Na stáncích jednotlivých fakult a pracovišť Masarykovy univerzity si návštěvníci mohli vyzkoušet chromatografii pesticidů v zelenině, nahlédnout do půdní biologie pod mikroskopem, objevit záznam stresových událostí v lidských zubech, zasadit hrášek nebo vytvořit příšerku na základě genetického kódu. Registrovaným účastníkům se rovněž naskytla příležitost navštívit Anatomické muzeum profesora Karla Žlábka nebo Simulační centrum Lékařské fakulty MU.
Kampus jako laboratoř i hřiště vědy
„V biologické sekci si mohou zájemci vyzkoušet texturu půdy a pod mikroskopem se podívat na půdní bezobratlé – chvostoskoky a roupice. V chemické sekci si lze vyrobit chromatogram a zjistit, jak analyzujeme pesticidy v rajčeti nebo okurce. Hodně oblíbené je na našem stánku i malování pískem, “ uvedla technička laboratoře Anna Ireinová z pracoviště Mechanistická environmentální toxikologie RECETOX.
Zájem vzbudil také stánek Ústavu antropologie přírodovědecké fakulty, kde si návštěvníci prohlédli lidské i zvířecí čelisti ze středověku nebo pod mikroskopem zkoumali mikrostrukturu zubů. „Do zubů se uchovává vývojový záznam a jsou v nich patrné různé životní události – například neonatální linie, která vzniká při porodu, nebo další, které se považují za stresové,“ popsala lektorka Adéla Hupková. Poznatky ústavu o zubech a kostech zaujaly i Bioskop, a to natolik, že v dané oblasti s velkým ohlasem pořádá kurzy pro středoškoláky.
Veřejnosti – a zároveň v rámci odborného programu v CEITEC MU – se představila skupina jedenadvaceti studentů sdružených v týmu iGEM Brno, kam patří zástupci nejen z brněnských vysokých škol. Jejich společným úsilím je geneticky modifikovat rostlinu, která se nazývá okřehek – duckweed a má ohromný potenciál pro ekologické zemědělství. Obsahuje totiž podobné množství bílkovin jako soja a zároveň jde o nejrychleji rostoucí kvetoucí rostlinu na světě, neboť dokáže za 48 hodin zdvojnásobit svůj objem.
„Chtěli bychom, aby se stal okřehek – duckweed jasnou volbou jako superrostlina, která může nahradit tradiční krmivo pro hospodářská zvířata. Pěstujeme ji ve vertikálních kontejnerech na vodě a testujeme i možnost jejího pěstování na močůvce. Naším cílem je, aby geneticky upravený okřehek jednou představoval udržitelnou a efektivní alternativu k sóji a my tak uzavřeli dusíkovou smyčku, ušetřili peníze farmářům a emise planetě,“ vysvětlila přínos okřehku Klára Pěchoučková, studentka programu Životní prostředí a zdraví při RECETOX. Dodala také, že tým iGEM Brno čeká na konci října v Paříži velké finále největší soutěže syntetické biologie na světě iGEM. Ještě předtím odstartují talentovaní studenti crowdfundingovou kampaň, aby mohli svoji „superrostlinu“ co nejlépe představit světu všichni společně.
Vědecká témata, která oslovila publikum
Cyklus odborných přednášek Mendel festivalu moderovaný prorektorkou MU Šárkou Pospíšilovou pro výzkum a doktorské studium otevřel aktuální témata napříč genetikou, medicínou a udržitelností – od imunoterapie a genetické genealogie přes stárnutí a darování těl až po dopady klimatických změn a vědu v éře Donalda Trumpa. Na otázku, jak rychle stárneme, se zaměřila neurovědkyně a výzkumnice CEITEC MU Klára Marečková. Přiblížila, že rychlost našeho stárnutí ovlivňuje nejen to, jak žijeme teď, ale i to, čemu jsme byli vystaveni už před narozením. Ukazuje se, že stres – zejména chronický – může mít dlouhodobý dopad na mozek a urychlovat biologické stárnutí, které dnes umíme měřit například pomocí epigenetických markerů, krevních ukazatelů nebo podle kvality mitochondriální DNA. Významnou roli hraje také duševní zdraví, tělesná hmotnost v mladé dospělosti nebo naše schopnost vyrovnávat se se zátěží. Dobrou zprávou ale je, že rychlost stárnutí lze ovlivnit – třeba tím, jak o sebe pečujeme, s kým trávíme čas a jak se učíme zvládat stres. Navíc, jak ukazují výzkumy, pozitivní změny v prenatálním období mohou mít dopad i na zdraví budoucích generací. „Stárněte s lehkostí s těmi, které máte rádi,“ uzavřela svou přednášku neurovědkyně.
