Čtyřdenní setkání členů Economic Science Association přilákalo na dvě stovky účastníků z Evropy, ale i ze Spojených států, Kanady, Japonska či Číny. Mezi hlavními řečníky byl například americký ekonom George Loewenstein, který je považován za jednoho z průkopníků behaviorální ekonomie a neuroekonomie a který se zaměřuje mimo jiné na zkoumání emocí nebo kognitivní zkreslení.
Loewenstein, který je pravnukem Sigmunda Freuda a působí na Carnegie Mellon University, se ve své přednášce soustředil na to, jak lidé získávají nové znalosti a jak naopak ztrácejí ty nepoužívané. Věnoval se především otázce, jak lidé přeceňují či podceňují rychlost učení, že si volí příliš snadné úkoly na procvičování a nedoceňují rychlost, s jakou nepoužívané schopnosti mohou zase ztratit. V závěrečném shrnutí experimentů na toto téma uvedl, že při výzkumu chování a jeho důvodů se mohou ekonomie a psychologie navzájem velmi obohatit, ale tato spolupráce je teprve v počátcích.
Na konferenci vystoupil také Michal Bauer, který působí v institutu CERGE-EI a na Karlově univerzitě. Zabýval se otázkami etnické nesnášenlivosti a konfliktů a předestřel účastníkům konference přehled několika studií a jejich analýzu. Ta ukazuje, že k zesilování projevů etické či náboženské nesnášenlivosti a k vyvolávání konfliktů dochází často pod vlivem sociálních signálů – tedy chování a projevů od vrstevníků nebo politických či náboženských vůdců.
Diskusi vyvolala také přednáška Anny Dreber Almenberg ze Stockholm School of Economics, která se dlouhodobě zabývá metavědou, tedy využíváním vědeckých metod pro výzkum vědy samotné. V Brně přednášela mimo jiné o výzkumu opakovatelnosti a zobecňování psychologických a ekonomických studií.
Anna Dreber upozornila na fakt, že řada studií i v oblasti ekonomie nepoužívá dobře zvolené metody nebo nadsazuje význam výsledků svých experimentů. Samotné studie a také jejich ověřování pak znamená plýtvání časem i prostředky vědců. „Zcela zabránit tomu nejde, ale mezi možnosti, jak toto omezit, patří například tlak na kvalitní design studií, zahrnutí předběžných a průběžných analýz, zkoumání heterogenity vzorků a také týmová spolupráce. Osobně se přikláním i k širšímu využívání registrovaných zpráv,” uvedla Dreber. Registrované zprávy či registered report je postup, kdy je výzkumný článek recenzovaný ve dvou fázích, přičemž první fáze recenze probíhá ještě před samotným sběrem dat. Jejich cílem je omezit zkreslování výsledků za účelem dosažení pozitivních výsledků a také omezit tzv. publication bias, tedy tendenci vydavatelů publikovat pouze statisticky významné pozitivní výsledky.
Otázkami mezilidské spolupráce se pak zabývala Maria Bigoni z University of Bologna, která ukazovala studie zabývající se podmínkami, za jakých spolupráce vzniká a je možná, a studiemi zkoumajícími, jaké strategie lidé volí, aby znovu navázali spolupráci poté, co byla narušena.
Celá konference byla rozdělena do osmi paralelních sekcí, v nichž se diskutovaly různé otázky, kterými se experimentální ekonomie zabývá. „Jednotlivé sekce představovaly prostor pro prezentaci tematicky blízkých studií. Každý účastník tak měl možnost ukázat svůj současný výzkum,” popsal hlavní organizátor konference Miloš Fišar z Katedry veřejné ekonomie ekonomicko-správní fakulty.
Economic Science Association (ESA) vznikla před 40 lety a jedním ze zakladatelů a prvním prezidentem ESA byl nositel Nobelovy ceny Vernon Smith. Jde o profesní organizaci sdružující experimentální a behaviorální ekonomy a konference, kterou hostila ekonomicko-správní fakulta, patří mezi nejvýznamnější v oboru. „O její pořádání jsme se ucházeli před dvěma lety, a díky tomu, že já i další výzkumníci z naší laboratoře experimentální ekonomie MUEEL intenzivně spolupracujeme se zahraničními kolegy, získali jsme pořadatelství hladce,” podotkl Fišar.
