Na první pohled u nové stavby v Univerzitním kampusu Bohunice zaujmou již instalovaná hliníková okna a viditelné změny na fasádě.
Do konce října bude budova kompletně opláštěna alucobondovým obkladem, aby byla zvenku chráněna před vlivy počasí. Velké změny se odehrávají i v interiéru, kde se rýsuje prostorné atrium s nádherným proskleným průhledem na oblohu, projekčním sálem a odpočinkovým schodištěm, které vede do atria z prvního podlaží. V centrální části budovy do nejvyšších pater roste hlavní ocelové schodiště, které bude mít ve finální verzi dřevěný obklad. Pokračuje i výstavba sádrokartonových příček v podzemní i nadzemní části, díky nimž už lze vypozorovat rozčlenění prostoru v jednotlivých podlažích na laboratoře, učebny, technické místnosti či kanceláře. Podobně se už dají odhadnout zasedací místnosti, v přízemí pak studijní oddělení a děkanát farmaceutické fakulty, která se do nové budovy nastěhuje na začátku akademického roku 2026/2027. Stejně tak už dostávají svou podobu různá pracoviště a ústavy. V objektu bude mít své místo i experimentální linka v čistých prostorách, která se zaměří na vývoj a maloobjemovou výrobu léčiv.
„O úspěchu tohoto i na evropské poměry ambiciózního projektu jsem sice nikdy nepochyboval, ale stejně musím smeknout před tím, co na místě ve spolupráci s dodavateli předvedl a předvádí společný projektový a investiční tým rektorátu a zainteresovaných fakult a ústavů,“ uvedl k postupu stavebních prací prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity Radim Polčák.
Ve vnitřních částech stavby pokračují instalace rozvodů technického zařízení budovy a pokládka konstrukčních a izolačních vrstev podlah. Není bez zajímavosti, že budovou povede 75 kilometrů datových kabelů, které se natahují do každé místnosti, a poté se skryjí právě v podlahových vrstvách. Vytváří tak zázemí pro datovou infrastrukturu budovy včetně serveroven, páteřních tras a komponent pro vysokorychlostní přenos dat, které jsou klíčové pro chod laboratoří, kanceláří i výukových prostor.
Budova se třemi podzemními a pěti nadzemními podlažími a vyvýšenou terasou je koncipována jako vysoce energeticky efektivní s minimalizovanou ekologickou stopou a maximálním využitím obnovitelných zdrojů energie. Její součástí je kupříkladu přes 50 geotermálních vrtů o hloubce téměř 200 metrů, které čerpají nízkopotenciální tepelnou energii bez zásahu do podzemních vod. Počítá se rovněž se solárními panely i zelenou střechou, která bude absorbovat případné srážky a napomůže ochlazování budovy při extrémních teplotách.
„Věříme, že zahrnutím prvků udržitelnosti, včetně nejnovějších technologií, do realizace toho strategického projektu nastavujeme nový trend v oblasti budování výzkumných infrastruktur v České republice. Hlediska jako úspory na provozních prostředcích či podpora environmentálních prvků jsou pro celé prostředí vědy a výzkumu a jeho dlouhodobé fungování jedním ze zásadních prvků,“ řekl kvestor MU David Póč.
Součástí MUNI BioPharma Hubu bude i inovované zázemí pro stravování studentů vycházející ze současných aktivit vedení univerzity směrující k naplnění konceptu stravování 24/7. Masarykova univerzita chce využít moderní trendy, kupříkladu ze Skandinávie, a spolupracovat s dodavateli, kteří nabízejí čerstvá jídla uvařená z lokálních surovin formou „farm to fork“. Cílem je minimalizovat plýtvání a složitost – od vaření až po výdej. Jedná se o koncept kombinující otevřený prostor s možností zakoupení jídla nebo ohřátí svého z domova. V MUNI BioPharma Hubu ve Studentské ulici v blízkosti SIMU a Biologického parku najdou od akademického roku 2026/2027 zázemí přes 2 tisíce studujících a desítky zaměstnaných nejen z farmaceutické, ale také z přírodovědecké a lékařské fakulty či vědeckého centra CEITEC MU. Součástí infrastruktury se stane také Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny MU. Od podzimu příštího roku tam začne v plném rozsahu výuka studijních programů pregraduálního i postgraduálního studia.
„Závazek naší univerzity realizovat takto rozsáhlou a po všech stránkách náročnou investici do špičkové vzdělávací a výzkumné infrastruktury v termínu požadovaném Národním plánem obnovy byl velmi odvážný. Ale věřili jsme si a důvěru nám dala také předchozí i současná česká vláda,“ doplnil prorektor Radim Polčák.
Nově vybavená infrastruktura umožní vzdělávání odborníků kupříkladu v oblastech jako je průmyslová farmacie, jejíž absolventi budou působit jako specialisté na výrobu léčiv. Projekt tak na národní úrovni přinese zásadní přidanou hodnotu ve vzdělávání, vědě a výzkumu, farmacii, molekulární biologii či dalších biotechnologických oborech. MUNI BioPharma Hub tak začne od podzimu 2026 naplňovat strategické priority požadované Vládou ČR. Proto projekt vzniká i za významné podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy či Operačního programu Jan Amos Komenský.
Fotogalerie:
Projekt je finančně podporován z Národního plánu obnovy, komponenta 3.2 – část 3.2.4 Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť, číslo projektu: Z332802000004.
