Akci pořádá Masarykova univerzita s podporou předních mezinárodních odborníků. „Naším cílem je vytvořit plán, který poslouží jako vodítko pro financování ukrajinských výzkumných infrastruktur a bude důvěryhodným rámcem pro mezinárodní dárce,“ říká hlavní organizátor konference, koordinátor projektu RIFF a vedoucí Oddělení výzkumných infrastruktur na Rektorátu MU Ondřej Hradil.
Registrace na konferenci už byly uzavřeny. Jaký o ni byl zájem?
Velký, což jsme očekávali. Pro prezenční účast už se hlásit nedá, ale online se zatím registrovalo kolem stovky účastníků, a tam je stále prostor pro další zájemce. Informace o konferenci nyní propagujeme i s pomocí ukrajinského ministerstva školství, které má výzkumné infrastruktury ve své gesci.
Konference je jedním z výstupů projektu RIFF (Research Infrastructures for the Future of Ukraine). Jaká je vaše role?
Evropská komise loni vypsala výzvu zaměřenou na Ukrajinu a výzkumné infrastruktury. Protože se tématu výzkumných infrastruktur dlouhodobě věnuji, zastupuji Českou republiku v implementační skupině ESFRI čili Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a podpora Ukrajiny mi není cizí, rozhodl jsem se do výzvy zapojit. To se setkalo s podporou mých nadřízených a šli jsme do toho. Mojí rolí bylo dohlédnout na přípravu projektu a zapojit vhodné partnery, samotné psaní projektu měli na starosti kolegové z Grantového oddělení Rektorátu MU.
Co rozhodlo o úspěchu projektu v evropské soutěži a jak vysoký grant jste získali?
Projekt byl hodnocen maximálním počtem 15 bodů z 15. Dobře cílil na téma výzvy a měl jasně formulovaný dopad. Celkový rozpočet činí necelé dva miliony eur, z toho Masarykova univerzita získá přibližně čtvrtinu.
Pomohlo i to, že se MU dlouhodobě staví k Ukrajině vstřícně?
Nemyslím si. Evropská komise posuzuje projekty podle tří jasných kritérií, která jsou pro všechny projekty stejná – excelence, dopad a kvalita a účinnost implementace projektu. Na druhou stranu náš projekt dobře zapadá do celkové strategie univerzity a toho, jak na univerzitě vnímáme situaci na Ukrajině a potřebu její podpory.
Jaké konkrétní cíle má projekt RIFF?
Jsou tři. Zmapovat stav výzkumných infrastruktur na Ukrajině a vytvořit jejich roadmapu, která je běžným evropským nástrojem řízení v této oblasti. Roadmapu propagovat mezi zahraničními soukromými i státními donory, aby věděli, jaké projekty je možné podpořit. Vytvořit komunitu odborníků, kteří budou sdílet zkušenosti a rozumět fungování výzkumných infrastruktur a přispívat k jejich vzniku a provozování na Ukrajině.
Kdo všechno tvoří projektové konsorcium?
Máme evropské i ukrajinské partnery rozdělené do šesti tematických oblastí. Za MU garantuje oblast životního prostředí ředitelka ústavu RECETOX Jana Klánová, e-infrastruktury má na starosti ředitel centra CERIT-SC Luděk Matyska. Na ukrajinské straně jsme volili partnery podle odborné relevance i geografie – spolupracujeme s institucemi v Kyjevě, Lvově a Charkově. Velkým přínosem je i zapojení ukrajinského ministerstva školství a jeho příspěvkové organizace Národní vědecké a technické knihovny, které aktuálně intenzivně řešíme.
Není předčasné řešit obnovu ukrajinských výzkumných infrastruktur, když konflikt stále trvá?
Buď můžeme čekat, nebo začít jednat. Navíc: projekt má i bezpečnostní rozměr – Rusko cíleně útočí i na vědecká centra a výzkumné infrastruktury. V Charkově například zničili částicový urychlovač, který měl pro Ukrajinu podobný význam jako CERN pro Evropu. Pokud infrastruktury zmapujeme a navrhneme jejich vhodné rozložení, dokážeme snížit riziko, že při zničení jedné z nich zkolabuje celá síť.
Na co se mohou účastníci konference těšit?
Program bude rozdělen do tří částí. V první zazní obecné příspěvky o aktuální situaci a pomoci Ukrajině – vystoupí mimo jiné ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvarych, náměstek ministra školství Václav Velčovský nebo Jan Mrkvička z organizace Člověk v tísni. Druhá část bude patřit ukrajinským partnerům, kteří představí své priority a to, co je pro ně klíčové. To považuji za leitmotiv celé akce: nekádrovat a neříkat, co mají dělat, ale poslechnout si, co Ukrajina potřebuje, kde a jak můžeme pomoct. Třetí částí bude networking, tedy propojení evropských a ukrajinských iniciativ, institucí, akademiků, odborníků i politiků.
Jaké další aktivity v rámci projektu chystáte?
Na příští rok plánujeme akce jako workshopy a konference u nás nebo například v Polsku. Ukrajinským odborníkům ukážeme, jak fungují evropské výzkumné infrastruktury, a budeme hledat způsoby, jak je propojit s těmi ukrajinskými.
Bližší informace ke konferenci lze nalézt v tiskové zprávě.
