Jak zajistit lepší podmínky lidem, kteří jsou na počátku vědecké kariéry, řeší Masarykova univerzita už několik let. Aktuálně se snaha o výrazné zlepšení socioekonomického zázemí studujících v doktorských programech promítla také do novely vysokoškolského zákona. Ta stanovila, že doktorandi nově nastupující do studia musí mít zajištěný příjem ve výši 1,2násobku minimální mzdy, což je pro nadcházející akademický rok částka 24 960 korun.
Masarykova univerzita rozšířila tento garantovaný příjem na všechny doktorandky a doktorandy, kteří studují v prezenčním studiu ve standardní době a plní si své povinnosti. Novinkou také je, že se ze zákona tento garantovaný příjem týká studujících bez ohledu na jazyk studijního programu.
Jak vnímají tuto výraznou změnu, jsme se zeptali studujících z přírodovědecké fakulty. O své dojmy se s Magazínem M podělila výzkumnice Maja Klimentić, která je v doktorském studijním programu Životní prostředí a zdraví a působí v centru RECETOX přírodovědecké fakulty, a Jakub Hruška, který je studentem studijního programu Vědy o živé přírodě a působí ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity.
Maja Klimentić pochází z Bosny a Hercegoviny a magisterské studium absolvovala na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Na Masarykově univerzitě se zaměřuje na to, jak PFAS, tzv. „věčné chemikálie“, ovlivňují vývoj imunity novorozenců během těhotenství. Jakub Hruška je absolventem Masarykovy univerzity a aktuálně se zaměřuje na využití kombinace mikroskopu atomárních sil (AFM) a skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) při studiu biologických vzorků.
Z čeho se skládá váš příjem během doktorského studia a stačí vám na pokrytí výdajů?
MK: Mám to štěstí, že studuji v centru RECETOX, které má pro doktorandy spravedlivé finanční možnosti a studující mají příjem jak z platu za projekt, tak ze stipendia. Jsem zahraniční studentkou, a tak mi pracovní smlouva zajišťuje i krytí zdravotního pojištění a dalších požadavků nutných pro povolení k pobytu. Můj příjem mi aktuálně stačí, i když doufám, že se v budoucnu zlepší i s ohledem na rostoucí životní náklady.
JH: Doposud jsem byl financovaný z projektů a stipendií. Pro pokrytí základních životních nároků byl příjem dostatečný.
Jak jste vnímali finanční situaci doktorandů před nedávnými změnami?
MK: Finanční situace doktorandů se liší mezi univerzitami, a dokonce i v rámci jednotlivých kateder. Existují tak velké rozdíly v pracovní zátěži doktorandů. Bohužel se zdá, že v akademické sféře stále panuje předsudek, že „láska k vědě“ je to, co člověka žene vpřed ve výzkumu. Ale tento názor spíš škodí výzkumníkům a také kvalitě vědy, kterou dělají. Mnoho doktorandů je totiž nuceno pracovat na částečný nebo dokonce plný úvazek, aby pokrylo své životní náklady, ale zároveň se od nich očekává, že stráví dlouhé hodiny soustředěním na svůj doktorský projekt. To je stresující a nezdravé a také to vede k mnohem delší době doktorského studia a snížené vědecké produkci. „Láska k vědě“ je to, co lidi k doktorátu vede, ale finanční podmínky, stres a syndrom vyhoření způsobují, že tuto lásku ztrácejí. Doufám, že jednoho dne akademická obec plně ocení nenahraditelnou práci, kterou doktorandi odvádějí.
JH: Situace před nedávnými změnami byla na mnoha doktorských programech komplikovaná. Studenti si museli předem domluvit podmínky nástupu a ani potom neměli jistotu, že se například v polovině studia nebudou muset spolehnout jen na základní stipendium v případě, že se neprodlouží plánovaný projekt. Často si proto zajišťovali financování externě, formou různých doktorských stipendií a soutěží, jako je například Brno PhD Talent. Já osobně jsem tuto nejistotu díky garantovanému příjmu v našem programu nezažil, ale vím, že pro mnoho studentů na jiných programech to byla realita.
Plánujete si požádat o nově zavedené minimální stipendium a mít tak zaručený zákonem garantovaný příjem?
MK: Ano. Budu se řídit pokyny studijního oddělení, které zahrnují plnění všech povinností individuálního studijního plánu a pravidelné informování o příjmech z výzkumných aktivit.
JH: V rámci svého studia mám již nyní garantovaný příjem díky programu CEITEC PhD School. Univerzita ale studentům nabízí možnost přepočítat si svůj příjem prostřednictvím kalkulačky, která bude spuštěná v září v ISu, a následně se rozhodnout, jestli budou chtít přejít na nový systém minimálního stipendia, nebo zůstat u současného. Jsem zvědavý, jak toto srovnání vyjde v mém případě. Aktuálně tedy odpověď neznám.
Myslíte si, že změna ve výši příjmu doktorandů může ovlivnit jejich motivaci nebo celkovou kvalitu doktorského studia?