Trump, věda a role Evropy
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka se společně s českým lékařem, internistou a infektologem Petrem Smejkalem, který souběžně působí v IKEM a v Northern Light Maine Coast Hospital v Ellsworthu ve Spojených státech amerických, snažili přiblížit, jaký dopad by mohlo mít na vědu období vlády Donalda Trumpa. „Spojené státy dlouhodobě fungují jako powerhouse světového výzkumu, zejména díky univerzitám a investicím do biomedicíny, léčiv nebo globálního zdraví. Vědecké nápady často vznikají v Evropě, ale dotahují se v USA. Za éry Donalda Trumpa však byla oslabena řada vědeckých institucí a došlo k propouštění v prestižních agenturách, které financují vědu. Do vědeckých struktur pak byli jmenováni lidé, kteří nemají dostatečné odborné zkušenosti a popírají nebo znovu ověřují vědecké poznatky. Proto USA pozici lídra ztrácí,“ vysvětlil Konvalinka. „Šíří se nedůvěra v očkování, budou se znovu testovat vakcíny na HIV či tuberkulózu, což v důsledku přinese vyšší nemocnost a možnost nákazy, už nyní se například v Texasu šíří virus spalniček, zpochybňuje se očkování proti covidu,“ potvrdil Smejkal. Amerika tak riskuje ztrátu své klíčové role v oblasti vědy a výzkumu. Rozporuplnou situaci ve Spojených státech však podle Smejkala mohou zmírnit soudy, jejichž verdikt je vždy zásadní. Zároveň však vzniká příležitost, aby roli lídra vědy převzala Evropa.
„V Evropě i u nás se otevírají nová výzkumná centra a nastavují výhodné podmínky pro zahraniční talenty, je to šance oslovit americké vědce, kteří se rozhodnou z Ameriky odejít, a výzva změnit přístup Evropy ke světové vědě a rychle reagovat. Evropa totiž dosud neuměla fungovat dlouhodobě,“ nastínil možnosti Smejkal. Jak uvedla prorektorka Pospíšilová, pomocnou ruku podává vědcům i Masarykova univerzita granty MASH, jejichž schéma hodlá rozšířit.
Hudba a propojení generací
Debata Konvalinky a Smejkala ukázala, že Mendel festival v propojení s Masarykovou univerzitou není jen o výsledcích výzkumu, ale i o tom, kam se věda ve světě ubírá a jaké výzvy před ní stojí. Areál u fakulty sportovních studií se stal nejen místem, kde se věda otevírá veřejnosti, ale také prostorem pro zábavu a odpočinek. Hudební stage během dne oživily kapely Jelen a Terne Čhave či duo Emma Smetana a Jordan Haj, dopoledne patřilo dětskému publiku díky vystoupení Michala Nesvadby a Jaroslava Uhlíře. Večerní atmosféru podtrhl jedinečný koncert Richarda Müllera, který své vystoupení i přes rekonvalescenci po operaci kotníku zvládl s noblesou. Skvělou tečkou festivalového programu pak bylo energické vystoupení kapely Tata Bojs, která v závěru večera doslova rozpumpovala publikum.
„Mendel festival v kampusu ukázal, že věda může být srozumitelná, živá a hodně zajímavá. Výborně přispěl k její popularizaci. Nabídl rozmanitý program od přednášek přes interaktivní prezentace až po diskuse s odborníky – a kdo potřeboval na chvíli vypnout hlavu, využil hudebního programu. Pilotní ročník v novém prostoru se vydařil, propojil akademický svět s veřejností a ukázal, že i na vědu zaměřený festival může mít skvělou atmosféru a přilákat tisíce návštěvníků všech generací,“ zhodnotil akci prorektor MU pro internacionalizaci a vnější vztahy Petr Suchý.
Podobně se k letošnímu ročníku vyjádřil i ředitel pořádající společnosti Společně, o. p s. Jakub Carda: „Letošní Mendel festival považuji za mimořádně vydařený – podařilo se nám propojit vědu, kulturu a komunitní život napříč generacemi. Mám velkou radost, že festival oslovil malé děti, studenty, dospělé i seniory a stal se místem přirozeného mezigeneračního setkávání. Atmosféra byla po celou dobu výjimečná – otevřená, inspirativní a přívětivá. Mendelův odkaz jsme opět mohli nést společně, s hrdostí i lehkostí.“
Mendel pořád táhne – v Mendelově muzeu
Po celý uplynulý týden bylo dějištěm Mendel festivalu i augustiniánské opatství a Mendelovo muzeum MU na Mendelově náměstí. Součástí programu se stalo i slavnostní odhalení pomníku Jaroslava Kříženeckého a pokračovalo se ve čtvrtek a pátek celkem sedmi zážitkovými prohlídkami „Život kláštera za královny Elišky“, které byly kompletně vyprodané. V sobotu se muzeum zapojilo do hlavního festivalového dne – jeho expozice si prohlédlo 106 návštěvníků, dalších 69 lidí zavítalo do Muzea starobrněnského opatství a stanoviště s mikroskopy zaujalo 72 zvědavců.
Festival v číslech
Letošní Mendel festival potvrdil, že spojení vědy, kultury a zábavy má smysl – a hlavně početné publikum. Celková návštěvnost činila 10 475 účastníků a pestrý program si našel své adresáty napříč generacemi. Odborné přednášky přilákaly 250 posluchačů, což také odpovídalo kapacitě atria CEITEC MU, rodinný program zaznamenal 2 430 návštěvníků a komentovaných prohlídek v kampusu (SIMU, Anatomické muzeum), Moravském zemském archivu i v pivovaru na Mendelově náměstí se zúčastnilo 485 zájemců. Týdenní doprovodný program včetně koncertu, promítání či slavnostního odhalení pomníku Jaroslava Kříženeckého přilákal dalších 385 diváků.
Fotogalerie:
