Čtvrtý ročník letní školy Scriptorium Brunense letos poprvé poskytuje hlubší vhled do světa digital humanities, moderního mezioborového odvětví, které propojuje tradiční humanitní obory s digitálními technologiemi. V průběhu týdne od 23. do 27. června se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity koná několik tematických bloků z oblasti pomocných věd historických zahrnujících přednášky a workshopy pro odborníky i veřejnost. Mimořádná týdenní akce nabízí také exkurzi do kraje Pernštejnů. Zúčastnění se podívají do kostela a pernštejnské hrobky v Doubravníku a na hrad Pernštejn. Pestrý týdenní program je určen nejen odborníkům, ale i středoškolákům a nadšencům z řad veřejnosti.
„V rámci letní školy Scriptorium Brunense máme několik úrovní. Ta základní je určena pro zájemce o historii z řad veřejnosti. Většinou ji cílíme na studující středních škol, kteří by se chtěli přihlásit ke studiu pomocných věd historických, případně na vysokoškoláky se zájmem o historii. Ve druhé úrovni se už vyžaduje určitá míra odbornosti, cílovou skupinou jsou studující historických věd. Třetí úroveň je v angličtině. Blok vedou zahraniční vyučující a je určen nejen studujícím a doktorandům z České republiky i ze zahraničí, ale i odborníkům,“ přibližuje program Stanislav Bárta z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví.
Lákadlem základního bloku je jeden z nejznámějších dokumentů českých středověkých dějin Zlatá bula sicilská. Málokdo ví, že ji tvoří soubor tří listin vydaných v jednom dni císařem Fridrichem II. českému králi Přemyslu Otakarovi I. a jeho bratrovi, moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi. Účastníci semináře se dozvědí, jaké bylo pozadí jejich vzniku, co znamenaly pro české země a co o nich mohou prozradit pomocné vědy historické – sfragistika, paleografie a diplomatika. Součástí základní úrovně jsou workshopy k vývoji latinského písma, mincí a ukázka genealogického výzkumu. Druhá úroveň je věnována například tématu zástavních listin Zikmunda Lucemburského, počátkům městských knih v Brně, listin dokumentujících panovnický sňatek a rozvod, ale i problematice pozdně středověké korespondence.
Mimořádný je program letošní anglické sekce, která se zaměřuje na evropskou diplomatiku pozdního středověku s využitím metod digital humanities a ukázkami nástrojů jako HTR, Text Reuse, GIS tools nebo Finding Charters Online. Anglický tematický blok vznikl ve spolupráci s projektem Distant diplomatics (DiDip), který vede Georg Vogeler na Univerzitě v Grazu. „Georg Vogeler se dlouhodobě zabývá tím, jak lze na digitalizovaném korpusu středověkých listin zkoušet různé nástroje digital humanities, ať už jde o automatické rozpoznávání textu nebo snahu popsat sociální vazby osob, které se podílely na vzniku listin nebo v nich vystupují, popřípadě jazykové rozbory formulářů. První den má metodologickou přednášku, která ukazuje možnosti využití různých metod při práci s digitalizovanými listinami,“ vysvětluje Bárta.
Výzkum listin Zikmunda Lucemburského
Přestože se historické prameny intenzivně digitalizují, jejich zpracování je náročné. V rámci metod digital humanities jsou proto nasazovány různé nástroje, které pomáhají přesněji a rychleji zpracovat obrovské množství dat a digitalizátů. Napomáhá tomu právě projekt DiDip, který je součástí prestižního grantového schématu Evropské rady pro výzkum (ERC).
„Dlouhodobě pracujeme v rámci mezinárodního projektu Regesta Imperii na regestech listin Zikmunda Lucemburského. Od letošního roku máme standardní projekt Grantové agentury České republiky (GAČR), v němž se zabýváme komunikací mezi Zikmundem Lucemburským a císařským městem Norimberkem. Dochovala se celá řada listin, kterou budeme analyzovat a připravovat pro zpřístupnění,“ popisuje Stanislav Bárta grant The Emperor‘s City between diplomacy and war. The communication of Sigismund of Luxembourg with the imperial city of Nuremberg, při jehož řešení navázal Ústav pomocných věd historických a archivnictví spolupráci s ERC projektem.
„Shodou okolností řešili kolegové v Norimberku projekt, který se zabývá analýzou knih odeslané korespondence městské rady, díky nimž máme dva velké pramenné a jazykové korpusy, které můžeme porovnávat a například zjišťovat, jakým způsobem Zikmund komunikoval s městskou radou, jak ho rada podporovala, jak financovala jeho politiku, co jim za to přidělil. To vše se dá najít na pozadí vzniku těchto krásných honosných privilegií, kterými se norimberská městská ráda chlubila,“ upřesňuje Bárta.
