncentračního tábora vznikly národní památníky několika evropských států. „Československý památník realizoval architekt Zdeněk Rossmann a autorem sochy vězně byl akademický sochař Antonín Nykl. Pomník byl odhalen 24. května 1959. Za zmínku stojí, že oba muži byli věznění právě v Mauthausenu,“ dodává Jana Barbora Slaběňáková.