MK: Doufám, že motivace a kvalita výzkumu se celkově zvýší, a to nejen díky příležitosti pro studenty soustředit se na studium, ale také proto, že toto zlepšení přiláká více doktorandů. Přestože je výše garantovaného příjmu stále ještě daleko od standardů neakademických příjmů, je to krok vpřed a dává naději, že v budoucnu dojde k dalším změnám k lepšímu. Obávám se však, že někteří studenti, kteří budou i přes zvýšení příjmů muset stále pracovat (například ti, kteří se starají o své rodiny), mohou být znevýhodnění, protože si musí dál vydělávat na živobytí, a přitom plnit povinnosti plynoucí ze studijních plánů tak, aby na garantovaný příjem dosáhli.
JH: Určitě bude na výběr doktorských studentů vyvíjen větší tlak a pravděpodobně se sníží i jejich počet v souvislosti s vyššími náklady na jejich udržení. Kvalitu doktorského studia to jistě posune k lepšímu, student nebude nucen hledat si brigády ve volném čase a bude se moci soustředit na svůj výzkum.
Jak si vytváříte individuální studijní plán?
MK: Doktorandi studující v programech centra RECETOX mají v prvním ročníku povinný kurz zaměřený na rozvoj a financování výzkumných projektů, který nám pomáhá lépe porozumět našim výzkumným představám a plánům a podrobně vypracovat časový harmonogram práce. Dokument, který v tomto kurzu vytvoříme, slouží k hodnocení našeho pokroku a milníků v pozdějších letech. Mně osobně to hodně pomohlo pochopit vlastní projekt, ale také se dozvědět o různých aspektech jeho řízení. Navíc je skvělé se díky dokumentu ohlédnout, vidět dosažený pokrok a také si připomenout, co bude dál. Tento plán zdůrazňuje cíle projektu, takže i při přirozeném obratu a změnách, které jsou ve výzkumu běžné, si vždycky můžu připomenout „celkový obraz“ své práce. Myslím, že tento kurz by měl být standardem pro všechny nově příchozí studenty, a vřele ho doporučuji nejen prvákům, ale i těm, kteří se v pozdějších letech cítí ve svých projektech ztraceni.
JH: Plánování je během doktorského studia nezbytné, aby člověk nezůstal stát na místě. Mám jak semestrální, tak dlouhodobý plán se stanovenými cíli – experimenty, rešerše, konference nebo třeba zahraniční stáž. Plán mi pomáhá lépe organizovat čas, kontrolovat pokrok a udržet si tak motivaci. Důležité je, aby byl plán realistický a flexibilní, protože ve výzkumu se priority a plány často mění.
Jak probíhá kontrola vašeho postupu studiem?
MK: Postup doktorského studia se hodnotí každý semestr, a to formou hodnocení a zpětné vazby od studenta, školitele a oborové rady. Na konci každého semestru shrneme, co jsme udělali a jak pokračuje výzkumný plán, zda jsme se zúčastnili nějakých konferencí, zahraničních pobytů, kurzů nebo jiných aktivit souvisejících s naším studijním plánem. Studenti při tom mohou vyjádřit a řešit případné problémy a získat konstruktivní zpětnou vazbu v případě, že vědecký projekt nepostupuje podle plánu.
JH: V rámci CEITEC PhD School a všech programů garantovaných Národním centrem pro výzkum biomolekul máme každý rok takzvaný TAC meeting. Tato Thesis advisory committiee (TAC) je složena minimálně ze tří členů, z toho dva jsou externí. V rámci schůzky se probírají a vyhodnocují studentovy plány tak, aby vedly ke zdárnému dokončení studia. Součástí meetingu je i také důvěrná část vzájemné spokojenosti mezi vedoucím a studentem.
Můžete zhodnotit kvalitu doktorského vzdělávání na Masarykově univerzitě?
MK: Nemohu mluvit za celou MU ani za přírodovědeckou fakultu, protože požadavky a kvalita doktorského studia se v závislosti na katedře liší. Mohu mluvit pouze ze své zkušenosti z centra RECETOX a musím říct, že tady mám pouze pozitivní zkušenosti. Máme u nás skutečně interdisciplinární prostředí, které poskytuje mnoho příležitostí k učení. Máme k dispozici infrastrukturu pro kvalitní vědu a podporu nejen pro účast na vzdělávacích aktivitách, ale také pro rozvoj měkkých dovedností, například prostřednictvím programu MUNI Mendel Doctorandus, a pro navazování mezinárodních kontaktů. Máme také skvělé vedení doktorandů a programu s úžasným studentským poradcem, pečlivou doktorskou radou s výjimečnými zástupci, kteří odvádějí spoustu práce pro zlepšení kvality studentské zkušenosti na mnoha úrovních.
JH: Z mého pohledu je studium na dobré úrovni, především oceňuji širokou nabídku kurzů a předmětů všech různých specializací a moderně vybavené zázemí pro výzkum.
