Katedra výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se dlouhodobě věnuje veřejným aktivitám a prezentaci tvorby svých studentek a studentů. Je to i jeden z důvodů, proč má v rámci výtvarných kateder v České republice stále největší příliv uchazečů do bakalářského i magisterského studia. „Příprava budoucích učitelů výtvarné výchovy a galerijních edukátorů není uzavřenou akademickou záležitostí. Naše studentky a studenti vstupují do veřejného prostoru pravidelně už od devadesátých let. Katedra spolupracuje například s Domem umění města Brna, Moravskou galerií v Brně anebo Galerií mladých,“ řekl Radek Horáček.
K intenzivnímu propojení s výstavními institucemi došlo zejména díky programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění, který v roce 2008 jako první v ČR získal akreditaci. V roce 2023 dostal zmíněný studijní program dvouletou finanční podporu v rámci interních výzev zahrnujících Excelentní studijní programy a Inovace ve výuce. Z výzvy vzešla řada odborných aktivit obohacujících standardní výuku. „Měli jsme na fakultě spoustu lektorů, setkání s restaurátorem, byli jsme v ateliéru sochaře Michala Gabriela a podobně. Ale také jsme vytvořili tiskoviny a materiály, které přesahují uzavřené prostředí výuky a výrazně směřují k veřejnosti. V rámci projektu jsme na čtyři semestry uzavřeli smlouvu ke spolupráci mezi Statutárním městem Brnem a Masarykovou univerzitou,“ vysvětlil.
Chrona v ulicích Brna
Tiskových výstupů z projektu Sculpture Dialogues in Gallery Pedagogy bylo několik. Tím nejatraktivnějším je bezesporu komiks Chrona a tajné příběhy brněnských soch, který vytvořily studentky Ester Hotová, Nikol Jakubcová a Jana Zháňalová. „Ester Hotová se věnuje malbě a k tomu se zabývá komiksem z roviny společenské a politické. Kdysi jsme spolu hovořili o tom, že by bylo pěkné vytvořit hororový komiks o sochách v Brně, který by navodil určité tajemství, a přitom bychom si z toho tématu udělali legraci. Lehkým pedagogickým nátlakem jsem ji proto seznámil s dalšími studentkami, o nichž vím, že mají slovesný talent,“ popsal Horáček. Autorská trojice poté vyrazila na studijní cestu do Berlína, kde dokumentovala tamější sochy ve veřejném prostoru, a začala vymýšlet komiks o brněnských sochách.
„V úvodní motivační rozpravě o komiksu jsme měli hezkou poznámku, že když má Brno na náměstí Svobody ten falický, mužský symbol, který bývá kritizován a zesměšňován, tak co kdybychom mu změnili pohlaví. Tak děvčata vymyslela, že hlavní postavou bude Chrona, která se odloupla z vrchní části brněnského orloje. Vytáhla ruce a nohy, prochází se městem, objevuje zvláštní sochy a dělá různé neplechy,“ připomněl Horáček. Hlavní hrdinka nejprve navštíví turistické informační centrum, které je bohužel zavřené, proto si sama prozkoumá centrum Brna a vydá se i do univerzitního kampusu.
Chrona a tajné příběhy brněnských soch na první pohled upoutá expresivním výtvarným stylem výtvarnice Ester Hotové, která dlouhodobě spolupracuje s mezinárodním komiksovým festivalem KOMA. „Tvarosloví výtvarného projevu, které v tomto komiksu používá, se odvíjí od podoby zobrazovaných soch. Na každé téma nachází nějaké jedinečné řešení. Některá socha je stylizovaná minimalisticky – pomník Adolfa Loose, jiná je figurální – Hadicové postavy,“ upřesnil Horáček a dodal, že bylo složité vybrat, které brněnské sochy se v komiksu objeví.
Dynamický a tajemný komiks je určen dětem ve věku 9 až 13 let. TIC Brno ho bude distribuovat v rámci spolupráce se školami. Pro dospělé fanoušky komiksu má být dárkem při účasti komentovaných procházek po Brně. Katedra výtvarné výchovy ho využije pro studující, kteří chodí na pedagogické praxe do základních škol.
Setkání soch města Brna a Masarykovy univerzity
Brněnské sochařské dialogy je první brožura, která společně představuje sochy pořízené Masarykovou univerzitou se sochami financovanými městem Brnem. Právě touto aktivitou vyniká Brno nad jinými městy v České republice. Masarykova univerzita vlastní díla od významných autorů, například Olbrama Zoubka, Lukáše Rittsteina, Jozefa Jankoviče, Michala Gabriela, Maria Kotrby, Aleše Veselého. Dlouhodobé zápůjčky jí poskytli Krištof Kintera, Vratislav Karel Novák a další umělci. Tuto tradici zahájili v devadesátých letech profesoři Eduard Schmidt a Jiří Vorlíček. „Emeritní rektor Eduard Schmidt chtěl dát najevo, že i když jsme výzkumná univerzita, přesto podporujeme umění. Proto se pořízené sochy a objekty staly přirozenou součástí nových i rekonstruovaných univerzitních areálů,“ připomněl Horáček.
