Na univerzitě v norském Bergenu se v červnu konal 26. kongres European Association of Tax Law Professors (EATLP), kterého se zúčastnili nejvýznamnější odborníci z oblasti evropského daňového práva. Letos se zaměřili na témata pravidelné nemovitostní daně, transferových daní, daní z bohatství a oceňování. Vědecké vedení kongresu bylo svěřeno Michalu Radvanovi, proděkanovi pro zahraniční a vnější vztahy právnické fakulty, který se stal vůbec prvním zástupcem ze zemí střední a východní Evropy jmenovaným do funkce general reporter.
EATLP je největší evropskou organizací sdružující profesory se specializací na daňové právo. Každoročně pořádá kongres, kterého se účastní mezinárodně uznávaní odborníci i s nižší akademickou hodností. „K tomu, aby se člověk stal členem asociace, potřebuje doporučující dopisy a následné schválení. Kromě nejvyššího vedení má asociace svou akademickou komisi, ve které má každý evropský stát svého zástupce a náhradníka. Momentálně má asociace více než 300 členů,“ řekl Radvan.
General reporter je zvolen akademickou komisí EATLP s předstihem a na základě předloženého projektu. „V roce 2023 jsem uspěl s tématem pro rok 2025 a tím jsem byl pověřen funkcí general reporter. Poté jsem měl rok na to, abych nachystal dotazník pro účely národních zpráv a vytvořil z nich souhrnný dokument,“ poznamenal proděkan. Díky dlouhodobým kontaktům s kolegy z východní Evropy obdržel 37 národních zpráv, což dosud představuje nejvyšší počet. V dalším čase připravoval program kongresu – bylo třeba vytipovat řečníky a nachystat ho z hlediska vědecké části. Hlavní část kongresu, který se v Bergenu konal 19.–21. června 2025, mimo jiné moderoval.
Tím ale jeho práce neskončila. „Jsem zodpovědný za redakci publikace s výstupy z kongresu, která bude obsahovat podrobnou souhrnnou zprávu, čtyři tematické a třicet sedm národních zpráv vypracovaných šedesáti šesti specialisty z Evropy a vybraných neevropských států,“ doplnil. Publikace vyjde v nizozemském nakladatelství International Bureau of Fiscal Documentation (IBFD) v červnu 2026 a její obsah bude k dispozici nejen právníkům, ale i ministerstvům evropských států.
Do funkce general reporter zatím nebyl zvolen nikdo z postkomunistických zemí. Radvan navázal na nejvýznamnější experty z oblasti evropského daňového práva jako jsou Wolfgang Schön, Peter Essers, Bruno Peeters, Michael Lang, Frans Vanistendael, Roman Seer, Daniel Gutmann či Pasquale Pistone. „Zastávat funkci v asociaci, které jsou členy nejvýznamnější znalci daňového práva ve světě, považuji za svůj největší profesní úspěch,“ potvrdil.
Sdílení zkušeností na konferenci EATLP
Většina občanů Evropské unie pravidelně platí za domy, byty a pozemky. Proto se každoroční daň z nemovitostí stala hlavním tématem ročníku. K tomu se přidaly i související otázky, týkající se například daně z bohatství, které jsou platné jen v několika evropských zemích, anebo daně z převodu nemovitostí, dědické a darovací daně, přestože tyto byly v České republice už zrušeny. „Věnovali jsme se problematice daně z příjmů při prodeji nemovitostí. Konkrétně tomu, zda a kdy je nutné tuto daň platit z peněz získaných prodejem předchozího bytu, což se může stát například při koupi nového. Dále jsme se zabývali daní z přidané hodnoty vztahující se na nemovitosti a tím, jak jednotlivé státy uvažují o reformách v této oblasti. V České republice je problém v tom, že se stále držíme starého systému, kdy se daň vypočítává podle výměry nemovitosti. Moderní systémy v zahraničí naproti tomu určují výši daně podle hodnoty – čím hodnotnější nemovitost, tím vyšší daň,“ vysvětlil Radvan.
Kongres EATLP přináší jednu z možností, jak si v evropském prostředí předávat nápady a zkušenosti. „Český systém je založený na politické shodě, že daň z nemovitostí má zůstat nízká – po Estonsku máme druhou nejnižší pravidelnou daň z nemovitostí ze všech států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tím můžeme inspirovat země, které se rozhodnou jít cestou jednoduché správy daně a nízkého výnosu,“ řekl proděkan. Český systém vychází z výměry nemovitosti a jeho údaje z katastru nemovitostí. „Tento přístup však přestává být spravedlivý ve chvíli, kdy bychom chtěli daň zvyšovat – výměra totiž nereflektuje skutečnou hodnotu nemovitosti. Pokud má být daň spravedlivá, měla by se odvíjet právě od hodnoty nemovitosti. V tomto ohledu se můžeme inspirovat u jiných států – například v tom, jak určují hodnotu a provádějí hromadné oceňování,“ objasnil.
V některých státech je překážkou to, že mnohdy neprovádí aktualizaci oceňování nemovitostí. Jejich občanům to zpravidla nevadí, protože hodnota jejich nemovitosti roste. V případě krize – po povodních nebo jiné katastrofě – to však může být problém, neboť reálná hodnota nemovitosti může klesnout, ale daň zůstane stejná. Právě s touto problematikou mohla poprvé na kongresu EATLP vystoupit studentka. Taisiia Chepys, která působí jako pomocná vědecká síla na Katedře finančního práva a národního hospodářství právnické fakulty, referovala mimo jiné o poklesu cen nemovitých věcí na územích zasažených ruskou agresí na Ukrajině a vlivu na zdanění nemovitostí. „Ve svém příspěvku popsala situaci, kdy na Ukrajině kvůli válce prudce poklesly ceny nemovitostí na východě země, zatímco na západě naopak výrazně vzrostly v důsledku přesunu obyvatelstva. Řešila, jaké daňové dopady může mít externí a rychlý pokles nebo nárůst cen,“ podotkl Radvan.
Moderátory jednotlivých sekcí programu byli přední specialisté majetkového a daňového práva – Joan Youngman, dlouholetá ředitelka Lincoln Institute of Land Policy ve Spojených státech amerických, zabývající se mezinárodním výzkumem a vzdělávací činností pro světové instituce, Riel Franzsen a William McCluskey z Jihoafrické republiky, kteří poskytují poradenství v oblasti daňové politiky mezinárodním agenturám, včetně Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Smysl daně z nemovitosti
Daň z nemovitosti hraje důležitou roli ve financování obcí. Výnos daně míří přímo do rozpočtu konkrétního města nebo obce, kde se nemovitost nachází, což umožňuje zajišťovat kvalitní služby a infrastrukturu. Zvyšování daně z nemovitostí je v České republice nepopulárním tématem. Platící občané v mnoha obcích totiž neví přesně, na co byly prostředky z daně použity. „Každé rozumné město, které chce ukázat svým obyvatelům, že dobře funguje a hospodaří, může výnosy z daně z nemovitostí zveřejnit například v místních zpravodajích. Pokud by si lidé přečetli, kolik obec vybrala a na co byly tyto peníze použity, zvyšování daně by nevnímali tak negativně. Naopak by věděli, že se tím zvýší nejen hodnota jejich nemovitosti, ale i kvalita života,“ vysvětlil Radvan.
Přistoupit na hromadné ocenění nemovitostí a s tím spojené navyšování daní v konečném výsledku závisí na politických rozhodnutích. I proto by bylo dobré o této problematice systematicky informovat a vzdělávat tak veřejnost.
