Částku téměř 312 milionů korun získala MU na projekt MUNI 3.2.1. z Národního plánu obnovy. Peníze využila na modernizaci různých forem výuky a zlepšení prostupnosti vzdělání na úrovni vysokých škol za pomoci mikrocertifikátů. Vše směřovalo k tomu, aby nejen MU, ale i další vysoké školy uměly lépe reagovat na měnící se potřeby společnosti.
Dvouletý projekt měl tři specifické cíle – transformaci formy a obsahu vysokoškolského vzdělávání, tvorbu nových studijních programů a podporu společných projektů vysokých škol zaměřených na digitalizaci a ověřitelnost dokladů o studiu.
Revoluce v celoživotním vzdělávání
Jednou z nejzásadnějších transformací, kterou projekt MUNI 3.2.1 umožnil, bylo úplné přepracování systému celoživotního vzdělávání (CŽV) na Masarykově univerzitě.
„Dříve tvořily základ celoživotního vzdělávání spíše přípravné kurzy ke studiu, výuka v rámci Univerzity třetího věku, nebo komerční alternativa stávajících studijních programů. Díky projektu ale začaly fakulty intenzivněji přemýšlet nad tím, jak nabídnout veřejnosti vzdělávání ve formě, které bude pomáhat nejen absolventům MU lépe uspět na trhu práce. Vznikl tak systém, který umožňuje nabízet kurzy malého rozsahu a rychle reagovat na změny a požadavky trhu nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání zaměřených na rozšiřování znalostí či dovedností,” zmínila prorektorka pro celoživotní vzdělávání, transfer technologií a udržitelnost Monika Jandová, která měla tuto část projektu na starosti.
Nová struktura CŽV umožňuje širší využití nástrojů Informačního systému MU, zjednodušuje a zrychluje přípravu nových kurzů a také zajišťuje bezpečné nakládání s osobními údaji. „Díky novému systému máme množnost efektivně kontrolovat kvalitu celoživotního vzdělávání a jeho vznik umožnil také sjednotit nabídku kurzů na jednom místě,” doplnila prorektorka.
Mikrocertifikáty
Nedílnou součástí rozvoje CŽV se staly také mikrocertifikáty. Jde o specializované profesní vzdělávání se závěrečným ověřením znalostí, které mají absolventi potvrzené elektronickým záznamem. Tento mikrocertifikát je tak přenositelné, ověřitelné a mezinárodně uznatelné osvědčení. Na přípravě této formy vzdělávání se podílelo 26 veřejných vysokých škol. MU měla na starosti analýzu zahraničních zkušeností v této oblasti a její odborníci také vytvořili unikátní jednotný systém pro ověřování mikrocertifikátů.
Kurzy zakončené mikrocertifikátem umožňují flexibilní a cílené vzdělávání, které odpovídá evropským standardům. Prostřednictvím přímého odkazu nebo QR kódu je možné zobrazit náhled osvědčení a ověřit jeho platnost v systému pro ověřování mikrocertifikat.cz i v systému Europass.
MU má v současnosti ve srovnání s jinými univerzitami nejvíce mikrocertifikátových kurzů. Poskytuje také metodickou podporu pro přípravu a realizaci kvalitní nabídky programů celoživotního vzdělávání. „Výzvou do budoucna zůstává lepší komunikace výhod kurzů zakončených mikrocertifikátem zejména směrem k soukromé sféře, protože ne všichni aktuálně chápou jejich výhody. Klíčovým krokem, který však přesahuje možnosti univerzity, je pak vytvoření národního rámce pro mikrocertifikáty, který by definoval, kdo je může vydávat a za jakých podmínek a zajistil tak důvěryhodnost celého systému,“ popsala další výzvy prorektorka Jandová.
Lekce z pandemie a budoucnost
Jednou z oblastí, kde projekt přinesl viditelné změny, je rozvoj distanční, online a kombinované výuky. „Potřeba rozvíjet tyto formy výuky se ukázala za covidu, kdy jsme připravili řadu metodických materiálů, jak distanční a online výuku dělat. Tento projekt nám pak umožnil podpořit v tomto směru fakulty metodicky, novými nástroji i finančně, aby mohli tyto formy výuky rozvíjet dál podle svých potřeb,“ uvedl prorektor pro vzdělávání a kvalitu Michal Bulant. V rámci projektu například vznikl na filozofické fakultě první plně distanční studijní program Design informačních služeb.
Podle prorektora začala univerzita také intenzivně řešit kvalitu studijních opor, zejména u kombinovaných forem studia, kde se mísí prezenční a online prvky, a využívání elektronických studijních materiálů i v prezenční výuce. „Zvyšující se podíl digitálních forem výuky klade vyšší nároky na dovednosti vyučujících i studentů, což si vyžádalo metodickou podporu, školení a inovace digitálních materiálů,“ doplnil Bulant.
Proměnou prošel také Informační systém MU (IS MU), kde bylo a je záměrem upravit jej tak, aby fungoval víc jako learning management systém, tedy systém pro správu výuky. „Cílem je systém modernizovat a co nejvíce zjednodušit jeho použití pro učitele i studenty,“ vysvětlil Bulant.
Nové studijní programy
Díky projektu vzniklo na MU také několik nových studijní programů. Část z nich byla iniciována přímo státem v rámci takzvaných progresivních oborech, o které univerzity soutěžily přímo na úrovni ministerstva školství. Nově připravenými programy v této kategorii jsou navazující magisterské programy Applied Health Economics a Virologie, a bakalářský program Data Analytics.
Projekt MUNI 3.2.1. pomohl také vzniku dalších profesně zaměřených programů, které univerzita soutěžila interně. Vznikly tak nové bakalářské programy jako Kosmetické prostředky, Design informačních služeb a Trenérství, rovněž tato podpora pomohla farmaceutické fakultě s rozvojem navazujícího magisterského programu Kosmetologie a kosmetické prostředky. Kromě toho došlo také k inovaci některých stávajících programů jako Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví nebo Programování a vývoj aplikací.
Prorektor Bulant doplnil, že otázka přípravy nových studijních programů v gescích jednotlivých fakult či ústavů je stále aktuální. „S ohledem na demografický vývoj a kapacity univerzity je však do budoucna potřeba přemýšlet spíše nad tím, jak stávající programy synergizovat a propojovat, než vytvářet programy nové.“
Digitalizace a bezpečnost
Součástí projektu byly také investice do informačních systémů a technologií. Bylo třeba posílit výpočetní kapacity a zajistit vybavení nezbytné pro zajištění digitálních forem výuky a administrativních úkonů spojených se studijní agendou – především jejich bezpečnosti.
Zvýšilo se zabezpečení pro uživatele v prostředí Microsoft 365 a proběhl audit kyberbezpečnosti. Vyšší zabezpečení získala také e-learningová platforma Moodle a z pohledu Informačního systému MU se posílilo zabezpečení propojení IS MU na ostatní komponenty kolaborativní platformy, primárně pak na M365 a MS Teams.
V oblasti digitalizace se povedlo například implementovat možnost převodu jakéhokoliv rozhodnutí o studentovi do ekvivalentní listinné či elektronické podoby, která má stejné právní účinky, a podařilo se také zajistit další rozvoj antiplagiátorského systému.
Projekt MUNI 3.2.1. byl podpořen z Národního plánu obnovy, registrační číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022.