Na dvoustranách poetické brožury Brněnské sochařské dialogy se setkávají vždy dva objekty, které spolu tematicky nebo materiálově souvisí. „Nechtěli jsme polopaticky vysvětlovat techniku, jakou je socha vytvořená, ale spíše různými otázkami navodit zvídavou atmosféru,“ dodal. Tak se vedle sebe objeví například drobná socha sedícího profesora Iva Možného a obří hlava básníka Jana Skácela anebo čtyři bronzoví velikáni na podstavci v areálu kampusu vedle jezdecké sochy markraběte Jošta na Moravském náměstí a další. Uspořádání dvojic má logiku a vyjadřuje, že sochy do veřejného prostoru přináší stále otevřený dialog s kolemjdoucími.
Texty v brožuře Brněnské sochařské dialogy přimějí člověka k zamyšlení i pousmání, anebo rovnou k tomu, aby si je znovu šel prohlédnout. Za Masarykovu univerzitu je napsaly nejen studentky Nikol Jakubcová a Jana Zháňalová, výrazně se na nich podíleli Zbyněk Fišer z Ústavu české literatury na filozofické fakultě a Radek Horáček.
Zdánlivě útlá brožura prezentuje v českém a anglickém jazyce 24 soch, které prostřednictvím města Brna a Masarykovy univerzity přinášejí do veřejného prostoru krásu a oživení. Díky tomu bude zdarma k dispozici v informačních centrech TIC Brno a stane se také součástí prezentačního balíčku pro účastníky velké mezinárodní akce, kterou chystá Odbor kultury Magistrátu města Brna.
Sochy promlouvají i se školáky
Smysluplným počinem, který přesahuje akademické prostředí a směřuje k obyvatelům Brna, jsou dvě sady edukačních listů určené pro mladší a starší školní věk, tedy od 4. až do 9. třídy. „Může to být přímá pomůcka pro učitelky a učitele základních škol, kteří se rozhodnou vzít svou školní skupinku do ulic. Stačí si pracovní listy v potřebném počtu vytisknout a dětem před sochou rozdat. Ale také je možné navrženou tvůrčí etudu považovat jen za inspiraci k vytvoření vlastního postupu,“ vysvětlil Radek Horáček.
Pracovní listy připravili studentky a studenti učitelství výtvarné výchovy. Kromě pedagogů je mohou plně využít i rodiče a prarodiče, kteří si tak zpestří procházky s dětmi po Brně. Mohou se tak vypravit k trojici známých soch Spravedlnost – Odvaha – Umírněnost na Moravském náměstí, přejít k Edisonovým žárovkám, Martinu Středovi i k Mozartovi, anebo v centru Brna objevit nenápadného Adama Čekače a Samuraje. Pak vyrazit od Hrachoviny na Mendlově náměstí do Univerzitního kampusu Bohunice, kde zájemce překvapí Hadicové postavy, Rovnováha, Nakloněné kruhy a další fascinující objekty. „Všímejte si tvaru, materiálu, světla a přemýšlejte, čím je pro vás socha působivá. Možná zjistíte, že díky uměleckým dílům něco důležitého objevíte i v sobě samých. Výtvarné umění do našich životů neoddělitelně patří,“ shrnul Horáček, proč je dobré se u soch někdy zastavit.
Listy jsou zdarma ke stažení na stránkách Sochařské Brno, prostřednictvím kterých Magistrát města Brna prezentuje sochy a objekty v městě.
Katedra, která žije uměním
Jednou z nejvýraznějších aktivit Katedry výtvarné výchovy se v roce 2010 stal Týden výtvarné kultury, který dnes nese jméno Brno Art Week. Festival věnovaný výtvarnému umění původně vznikl jako platforma pro práci doktorských studujících a studujících programu Galerijní pedagogika a zprostředkování umění. Součástí jeho programu jsou vernisáže, komentované procházky, prohlídky, workshopy a řada dalších akcí pro veřejnost. Katedra kromě toho provozuje univerzitní Galerii Pitevna, kde prezentuje významné osobnosti výtvarného umění.
„Dokud nebyla v Brně umělecká fakulta, naše katedra byla jediným vysokoškolským pracovištěm, kde se studující zabývali výtvarným uměním. Šli k nám nejen proto, že se stanou učiteli výtvarky, ale i kvůli tomu, že u nás učili malíři a sochaři. Když v roce 1992 vznikla Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, tak jsme zůstali pedagogická katedra, ale od těch ostatních jsme se lišili právě tím, že jsme – inspirováni naším někdejším guru profesorem Igorem Zhořem – vždycky odvíjeli naši práci od vztahu k výtvarnému umění,“ popsal historické souvislosti Horáček. Výtvarnému teoretikovi Igoru Zhořovi byla mimo jiné i díky iniciativě katedry letos v Masarykově čtvrti odhalena pamětní deska.
„V navazujícím magisterském studiu máme nejvyšší počet studujících ze všech kateder v České republice a téměř polovina z nich k nám přišla z jiných škol či z jiných fakult Masarykovy univerzity. Co je důležité a z čeho máme radost, je to, že se naše absolventky a absolventi dobře uplatňují nejen ve školství, ale také v oblasti mimoškolního vzdělávání, v galeriích či v kulturních institucích,“ doplnil Horáček.
Projekt Sculpture Dialogues in Gallery Pedagogy (Sculpture Dialogues) č. MUNI/ESPRO/0840/2023 byl realizován v rámci interního programu podpory excelentních studijních programů Masarykovy univerzity. Doba trvání byla od července 2023 do června 2025.
